Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vlčie Maky - Horehronie

Vlčie MakyHorehronie

Ruadek10.3.2022
Zdroj: CD (promo od AMPromotions)
Posloucháno na: CD přehrávač Yamaha + zesilovač Denon DRA 350 + repro SW-V2.1 1250 černé 36W 1250W PMPO 2.1
VERDIKT: Jazz a folklórní odkazy se mohou krásně doplňovat, když na to jdete s citem a uchopíte to správně. Mé doporučení otevřeným hlavám, které by nemělo zapadnout.

Nestává se to často, že si u nás přičichnete k současnému jazzu, on to ale nebude jen tak nějaký jazz. Na desce Horehronie se jedná o nevšední spojení, folklórně – jazzové. Pojďme se na ni podívat.

 

Za tímto počinem stojí slovenská kapela Vlčie Maky, kterou tvoří trojčlenný rytmicky – jazzový základ Klaudius Kováč na piano, Róbert Ragan Jr. na kontrabas a Peter Solárik na bicí. Za mikrofonem je Jana Kozáková, která svou blízkost k lidové hudbě svého kraje dokazovala už v kapele Mukatado. Jak jsem se dočetl, výraznou roli tu hraje právě aranžér tohoto projektu, klavírista Klaudius Kováč, který do toho jde odvážně a dokáže v mnohém překvapovat. Necpe do klasických lidových popěvků jazz násilím, dělá to poměrně citlivě a je slyšet, že si s rytmikou jazzové sekce hodně vyhrál.

 

 

 

Celkový dojem z desky je vlastně spíše o tom, že jsou to originálně pojaté folklórní písně z oblasti Horehroní, než jazzová deska obohacená prvky folklóru. Rytmus se krásně podřizuje vyznění a náladě originálních věcí, které patří k jednomu z největších hudebních odkazů slovenské tvorby. 

 

Nepřekvapilo mě hostování dalších zajímavých hlasů, přestože bych si upřímně s přednesem Jany vystačil po celý zbytek desky. Pracuje s hlasem ukázkově a je slyšet, že skladby dobře nastudovala. Moje žena je Slovenka, řadu těchto písní tedy známe a máme k nim osobní vztah. Ale zpět k hostům, aby se nám neztratili v rozjeté rytmice. Je to prosté, když se koketuje s jazzem a chcete tam mít charisma navíc, pak Dan Bárta. S tím nemám absolutně žádný problém, ona se tato deska k Danovým Illustratosphere docela hodí. Jeho pěvecké party na deváté Kažu sa mi ženiť přesně odpovídají, tahle poloha mu dokonale sedí. A víte, kam mě zrovna tenhle kus až zavál? Cítím v tom odkaz k Dáše Andrtové-Voňkové! Její tíhnutí k čistě folklórním písním se mi tu s ní krásně spojuje (velmi rád si pouštím její první fenomenální desku z roku 1986). Hlas číslo dvě je Peter Adamov, kde musím souhlasit, jeho přednes je opravdu jako samet. Je to třetí skladba, klidná a rozverná v rytmu jako horská bystřina. Velmi příjemná věc, kde se stejně jako Dan v deváté skladbě doplňuje s Janou. 

 

 

 

Deska je druhotinou, vydanou po debutu Podpoľanie (u kterého je rovněž z názvu jasné, odkud původní lidová tvorba pochází) a myslím si, že je to deska výborná. Zvuk a produkce, velmi citlivě uchopeno a podáno od lidí, kteří mají tyhle věci skutečně rádi. Mé velmi upřímné doporučení těm, kteří by rádi zvolnili a zaposlouchali se do originálně pojaté muziky.

 


 

Poznámka pod čarou: pokud by vám sedl tento typ folklóru, zkuste ještě kapelu Ľudové Mladistvá.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky