Recenze: Wstręt - Subhuman Eschatology (EP)

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

WstrętSubhuman Eschatology (EP)

Garmfrost7.10.2025

Zdroj: mp3 / promo od vydavatele

Posloucháno na: phone, Marshall Major IV

VERDIKT: Death metal v rukou Wstręt je hrubozrnný a potemnělý.

Možná bych měl začít upřesněním, že píšu recenzi na debutové EP Wstręt z Varšavy. V Polsku existuje totiž ještě jedna kapela stejného jména. Neznal jsem ani jednu z nich. Takže Wstręt z Varšavy produkují začernalý death metal, který se věnuje misantropii, osvícení a temnotě. Kapela funguje ve dvojici, což je už delší dobu v podstatě normou a proč ne. Odivm je zpívajícím bubeníkem a Voiceless Tongue hraje na kytary s baskytarou.

wstret

Debutovat rovnou s podporou vydavatele zvučného jména jako je Godz ov War Productions, značí zaručený potenciál, který v nich takový label vycítil. Subhuman Eschatology obsahuje pouze dvě skladby, které dohromady mají necelých osm minut. Což znamená nástin, nebo chcete-li ochutnávku toho, co od Wstręt lze do budoucna očekávat. Obě skladby ošetřené zdařilou produkcí nezní vůbec špatně. Nejedná se o žádné bezhlavé sypanice, nicméně rychlých pasáží je většina. Death metal v rukou Wstręt je hrubozrnný a potemnělý. Zahuhlaný growl nepatří mezi nejzajímavější a nejzdařilejší hlasy. Chtělo by to na sobě zapracovat, takto skladbám vlastně škodí. Oba pánové na své nástroje umí hrát a skladby tu a tam podpoří zajímavým sólem nebo vyhrávkou. Základ obou skladeb je samozřejmě založený na temném hrubiánství, které často klouže do valivějších poloh.

S hodnocením budu opatrný. Na tak krátké ploše se nic moc nestihne projevit. Obě skladby nejsou špatné, bojím se však, že další podobné na delší nahrávce by už mohly začít nudit. Postrádám patřičný oheň. Zlo v podání Wstręt nepůsobí příliš nebezpečně…

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 3.3.23 12:08

Hodnotím tu desku jako zástupce žánru, se kterým jinak nemám problém, nehodnotím ji v rámci vývoje kapely. To dělají všichni ostatní, takže to není úplně třeba. Já vím, že to není u takhle zavedených značek typický úhel pohledu, ale když jsem nad tím přemýšlel, tak mi nepřišel jako nerelevantní. Tohle je jejich první album, které jsem slyšel celé, nešel jsem do něj se záští, ta se ve mně vybudovala až během jeho poslechu. Bellamyho vokál jsem věděl, že mi bude asi vadit, ale nečekal jsem jak moc. Mohlo to překvapit na obě strany. Na kritiku některých postupů samozřejmě není pozdě nikdy. Píseň Liberation má primárně ten problém, že se sice tváří členitě a rozvinutě, ale ve skutečnosti se dá odhadnout její vývoj několik vteřin dopředu, protože je to fakt jenom pastiš a ten song prostě nefunguje sám o sobě. Chtěl bych nabídnout smířlivější odpověď, ale prostě to nejde. Samozřejmě si nemyslím, že komu se to líbí, by se měl zabít nebo tak něco. Leda trochu ublížit možná.