Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Yoth Iria - Blazing Inferno

Yoth IriaBlazing Inferno

Garmfrost29.1.2025
Zdroj: flac
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Blazing Inferno je silně atmosférické, sevřené a proměnlivé. Je kruté a vášnivé v celé své nádheře. Ukrývá v sobě mnoho akustických ploch, tichých meziher, heavy vyhrávek a celé je zahaleno typicky řeckým black metalovým kabátem.

Když se Jim Mutilator před pár lety vrátil z hudební hibernace v podobě nádherně poetického Yoth Iria a nahrál skvostné EP Under His Sway, jehož nádheru rozšířil dlouhohrajícím As the Flame Withers, tetelilo se mnoho obdivovatelů staré helénské černoty nevýslovným blahem. Jeho kumpánem se stala ikona The Magus…

 

yoth iria

 

Nyní jsou zpátky s full-lenght pokračováním. Blazing Inferno je dílem hutným a poněkud syrovějším, než předchozí počiny. Vedle Jima se objevují nová jména, přičemž na výsledném znění to není příliš znát. Máme zde typické Mutilatorovy melodické linky, kytarové trylky se do nás opět příjemně zakusují a trhají. Za mikrofonem už nenalezneme The Maguse, ale mladou krev, bývalého pěvce Cruachan, Rakoth či Umbral Presence, Rustama Shakirzyanova, aka He, jehož výraz se od svého předchůdce zas tak neliší. Do melodického drásání se umí ponořit s nemenší vervou. Umí šeptavě vyprávět, štěkat a řvát. Sestava je komplet nová. Jedná se muzikanty z On Thorns I Lay, ex-Melechesh, ex-Memorain, Double Square, atd. Nové album vychází na značce Edged Circle Productions, což znamená dobrou společnost a možnost se dostat mezi širší škálu posluchačské obce. Co říct o vývoji tvůrčího psaní kapely (myslím, že už můžeme hovořit o kapele)? Jim přesně ví, v čem je nejlepší, a to nám předkládá. Dílo je silně atmosférické, sevřené a proměnlivé. Ukrývá v sobě mnoho akustických ploch, tichých meziher, heavy vyhrávek a celé je zahaleno typicky řeckým black metalovým kabátem. Sevřené myslím, že drží pohromadě. Vyprávění je ovšem epické, nálada heroická a závěr grandiózní.

 

Blazing Inferno je vlastně velice krátkým počinem. Ovšem díky svému způsobu vyprávění působí mohutněji. Máme zde osm skladeb, které posluchače od úvodního titulního záseku postupně vedou do katarzního závěru We Call Upon the Element. Jim Mutilator je baskytaristou, album však svým nástrojem nepřehlušuje. Všude jsou kytarové propletence, vyhrávky a sóla. Přesně, jak jsme zvyklí, a jak to máme rádi. Rád bych vypíchl jednu skladbu za všechny, ale jak jsem zmínil výše, dílo je sevřené a dává smysl zejména kompletní.

 

Jim Mutilator a jeho Yoth Iria jsou na Blazing Inferno ve skvělé formě. Jejich styl je nenápadný, přitom veliký, úsporný i výpravný. Blazing Inferno má nádherný obal a vynikající zvuk. Při poslechu myslím na bývalá Jimova působiště, a přemýšlím, zda by se Rotting Christ či Varathron ubírali stejnými cestami, mít v sestavě stále tohoto náladotvůrce a mistra basového umění…

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky