|
|
||||||||||

I, Eternity není vyloženě přímočarou nahrávkou, ale dílem, které svá skrytá zákoutí odkrývá pozvolna. Pečlivý poslech tyto chvilky zaznamenat dokáže. Jde o vydařený kousek, který si prosekává svou vlastní cestu tuzemským kolbištěm tohoto žánru.

Slayer rezignovali na technické zpracování dneška, kterým vykračovali na předchozích deskách a devastovali staré příznivce. Hudebně přinesli obrat k vlastním zlatým devadesátým letům, schází však pověstný moment překvapení, který se tu a tam dříve dostavoval. Klasické a dobré album stálice, bohužel toporně držící se při vlastní zdi.

Po dvaceti letech opustil Jontho místo za bubny a nařval nové album. S jeho nástupcem coby mladým mlátičkou Malignantem chytla letitá legenda druhý dech a jejich klasický norský black získal techničtější základ. Melodicky zůstáváme v mrazivé krajině, kde má hlavní slovo válka jako konec jednoho a začátek druhého.

Minulé album znamenalo pro tuto kapelu milník, kterým se začala psát nová kapitola její historie. Album nové bez dalších ambicí navazuje a mnohdy působí dojmem, že větší část prachu byla vystřílena už na Trails & Passes.

Povedené power-metalové album plné entuziasmu a nasazení, jež vyvažují méně pozitivní prvky. Přílišná podobnost písní a hudebních motivů poněkud unavuje, ale celkový dobrý dojem o kapku převažuje. Pro speed melodiky dobrá volba k poslechu.

Dobrák s charismatickým vousem a chlapáckým projevem se rozkročil, nabral do plic čerstvý vzduch a troufá si. Výsledkem je další kvalitní deska, které nechybí barvité proměny a víra ve vlastní schopnosti, ale trochu pokory a ubrání na bohorovnosti by jí také prospělo.

Dvojalbum Smutného Karla zůstává obsahově hluboko v českém bigbítu a někde tam bude nejspíš hledat svého posluchače. Vyšší ambice nejsou a snad někoho nenapadne je hledat.

Se vší úctou k odkazu, který album velebí a k mocnostem, které se na něm podílely, jde o výtečně provedený standard s bezchybnou vizáží. Nemám co vytýkat, ale na druhou stranu nemám ani nic, co bych vyloženě vypíchl jako předurčení k vyšším metám. On mi vlastně takový výsledek bohatě stačí, protože takhle dobře odvedenou desku, která se ani o nic nesnaží, aby jeden pohledal.

Pure Wrath
Bleak Days Ahead
Bleak Days Ahead posluchače vede tak, aby pozapomněl, že poslouchá sled akordů, tónin a rytmů. Tím album rozhodně není. Má plno přesahů, hraje si s emocemi. Chladem, smutkem i vztekem. Album je black metalové, rockové, zasněné, rozvolněné i konkrétní.

Immolation
Descent

Neurosis
An Undying Love for a Burning World
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.