Echoes - Recenze

RECENZE

/ třídit recenze podle:data hodnocení abecedně autora

19.6.2015

Nocturnal Depression

Nocturnal Depression se podařilo nahrát album sice depresivní, originálně tu hudbu pokřtít jako spleen black metal, ale světu nepřinesli nic, k čemu bychom se museli vracet.

Sorgh

18.6.2015

Ketha

#!%16.7 (EP)

Polští Ketha mě nadchli svou tři roky starou deskou, která se vymyká běžné představě polské agrese. Šlo o moderní metal se spoustou příměsí, na hony vzdálený běžně chápaným schématům. Letos to ale ve své laboratoři přehnali a stvořili těžko poslouchatelný konglomerát.

Ruadek

17.6.2015

Pitbulls in the Nursery

Equanimity

Svěží tech-deathová deska francouzského čistokrevného plemene, roubující do svého genomu i vlivy z jiných končin. Příjemně překvapivé.

Victimer

16.6.2015

Karjalan Sissit

...Want You Dead

Chci vás vidět všechny mrtvé, do jednoho! Nihilismus na entou a vana vzteku k němu. Karjalan Sissit a jejich šestá řadovka.

Michal Z

15.6.2015

Orden Ogan

Ravenhead

Překvapení. Tak silné power metalové melodické album plné hrdinství, rychlosti a fantasy epiky jsem nenalezl už poměrně dlouho. Šiky žánrových prvních řad si zaslouží řádnou probírku a do uvolněné mezery s důvěrou pasuji německé Orden Ogan. Hudebníci odhodili pleny a po nalezení svého kompozičního grálu nahráli hrdé metalové dílo. Řekl bych jejich nejlepší.

Mirek M

14.6.2015

Mollmaskin

Heartbreak in ((Stereo))

Překvapivě vyzrálý debut one-man projektu Mollmaskin učarovává svou nástrojovou a žánrovou rozmanitostí, skladatelskou nápaditostí i intenzivní melancholicko-psychedelickou atmosférou, díky čemuž ho lze řadit mezi nejzajímavější objevy progresivní scény za tento rok.

Bhut

13.6.2015

Peste Noire

La Chaise-Dyable

Při pohledu nazpět do nikterak rozsáhlé, zato ale výživné diskografie kapely, nabývám dojmu, že jde o její nejslabší kus. Nepíše se mi to lehko a při psaní slova „nejslabší“ mne píchlo uvnitř útrob, i když furt je to extra třída v porovnání s konkurencí.

Jirka D.

12.6.2015

Ashtar

Ilmasaari

Ashtar se zajímavým způsobem snaží propojit black / doom klasiku s novými pohledy na metalový žánr, což se jim do značné míry daří. Na díru do světa to není, ale jako překvapení ze Švýcarska tahle deska funguje.