|
|
||||||||||

„Four Foot Shack“ je deska napěchovaná zábavou, hudebním mistrovstvím a muzikantstvím, které jde až na podstatu toho, co tohle slovo představuje.

Moderní metal hozený do mezihvězdného prostoru, který zaujme plochami space ambientu a naopak nepotěší nevýraznou metalovou náloží. Vcelku příjemný debut, který by mohl mít mnohem zajímavějšího nástupce.

Andyho postoj k metalu zůstává v rovině decentní tolerance. Svůj odstup si uchovává s vědomím, že jeho inspirace přicházejí z tak odlišných koutů, že nazvat jeho dílo čistě metalovým je hodně mimo mísu. Přísady klasické hudby, akustického rocku a snad i grunge postupně rozmělňují kovové předsudky a dělají z nahrávky různorodý slepenec hornin a nerostů.

Tady lze zcela jasně hovořit o cíleném a svědomitém počínání - naprosto upřímně míněná hudba má totiž daleko větší účinek, než strojená a nafouknutá bublina.

Nahrávka symfonického powermetalu na úrovni. Kvalitativně pohřbívá zástupy pokušitelů, ale zároveň z ještě větší řady předchůdců pouze bere a vymalovává obvyklé obrazce, byť uznávám, že velmi zdařilé. Dobrý pokus, který se mohl skrčit pod domovskou značku Rage. Naštěstí se nahrávka z průměru vybalancovala díky pestrosti skladeb a umu komponistů napsat pozornosti hodný materiál.

Kdyby hudební složka byla stejně dokonalá jako vizuální nebo lyrická, jednalo by se o nevšední dílo. Bohužel tomu tak není a deska tone v šedi průměru nápadů na pomezí balastu s občasným výborným nápadem, který pak ukazuje na marast zbytku.

Když už ne progres, tak alespoň upřímnost a energie, když už jedeme v mantinelech žánru, tak ať to má drajv

Celkové pojetí sází spíš na energii ženoucí frustraci z těla ven než na plané bědování. Když už některá sloka svojí povahou sklouzne z pevného břehu do vod blízkých smutnému blues, vzápětí jí záchranný kruh hodí refrén s nasekanou kytarou a navztekaným křikem a vyzdvihne ji zpět na pevnou půdu.

Pure Wrath
Bleak Days Ahead
Bleak Days Ahead posluchače vede tak, aby pozapomněl, že poslouchá sled akordů, tónin a rytmů. Tím album rozhodně není. Má plno přesahů, hraje si s emocemi. Chladem, smutkem i vztekem. Album je black metalové, rockové, zasněné, rozvolněné i konkrétní.

Immolation
Descent

Neurosis
An Undying Love for a Burning World
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.