Echoes - Recenze

RECENZE

/ třídit recenze podle:data hodnocení abecedně autora

11.5.2012

Ministry

Novinka, jež nic neřeší, nenapovídá, ani nic nežene vpřed podle nových pravidel. Přesto umí zvalchovat záda a přejet jarmilky.

Ruadek

10.5.2012

Moonspell

Alpha Noir / Omega White

Slabé dvojalbum, od kterého jsem čekal posun někam dál a nestalo se tak. Zůstane zvláštní pocit ze skupiny, která kdysi vévodila stylu a určovala, kam se celé soukolí pohne. Oba dva disky bych pokrátil na polovinu, smíchal dohromady, dal tomu koule experimentálních hrátek z doby minulé a pustil do světa. V těchto pánech je toho ještě stále dost, ale nějak se tomu nechce ven a kdy už to vydají, je to nesmyslně naředěné.

David

10.5.2012

Mother Love Bone

Apple

Slušné album těžící především z nadšení a charismatu frontmana Andyho Wooda. Apple dokonale zapadá do kontextu doby, v níž vznikalo. Z dnešního pohledu se však, až na pár skutečně silných momentů, jedná spíše o sběratelskou záležitost pro fanoušky kapely, jejíž kapitola se začíná psát několik měsíců po tragickém zániku Mother Love Bone...

Bhut

10.5.2012

Napalm Death

Utilitarian

Klasické dílo klasické kapely. Žádné převraty a posuny. Divoká jízda s občasnou změnou a zpestřením. Album plné agrese vyvolávající dojem, že nastal čas vyjít do ulic.

Jirka D.

7.5.2012

Battalion

Underdogs

Čiré nadšenectví jdoucí ruku v ruce s hráčskými schopnostmi, ovšem s minimem vlastní invence a osobitých nápadů. Jinak ale vytříbená oslava starého thrashe & heavy v nablýskaném a vyleštěném zvuku nového milénia.

Jirka D.

4.5.2012

Soen

Cognitive

Tohle album je macho práce, která se jen podobá jiné macho práci. Berte nebo nechte být, osobně se kloním k prvnímu.

Bhut

2.5.2012

Aura Noir

Out To Die

Žádná výrazná změna, žádný extrémní posun a experiment. Zkrátka a dobře razantní thrash black jak se sluší a patří. Přesto se však nejedná o nic průměrného, nýbrž o skvěle odvedenou práci, která výborně vystihuje majestátné jméno Aura Noir.

Michal Z

30.4.2012

Overkill

The Electric Age

Další klasické dílo nijak nevybočující v linii rodokmenu Overkill. Několikeré album v dlouhé řadě, které nezklame, ale zároveň nepřináší nic zvláštního, co by výrazně zaručilo delší trvanlivost v rotaci přehrávače, či ho více ukotvilo v paměti. Klobouk dolů před veterány, kteří stále mají dostatek vitality dělat tak řezavý jakostní kov.