|
|
||||||||||

Ačkoliv grunge je mou velkou láskou a klasické nahrávky především první poloviny devadesátek řadím ve svém osobním žebříčku oblíbenosti na příčky nejvyšší, u STP oceňuji jejich nenucený přerod v čistě rockovou formaci, přičemž neztratili nic ze své přitažlivosti a kreativity. Nové album toho budiž jasným důkazem, nebojím se říci, že po všech těch letech na scéně pánové nahráli svou nejupřímnější a nejotevřenější desku, takovou, na níž většina kapel nikdy nesebere potřebnou odvahu...

Kapela ztratila jednu z poznávacích entit. Kompozice až na výjimky nenabízejí žádné vyvrcholení, které by dovedlo posluchače k závislosti, natož extázi. Nejlepší výkon předvádí „vyměněný“ LaBrie. Album ve výsledku působí příjemně, smířlivě a po většinu plochy nese neškodně posluchače na svých křídlech.

Jedná se spíše o sběratelskou záležitost, jejíž poslech ovšem lze doporučit i širšímu publiku, než jen fanouškům MDB. Nejde o žádné přelomové dílo, to nás čeká příště, stejně jako nás na podzim čeká další EP této kultovní party.

Album A life spent dying lze doporučit fanouškům doom / deathových ukolébavek pro rozšíření zájmové oblasti za hranice Atlantského oceánu či jiným hudebním hledačům a pátračům pro osvěžení nudného dne. Příznivci žánrů jiných, progresivních a dnešních budou dýchat stěží.

Pokud se na Into The Forgotten Spheres budeme dívat jako na demo, asi budeme spokojeni a budeme hovořit cosi o slušném českém undergroudnu. Ale chtějme víc, tahle nahrávka šla dotáhnout dál a je škoda, že se tak nestalo. Hodnotím proto nízko, ale s vkladem do budoucna - v souvislosti se zachycením informace o připravovaném novém materiálu očekávám posun vpřed.

Klasické dílo z kovárny severních vikingů jménem Amon Amarth. Nic nového, nic neobvyklého, nic, co by měnilo tvář kapely. Typické melodie, klasické postupy. Nic, co by urazilo, ale nic, co by ohromilo.

Dnešní album lze bez okolků doporučit pro dokreslení nálady, která nás nepochybně čeká s nadcházejícími pochmurnými podzimními dny. Jste-li fanoušky Moonsorrow, Agalloch či dalších „přírodně“ založených pagan spolků, pak vás October Falls potěší a snad i zaujmou, ale nepřekvapí.

Jedna z povedených desek jarní sezóny, která stojí za povšimnutí nejen u fanoušků podobných žánrů. V mých očích Dirge potvrdili svoji pozici a pokračují dál v těžkotonážním tanečku.

Pure Wrath
Bleak Days Ahead
Bleak Days Ahead posluchače vede tak, aby pozapomněl, že poslouchá sled akordů, tónin a rytmů. Tím album rozhodně není. Má plno přesahů, hraje si s emocemi. Chladem, smutkem i vztekem. Album je black metalové, rockové, zasněné, rozvolněné i konkrétní.

Immolation
Descent

Neurosis
An Undying Love for a Burning World
České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
19.5.2026Venku je nový AI videoklip Kaviar Kavalier ke snové, kosmické a zamilované noční skladbě Hey, hey Mister ze zatím posledního alba Hairy Hairy. Klik SE...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.