|
|
||||||||||

Aspirant na letošní album roku. Alespoň co se týče žánru black metal. Prvotřídní fošna z dílny Francouzů Aosoth. Dokonalá příčetnost rvoucí atmosféra. Jedinečná lahůdka, ne však pro každého milovníka tvrdých tónů.

Ačkoliv grunge je mou velkou láskou a klasické nahrávky především první poloviny devadesátek řadím ve svém osobním žebříčku oblíbenosti na příčky nejvyšší, u STP oceňuji jejich nenucený přerod v čistě rockovou formaci, přičemž neztratili nic ze své přitažlivosti a kreativity. Nové album toho budiž jasným důkazem, nebojím se říci, že po všech těch letech na scéně pánové nahráli svou nejupřímnější a nejotevřenější desku, takovou, na níž většina kapel nikdy nesebere potřebnou odvahu...

Kapela ztratila jednu z poznávacích entit. Kompozice až na výjimky nenabízejí žádné vyvrcholení, které by dovedlo posluchače k závislosti, natož extázi. Nejlepší výkon předvádí „vyměněný“ LaBrie. Album ve výsledku působí příjemně, smířlivě a po většinu plochy nese neškodně posluchače na svých křídlech.

Jedná se spíše o sběratelskou záležitost, jejíž poslech ovšem lze doporučit i širšímu publiku, než jen fanouškům MDB. Nejde o žádné přelomové dílo, to nás čeká příště, stejně jako nás na podzim čeká další EP této kultovní party.

Album A life spent dying lze doporučit fanouškům doom / deathových ukolébavek pro rozšíření zájmové oblasti za hranice Atlantského oceánu či jiným hudebním hledačům a pátračům pro osvěžení nudného dne. Příznivci žánrů jiných, progresivních a dnešních budou dýchat stěží.

Pokud se na Into The Forgotten Spheres budeme dívat jako na demo, asi budeme spokojeni a budeme hovořit cosi o slušném českém undergroudnu. Ale chtějme víc, tahle nahrávka šla dotáhnout dál a je škoda, že se tak nestalo. Hodnotím proto nízko, ale s vkladem do budoucna - v souvislosti se zachycením informace o připravovaném novém materiálu očekávám posun vpřed.

Klasické dílo z kovárny severních vikingů jménem Amon Amarth. Nic nového, nic neobvyklého, nic, co by měnilo tvář kapely. Typické melodie, klasické postupy. Nic, co by urazilo, ale nic, co by ohromilo.

Dnešní album lze bez okolků doporučit pro dokreslení nálady, která nás nepochybně čeká s nadcházejícími pochmurnými podzimními dny. Jste-li fanoušky Moonsorrow, Agalloch či dalších „přírodně“ založených pagan spolků, pak vás October Falls potěší a snad i zaujmou, ale nepřekvapí.

Inferno
The Anthropic Sophisms (On the Heights of Despair)
Ten, kdo došel spolu s Inferno až k Paradeigma, nemusí se obávat, že by nyní zabloudil.

Immolation
Descent

Inferno
The Anthropic Sophisms (On the Heights of Despair)
Po tři roky starém debutovému albu Monsters se připomíná americký projekt Elektrikill s novým albem Küntzpiracy. Užijete si dobrou tvrdou elektroniku ...
27.6.2026Aneb v září bude nový Cales!
26.6.202617. července vychází Nowhere Speaks, nové album post blackových kutilů Emptiness. Stane se tak znovu pod labelem Season Of Mist a víc jak pět let od c...
25.6.2026Historie nizozemských Soulburn je trochu složitá, pro zjednodušení řekněme, že jde o boční větev kapely Asphyx.
24.6.2026Druhého července karvinské kombo Inferno zveřejní svůj druhý klip ke skladbě With Raving Mouths They Utter Things Mirthless, Unadorned and Unperfumed ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.