|
|
||||||||||
|
|
||||||||||
Anthrax už asi nikdy nenahrají žádné zlomové album rockové historie, přesto se jim podařilo, i přes nemalé problémy chvílemi vypadající na totální rozklad, vkráčet do nové dekády s hlavou vztyčenou a deskou napěchovanou kvalitními, propracovanými skladbami dýchajícími jako živoucí organismus.
Vader nás krásně uvítali v říši veškeré morbidity. Mistrně nás provedli vším, na co jsme se báli zeptat. Nebylo to sice nic růžového, ale zase nás to náramně bavilo. Nahodím dvojici otázek, které neznalé alba snad popíchnou k jeho poslechu. Možná budu trochu odvážný, ale zkusím to: vrchol tvorby Vader? Deska roku 2011? Trochu neomaleně přitakávám.
"Glorious Collision" je sbírka poklidně ubíhajících jednoduchých písniček, jejichž nenucený průběh se zrcadlí v mém nevzrušeném přijetí. Album si u mě své místo určitě najde, ale zařadím je po boku méně výrazného "Torn", jehož frekvence přehrávání u mě není tak vysoká jako u těch povedenějších desek.
Podle mě jsou Staind typickou ukázkou kapely, která bojuje s touhou „zařvat si z plných plic“ na jedné straně a se snahou „být slavný a oblíbený“ na straně druhé. Jsem rád, že na novince alespoň v rámci nastavených mantinelů a pravidel převažuje snaha první zmíněná.
Machine Head momentálně nehodlají sestoupit do nižších pater kvality. Novinka, tak odlišná od výtečného „The Blackening“, ukazuje sílu a schopnosti Machine Head. V celkovém kontextu tvorby souboru spatřuji „Unto The Locust“ jako mírně slabší album než předchozí. Přesto má dostatek kvalitních skladeb, ke kterým se budu vždy rád vracet.
Aspirant na letošní album roku. Alespoň co se týče žánru black metal. Prvotřídní fošna z dílny Francouzů Aosoth. Dokonalá příčetnost rvoucí atmosféra. Jedinečná lahůdka, ne však pro každého milovníka tvrdých tónů.
Ačkoliv grunge je mou velkou láskou a klasické nahrávky především první poloviny devadesátek řadím ve svém osobním žebříčku oblíbenosti na příčky nejvyšší, u STP oceňuji jejich nenucený přerod v čistě rockovou formaci, přičemž neztratili nic ze své přitažlivosti a kreativity. Nové album toho budiž jasným důkazem, nebojím se říci, že po všech těch letech na scéně pánové nahráli svou nejupřímnější a nejotevřenější desku, takovou, na níž většina kapel nikdy nesebere potřebnou odvahu...
Kapela ztratila jednu z poznávacích entit. Kompozice až na výjimky nenabízejí žádné vyvrcholení, které by dovedlo posluchače k závislosti, natož extázi. Nejlepší výkon předvádí „vyměněný“ LaBrie. Album ve výsledku působí příjemně, smířlivě a po většinu plochy nese neškodně posluchače na svých křídlech.
Dymna Lotva
Vyraj
Nespoutanost Dymna Lotva je, zdá se, nezničitelná. Překračuje hranice žánrů, přitom se jich stále drží... a dělá to s naprostou samozřejmostí.
Cales
Unexplored Territories
Trelldom
...By The Word...
Švédové Cult of Luna pokračují v odhalování nové desky In the Shadow of Your Shadow.
8.10.2026Christian Muenzner (ex-Necrophagist, ex- Alkaloid atd.) má novou kratochvíli. Aby nebylo pochyb, že to bude nářez, máme tady na ukázku song z nového a...
7.10.2026Tribute band I Am Morbid je o jednoho autentického veterána chudší. Pete Sandoval sbalil kufry a v projektu dál nepokračuje.
6.10.2026Z továrních komínů nahrávacích studií se hulí o stošest. Také Bjørn Riis má připravenou novou desku, i když jen kratšího formátu.
5.10.2026Odpočet do vydání třinácté řadovky se nám Thy Catafalque a jejich mecenáš z Francie rozhodli zpříjemnit druhým singlem.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.