|
|
||||||||||

Vynikající deska, za posledních 15 let od alba Youthanasia, to nejpovedenější co Megadeth vydali. Předchozí United Abominations leccos napovědělo. Endgame však přesvědčivě nechává laťku kvality na stojanech a s velkou rezervou ji zdolává. Albu únosně dominují kytary. Dave jednoznačně dokazuje, že stále umí udržovat plameny v thrashmetalové jeskyni. Jen musí chtít. Jsem rád, že se Megadeth vracejí ke svému trůnu a zadnici již mají natočenu k dosednutí na čalounění. Mé těžce zkoušené thrashmetalové srdce se dočkalo zasloužené odměny.

Na albu se objevuje množství parádních skladeb a pasáží. Bohužel po jejich boku dominují věci experimentální až kýčovité. Jistě by bylo vhodné upustit od přemrštěné elektroniky a do hudby zakomponovat více akustických nástrojů, zejména co se bicích týče. Dílo to ovšem není marné spíše takové raritní a náladové. Každý si jistě oblíbí jednotlivé střípky z jeho mozaiky ať už ty světlejší, či tmavší.

Nádherně provzdušněné a chytlavé album, které je jen tak mimoděk instrumentální přehlídkou, z které plno kytaristů nebude spát. Neuvěřitelně kompaktní spojení geniální virtuozity a vytříbeného kompozičního talentu ztělesněné do jednoho z nejlepších alb loňského roku.

Skupina, vzniknuvší na troskách punkové formace se umě chopila nového lana. Našla svou tvář v novém odkazu hudební éry devadesátých let a lehce našlapuje na její nově vytvářející se půdu. Snadno je znatelný dovětek punkového koření, ovšem začínají se rýsovat křivky pozdější tvorby, zastoupeny zejména v textech.

Tady to všechno začalo – album upřímné, naléhavé a svým způsobem výborné, jenž odstartovalo kariéru jedné skvělé kapely a kterému se ocenění dostalo až později. Vracím se rád.

Coal Chamber zachyceni ve fázi velkých očekávání, hledání vlastního výrazu a masáže zvenku.

Moje nadšení z alba má trochu nahořklou koncovku. Ale jen trochu. Jinak skutečně výborná deska, ke které se často vracím a která v novodobé diskografii kapely patří k tomu nejlepšímu.

Ve své podstatě syrové a neučesané, spontánní a upřímné, a přitom silné a jdoucí jasně na tělo.

Veilburner
Longing for Triumph, Reeking of Tragedy
Veilburner dál budují svůj umělecký rozsah a zvuk. Tentokrát v přímější a vábivější obskurní rovině. A zvládají to s přehledem.

Der Weg Einer Freiheit
Innern

Thumos
The Trial of Socrates
Mezinárodní mysteriozní death metalové těleso Abschwörzunge se upsalo agilnímu labelu Agonia Records. Kapela pracuje na následovníku dobře přijatého E...
3.12.202512. prosince v pátek se odehraje koncert moravských kapel Risposta a Märnø, a to ve vodňanském klubu Rock Bar Pohoda. Místní support zajistí deathmet...
3.12.2025Jihomoravští tmáři Heiden slibují nejtemnější kapitolu své tvorby. Vrstevnatou, tmavou hmotu, jako popel ze spálených domů, který vsákly karpatské hor...
1.12.2025Brněnská cyber-punková kapela Plague Called Humanity po dlouhých šesti letech přichází s novou muzikou, a to singlem Obey. V podobě videoklipu můžete ...
28.11.2025Domácí elektro-metalová kapela Mean Messiah zveřejnila nový singl Death Is On My Side, ke kterému pod režijním vedením Pavla Monroe Kohouta vznikl i v...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.