|
|
||||||||||

Vynikající deska, za posledních 15 let od alba Youthanasia, to nejpovedenější co Megadeth vydali. Předchozí United Abominations leccos napovědělo. Endgame však přesvědčivě nechává laťku kvality na stojanech a s velkou rezervou ji zdolává. Albu únosně dominují kytary. Dave jednoznačně dokazuje, že stále umí udržovat plameny v thrashmetalové jeskyni. Jen musí chtít. Jsem rád, že se Megadeth vracejí ke svému trůnu a zadnici již mají natočenu k dosednutí na čalounění. Mé těžce zkoušené thrashmetalové srdce se dočkalo zasloužené odměny.

Na albu se objevuje množství parádních skladeb a pasáží. Bohužel po jejich boku dominují věci experimentální až kýčovité. Jistě by bylo vhodné upustit od přemrštěné elektroniky a do hudby zakomponovat více akustických nástrojů, zejména co se bicích týče. Dílo to ovšem není marné spíše takové raritní a náladové. Každý si jistě oblíbí jednotlivé střípky z jeho mozaiky ať už ty světlejší, či tmavší.

Nádherně provzdušněné a chytlavé album, které je jen tak mimoděk instrumentální přehlídkou, z které plno kytaristů nebude spát. Neuvěřitelně kompaktní spojení geniální virtuozity a vytříbeného kompozičního talentu ztělesněné do jednoho z nejlepších alb loňského roku.

Skupina, vzniknuvší na troskách punkové formace se umě chopila nového lana. Našla svou tvář v novém odkazu hudební éry devadesátých let a lehce našlapuje na její nově vytvářející se půdu. Snadno je znatelný dovětek punkového koření, ovšem začínají se rýsovat křivky pozdější tvorby, zastoupeny zejména v textech.

Tady to všechno začalo – album upřímné, naléhavé a svým způsobem výborné, jenž odstartovalo kariéru jedné skvělé kapely a kterému se ocenění dostalo až později. Vracím se rád.

Coal Chamber zachyceni ve fázi velkých očekávání, hledání vlastního výrazu a masáže zvenku.

Moje nadšení z alba má trochu nahořklou koncovku. Ale jen trochu. Jinak skutečně výborná deska, ke které se často vracím a která v novodobé diskografii kapely patří k tomu nejlepšímu.

Ve své podstatě syrové a neučesané, spontánní a upřímné, a přitom silné a jdoucí jasně na tělo.

Dymna Lotva
Vyraj
Nespoutanost Dymna Lotva je, zdá se, nezničitelná. Překračuje hranice žánrů, přitom se jich stále drží... a dělá to s naprostou samozřejmostí.

Cales
Unexplored Territories

Trelldom
...By The Word...
Aleš Dostál, hudebník mnoha tváří a nálad, známý zejména ze svého působení v Root a Ravenoir, napsal vlastní autobiografii s názvem Zpověď solitéra. K...
9.10.2026Tom Necrocok si pro své milované připravil krásný dárek. Své poslední album Truchlohry vydává na vinylu - limitovaném tyrkysovém a klasickém černém, a...
8.10.2026Švédové Cult of Luna pokračují v odhalování nové desky In the Shadow of Your Shadow.
8.10.2026Christian Muenzner (ex-Necrophagist, ex- Alkaloid atd.) má novou kratochvíli. Aby nebylo pochyb, že to bude nářez, máme tady na ukázku song z nového a...
7.10.2026Tribute band I Am Morbid je o jednoho autentického veterána chudší. Pete Sandoval sbalil kufry a v projektu dál nepokračuje.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.