|
|
||||||||||
Což je pravda. Vystoupení patřilo k těm světlým případům, kdy se muzikanti nemusí prezentovat ničím jiným než svojí hudbou. Image byla vedlejší, tady šlo především o energii a pocity, které se přenášely z pódia k posluchačům. I přes decentní aranžmá scény na mě trio muzikantů soustředěných na své nástroje působilo až uhrančivě.
Na pořadu večera byla první dvě alba, kterými se The Young Gods na okamžik vrátili do své pionýrské minulosti. Přesto, že jde o desky z konce osmdesátých let, svojí povahou jsou stále silné a spousta současných záležitostí jim nesahá ani po kotníky.
Krom Franze Treichlera za mikrofonem a Bernarda Trontina za bicí palisádou se na pódiu ukázal bývalý a zakládající člen kapely Cezare Pizzi, jehož vysoce kvalifikovaná obsluha sampleru budila úžas. Ale nešlo jen o něj. Celkově byl silný zážitek vidět muže v nejlepších letech, jak hrají industriální rock takové ryzosti, že by mohli daný předmět vyučovat na konzervatoři. Bohužel jsem kapelu objevil teprve nedávno, takže jsem jednotlivé skladby neznal a nemohl porovnávat studiovou nahrávku s živým hraním. Ale to nebylo rozhodující, mnohem důležitější byla autenticita, se kterou mě skladby zasáhly.
The Young Gods se rozhodli na úvod neoťukávat pevnost brněnských mantinelů a namísto toho vsadili na rytmickou masáž hned zkraje. Zprvu jen dva muži, vokál a umělé zvuky, sami jako krotitelé samplů, šumu a echa. Následně se do věci vložil i Bernard a přesnými údery začal konkurovat elektronickým rytmům Cezareho kouzelného pultu. Byl jsem velmi překvapem bohatou paletou zvuků, které se ze sampleru ozývaly. Cezare zcela nahradil kytary, basu, suploval bicí, s lehkostí rozvíjel košatý strom zvuků a efektů. Tvořil rytmus, kdy s úderem zazní vzdech a šepot. To vše za poklidného postávání za pultíkem a poměrně subtilními pohyby rukou. Ani Franz se nenechal přiliš unášet, jeho soustředění se projevovalo hlavně elegantními gesty rukou a skromným pohybem za mikrofonem. Jeho nakřáplý hlas a monotónní zpěv víc nevyžadoval. Protikladem k nim dvěma byl Bernard, který se měl za svojí soupravou co činit. Otáčel se zprava doleva jako korouhvička na střeše. Z jeho hry snad nejvíc vynikaly činely různých průměrů, protože kopák a další bubny hodně splývaly s nasamplovaným rytmem. Ovšem žádný negativní pocit tento fakt nepřinesl. Mimoděk jsem si během setu několikrát vzpomněl na soundrack k Trainspottingu, snad na skladbu od Underworld nazvanou Born Slippy. Podobná osamělost, kdy ozvěna krade slovům koncovky a není třeba mluvit dál.
Temná scéna se halila v decentní mlze, která dávala vyniknout barevným bodovkám. Světla nepůsobila rušivě a jen sporadicky něco bliklo do hlediště. Zejména modré reflektory v kombinaci s tvářemi hudebníků nasvícenými odspodu (Franz měl lampu připevněnou na spodní části stojanu mikrofonu) tvořily příjemnou kombinaci, která nestrhávala pozornost jinam než k muzikantům a jemně dotvářela atmosféru. Na pozadí se skvěla pouze noc.
Asi po hodině hry nastal první fiktivní konec představení. Dalo se tušit, že nějakého přídavku se dočkáme. "Bohové" se skutečně vrátili a pokračovali v uměle přerušené linii. Takhle to zopakovali ještě jednou a po druhém návratu na scénu přišel definitivní konec. Odzvonila desátá a noční klid vyhlásil vládu nad Brnem. Co si zaslouží pochvalu, byl zvuk. I přes dynamickou a hlasitou hudbu jsem nemusel použít špunty do uší, zvuk působil kompaktně, vyváženě a nechal vyniknout celé škále použitých nástrojů a efektů. Jak už jsem se zmínil výš, splývaly snad jen některé bicí v přímém souboji s elektronikou, ale to bych ani neviděl jako problém, protože rytmus se neztrácel.
Připadá mi zbytečné koncert jakkoliv hodnotit nebo se ho, nedej bože, snažit umístit na nějakém žebříčku zážitků. Jen jsem si v tom sále po dlouhé době přál, aby to ještě neskončilo.
Žižkovská noc 2016
17.3. - 19.3.16, Praha, Žižkov //Žižkostel, Storm, Bohužel bar, Café Vítkov, U Járy
Paradise Lost, Lucifer, SSOGE
24.10.15, Barrák, Ostrava
Mgla + Martwa Aura + Above Aurora
4.9.19, Brno - Melodka
Slovenské podzemní vydavatelství hlásí několik přírustků ve svém katalogu. Jak je zvykem, jde o kazetová vydání a týká se projektů Kurvik 19, DSM-IV-T...
14.1.2021Australská senzace Voyager předělala po svém song This Boy's In Love od elektronického dua The Presents. Na výsledek se můžete podívat ZDE.
14.1.2021Už to bylo na spadnutí a teď je to oficiální. Disharmony, elektronická formace z Bratislavy během března pošle ven své nové album Resonance. Na uvolně...
13.1.2021K 15. výročí fungování vytvořila kapela Welicoruss téměr dvou a půlhodinový film mapující její historii. Dokument nazvaný 15 Years of Madness máte k d...
13.1.2021K titulní skladbě Stínohrad zveřejnila kapela Braunchodla nový videoklip, který najdete na TOMTO odkazu. Pokud by zaujalo a zatoužili byste po celé na...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.