Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
// ad marginem / dva

// ad marginem / dva

Jirka D.18.1.2013
Ad marginem neboli na okraj. Neboli několik poznámek k událostem, které by možná zapadly a skutečnostem, o nichž stojí za to se zmínit. Bokem od hlavního dění, na okraj ostatnímu.

Marně si lámu hlavu s tím, co napsat na novou desku Swans. Už na gymplu nám do hlavy vtloukali, že máme mít názor. Jedno na co, jedno že o tom víme hovno, prostě mít názor. Taková mantra předmětu s podivným názvem základy společenských věd, největší hovadiny a zbytečnosti z celých středoškolských studií. U mnohých lidí lze snadno vypozorovat, že tomu tlaku podlehli a ještě jsou na to svým způsobem hrdí. Já šel studovat techniku, protože tam buď umíte nebo neumíte, matematika byla, je a bude stejná po věky a je jí úplně jedno, jestli je u moci Husák nebo Kalousek.

 

Ale zpět k těm Swans. Nová deska The Seer natolik přesahuje vše ostatní, natolik se vymyká tradiční a řekněme běžné produkci, že si na ni psát netroufám. Já ani nevím, jestli se mi líbí. Upřímně by mě zajímalo, kolik lidí ji dává na jeden zátah (dvě hodiny) a pro jistotu dvakrát po sobě, aby jim snad něco neuniklo. Zahanbeně přiznávám – nemám názor. Vzdávám se.

 

---

 

Když jsme u té techniky, asi málokdo si vzpomněl, že 4. ledna tomu bylo 370 let, co se narodil největší fyzik všech dob Isaac Newton. Filozofové a herečky si můžou tiše odplivnout, protože chápu jejich rozhořčení nad tím, že jím formulované zákony bylo třeba umět, názor nestačil. Napadlo mě napsat Robinu Stapsovi a dát mu námět na novou desku pro The Ocean, přece jen by po dvojici fajných desek Heliocentric a darwinovské Anthropocentric mohl navázat právě Newtonem. Bohužel už prý námět je, deska bude brzo a dokonce se k ní chystá velké evropské turné společně s Cult of Luna. Zatím bez CZ zastávky. Snad příště.

 

---

 

Je škoda, že jsem si ten rozhovor nenahrál. Kupoval jsem přes e.shop CDčko v jednom ostravském kšeftu a po měsíci absolutního ticha jsem se rozhodl tam zavolat. Vzhledem ke stavu „skladem“ mi to přišlo už celkem dlouho. „Noooo .... asi to tady někde bude .... peníze že už jste poslal? .... noooo .... já se potom podívám .... někde to tady určitě je ....“  A pak jsem kupoval nějaké vinyly ve Státech, za dva týdny sehnali jeden, který měli „out of stock“, za další týden další, který vůbec neměli v nabídce a za další týdnem jsem měl balík s razítkem Ruzyně, douškou „enjoy the vinyls“ a ručně namalovaným obrázkem / koláží doma. Ještě stále máme co dohánět.

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Sorgh / 29.1.13 17:09odpovědět

První zamyšlení mě nutí přitakat. Nejsem nijak zaujatý proti humanitním oborům, všelijakým názorovým diskuzím apod. Jen se mi zdá, že v jejich mnohdy nejasných hranicích lze schovat osobní blbost, která se maskuje za rádoby nevšední inteligenci. Poslouchat někdy takto postižené pitomce strašně bolí... Swans je brutus a přiznám se, že jsem to nové album neslyšel ještě ani jednou celé. Ale tím spíš si asi půjdu udělat názor na Flédu, kde v březnu vystoupí. Newton - výhledově album nazvané Egocentric? Jen tak kecám:-)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky