Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Albert Mudrian Choosing Death

Albert Mudrian Choosing Death

Garmfrost10.6.2024
Choosing Death: Nepravděpodobná historie death metalu & grindcoru je návykovým čtením pro každého milovníka obou stylů.

Jsa namlsán blackmetalovou ságou od Dayala Pattersona jsem při zjištění, že se chystá kniha o historii death metalu a grindcoru, zavýskal nadšením. Díky MetalGate, překladům Ondřeje Šmejkala a hlavně šikovným publicistům, kteří dokážou výtečně přenést své vize do takřka dobrodružného čtení, jsem nečekal nic menšího, než další výbornou knihu, ke které bude radost se opakovaně vracet. A jak to dopadlo?

 

Nutno podotknout, že se Albert Mudrian vrhl na obšírné téma, jakým deathmetalová a grindcorová historie beze sporu je, zajímavým způsobem. V knize se věnuje většinou těm největším kapelám a na nich ukazuje zrod, vzestup, pád a následný návrat na výsluní obou scén. Hlavní prostor patří Napalm Death, Obituary, Carcass, Death a Morbid Angel. V menší míře se věnujeme např. Pestilence, Asphyx, Cannibal Corpse, At the Gates, Deicide, Entombed, Repulsion a Dismember. Jak vidno, Mudrian měl na srdci zejména hlavní proud obou stylů. Undergroundu se věnoval pouze v náznacích. Je spoustu kapel, které by tu měly být a chybí, a které tu naopak jsou, avšak nemyslím si, že bylo nutné jim věnovat tolik prostoru. To už je zřejmě otázkou názoru a vkusu. Jen si myslím, že veličinám jako Immolation či Incantation nebo Suffocation šlo věnovat více místa. Naopak Slipknot v knize mohl být pouze zmíněn. Kniha měla být věnována také grindcoru, avšak o něm si mnoho nepočteme. Napadá mě nejedna kapela, o které by šlo něco napsat.

 

choosing

 

Přes to všechno je Choosing Death knihou prudce návykovou. Jak si k ní sednete, nepřestanete číst. Návnadou je jak obálka knihy od Dana Seagrava, tak předmluva od Johna Peela a hlavně Scotta Carlsona, kteří dávají najevo, že jim kniha udělala radost a je super, že Albert Mudrain celou tuto dobrodružnou historii sepsal. Máme zde spoustu dobových fotografií – černobílých zakomponovaných v textu či v barevné příloze, plakátů a reklam. Zajisté potěší seznam osob a obsazení, zásadní diskografie podle roku vydání na závěr knihy.

 

Od počátečních pokusů, improvizování a drzosti malých kluků a holek, kteří ani netušili jak, a stali se z nich leadeři nově vznikající scény. Autor nechává dotazované mluvit svými slovy. Dává prostor také producentům, zvukařům i šéfům labelů. Což dává čtenáři šanci nahlédnout pod pokličku. Je znát, že autor uměl dávat dobré otázky a navázat s tázanými dobré vztahy. S odstupem času jsou jejich pohledy brány až s přátelským nadhledem. Muzikanti se mimo jiné zaobírají tím, co pro ně hraní v kapele znamenalo v počátcích, co je popohánělo a co jim dává vydržet v nadšení i nadále.

 

choosingII

 

Kdo sleduje scénu po celou dobu, kdo vyrostl v době, kdy legendární nahrávky vznikaly, kdy upadl zájem o extrém, kdy se přestaly objevovat v hlavních článcích mainstreamových časopisů, v televizích, ale zapluly zpět do undergroundu, nedozví se toho mnoho. Spíše se můžete zamyslet spolu se svými oblíbenci, ke kterým vzhlížíte po celý svůj život, co se to vlastně stalo, co to dělá s námi a zda je vůbec důležité o tom přemýšlet a ne si to hlavně užít. Je výtečné, že i po čtyřiceti letech tady nejen death či grindcore jsou. Je výborné, že se rodí nové kapely, které styl obrozují. Slovy jednoho z interpretů – dnešní doba je nejlepší. Kdo chce poslouchat praotce žánru, old school, má stále možnost. Kdo rád experimenty, tech/death, avantgardu, jazz… i ten má na výběr. Kniha ve mně zanechala celou škálu pocitů, které jsem doprovázel poslechem všemi těmi Leprosy, Blessed Are The Sick, Slowly We Rot, Butchered At Birth, nebo Mindloss, Into The Grave… a zároveň si uvědomoval, že jsou stále svěží a příjemně extrémní jako před dávnými lety. Autorův cit a civilní projev na mě udělal dojem. Budu doufat, že si od něj zase něco počtu. Prostoru si Mudrian nechal více než dost.

 


 

Vydáno: 2024 , Metalgate

Originální název: Choosing Death: The Improbable History of Death Metal & Grindcore , 2016

Překlad: Ondřej Šmejkal

Počet stran: 392

Jazyk vydání: český

Autor obálky: Dan Seagrave

Vazba knihy: měkká / brožovaná

ISBN: 978-80-908835-2-9



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky