Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Blešák II

Blešák II

Jirka D.1.12.2015
S blížícím se koncem roku jsme opět udělali malou inventuru hudebních nosičů, které se nám během roku nakupily a vytvořily docela slušnou hromadu. Na tradici to ještě není, ale našlápnuto máme. Blešák II

Vzhledem k tomu, že s místem je potřeba jednat hospodárně, opět dáváme přebytky k dispozici vám. Jde o různá proma, alba, která už se obehrála, ale i celkem zajímavé desky, na které zkrátka není místo. Budeme rádi, pokud udělají radost vám, našim čtenářům. V případě zájmu vám nahrávky zašleme za cenu poštovného, ani kačka navíc (to jako fakt, takže berte, kolik chcete). Jedinou výjimkou je pár alb na konci, ale to v seznamu poznáte. Kdo jste s náma absolvoval loňský ročník, určitě můžete potvrdit, že všechno fungovalo dobře a počet vás - zájemců nás zavazuje Blešák zopakovat. Berte to jako takový malý vánoční dárek od Echoes. 

 

V naprosté většině případů jde o CD, někdy o standardní vydání, někdy o novinářské promo kopie. Pokud byste potřebovali doplnit informaci ohledně toho kterého alba, zjistit konkrétní edici nebo prostě cokoliv, neváhejte se nám ozvat na náš redakční e.mail: ahoj@echoes-zine.cz 

 

Seznam alb, ze kterých můžete vybírat, je ke stažení ZDE.

 

A vzhledem k tomu, že přímo do tohoto dokumentu budeme zaznamenávat všechny změny a těch může být v prvních dnech hodně, pro jistotu po jeho otevření – zvlášť opakovaném – proveďte refresh (F5 nebo CTRL+R), ať máte nejposlednější verzi. Takže vybírejte a svoje ničím neomezované tužby nám pište na výše uvedený e.mail.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 4.6.17 16:45

Poslední dobou zejména narážím na nové kapely za branami androšských pražských klubů jako FAMU (RIP) či Underdogs. Tam jsem například minulý týden objevil vynikající náladotvornost Cataya, potěsili němečtí krauteři Gnod nebo málo známý český black Bastien. Gotickým objevem za hodně dlouhou dobu jsou pro mě Drab Majesty, kteří před nějakým měsícem a půl předhazovali King Dudovi a tento týden měli i samostatnou štaci v Brně. Tenhle zvuk se již moc dneska neslyší. No a jednoznačným vrcholem bylo dle očekávání duširvoucí set We Lost the Sea, kterým po jejich prvním evropském turné predikuju nějakou budoucnost. Hudba s příběhy. Zatím trochu očekáváné zklamání z nových Solstafir, jejichž Masterpiece of Bitterness považuji za jedno z nejlepších alb, co jsem kdy slyšel, ale nyní se stále více posouvají do takového odosobněného autistického post-rocku, kterému chybí už nápady a hlavně ten autentický pocit osamělosti v nehostinné krajině. Citelná je ztráta předchozí specifické ruky bubeníka.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky