Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Dobu jedovou napsali dva odborníci ve svých oborech patřící k naší a světově uznávané špičce. Anna Strunecká je profesorkou fyziologie, dlouhé roky působila na Karlově univerzitě, později na 1. lékařské fakultě UK, na Ústavu lékařské biochemie a má na svědomí většinu textu knihy. Spoluautorem se stal profesor toxikologie Jiří Patočka, působící na Jihočeské universitě v Českých Budějovicích.

Jejich společná kniha uvedeného názvu si v sedmi kapitolách všímá věcí zdánlivě samozřejmých a banálních, se kterými se setkáváme běžně v každodenním životě a o jejichž působení na lidské zdraví jsme byli odnaučeni přemýšlet, ale o kterých se v poslední době začíná poměrně živě diskutovat. Asi není náhoda, že první kapitola se týká vody a potravin a především potom látek, které se do nich přidávají a jak tyto látky působí na náš organismus. Značná pozornost je věnována přidávání flouridů do pitné vody, toxicitě hliníku, aspartamu, glutamanu, ale i prospěšnosti medu nebo červeného vína. Na stůl jsou kladena fakta podpořená nejnovějšími výzkumy ale i selským rozumem, je poodhalena minulost některých látek - asi málokdo tuší, že umělé sladidlo aspartam (mimochodem považovaný za největší potravinový podvod spáchaný na lidstvu během 20. století) byl sice vyvinut jako náhrada cukru, ale již brzy po jeho objevu byly popsány jeho toxické účinky pro lidský mozek. Asi právě proto byl aspartam předložen Kongresu USA jako bojová chemická látka způsobující bolesti hlavy, změny nálad, nespavost, deprese, narušující inteligenci a krátkodobou paměť; a až později byl schválen jako umělé sladidlo. Setkáte se s ním v podstatě ve všem označeném „light“, ale seznam by byl opravdu dlouhý.

Další zajímavé části z kapitoly o potravinách a vodě se probírají glutamátem, poměrně zajímavé světlo vnášejí na takový (dnes proklínaný) cholesterol či nikotin a celkem podrobně se zabývají i melaminem a jeho čínskou aférou (2008). Tahle část patří v knize k těm brutálnějším, doporučuji jen silným povahám, protože je to humus. S první kapitolou souvisí i ta následující, která se týká vitamínů, jejich působení na lidský organismus a jejich opravdová potřeba daná našim tělem a nikoliv reklamními slogany.

Třetí kapitola patří opět k těm výživnějším, týká se očkování, což je záležitost, se kterou setkal každý z vás. Už ovšem asi málokdo někdy přemýšlel, jaká rizika jsou s očkováním spojená, a nejspíš už vůbec nikoho nenapadlo, že by očkovací vakcína mohla být pro tělo větším rizikem než samotná nemoc, před kterou by mělo očkování chránit. Vítejte ve volném trhu! Zájmy farmaceutických společností jsou redukovány pouze do jednoho a tím je zisk, vše ostatní jde stranou. Pozitivní zprávou je, že očkovací systém nyní platný v ČR patří k jednomu z nejlepších na světě, což je ovšem štěstí, které neměli třeba děti v Americe. Mezi 6. a 16. rokem života jsou očkovány celkem 16 vakcínami v celkovém množství 48 dávek, do 19. roku toto číslo naroste na 69. Jak se dětské tělo vyrovnává s tolika svinstvem, si asi umíte představit sami. Poslední výzkumy hovoří zcela jasně – počet nemocných se vůbec nesnížil, naopak narostlo případů dětí s chronickou dysfunkcí imunitního systému a dysfunkcí mozku. Kapitola se podrobně zabývá očkovacím systémem v naší republice, probírá se různými druhy očkování od žloutenky až po rakovinu děložního čípku a na vícero stránkách se rovněž rozepisuje o očkování proti chřipce, které bylo opět aktuální v nedávné době v souvislosti s „pandemií“ prasečí chřipky. Málo kde už se ale uvádí, že kritéria pro vyhlášení pandemie byla změna těsně před jejím vyhlášením na nátlak farmaceutických firem.

Následná, čtvrtá kapitola se věnuje kosmetice, jejímu složení a vedlejším účinkům, které by možná někteří nečekaly. Slovo dojde i na takový amalgám používaný na zubní plomby, podprsenku, či dnes čím dál tím oblíbenější kosmetický přípravek – botulotoxin. Pokud vám stačí teplá voda, mýdlo a ručník, jste šťastní lidé. Kapitola pátá se zabývá domácností, čistícími prostředky, účinky mikrovlnné trouby, ale i třeba matracemi, na kterých denně spíte.

Předposlední kapitola řeší toxiny v životním prostředí, podrobněji se zabývá dioxiny, bisfenoly, rtutí, opětovně hliníkem, skleníkovými plyny a geneticky modifikovanými potravinami (tzv. GMO). Závěrečné pojednání patří hormonům, věnuje se ženské antikoncepci, jejím rizikům i přednostem.

Kniha Doba jedová podává zajímavý a nestranný obraz na látky, které nás denně obklopují. Nezaujatě porovnává všechna pro i proti, rizika i výhody a na některých místech zcela otevřeně přiznává dosavadní neprozkoumanost daného odvětví. Informace v ní obsažené lze snadno uvést ve svou běžnou praxi, nutí člověka dívat se na zdánlivě samozřejmé a jednoznačné skutečnosti z jiného úhlu a především jej staví do role myslícího tvora, který by měl svým kritickým myšlením sám poznat, co je pro něj vhodné a za čím  se skrývá klam ziskuchtivých firem. Pokud vám není lhostejné vaše životní prostředí, jídlo, které požíváte, či látky a prostředky, které (přesvědčení o jejich prospěšnosti) užíváte, doporučuji přečíst tu to knihu, možná budete v mnohém překvapeni.

Doba jedová

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

nakladatelství Triton, 2011

296 stran