Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Echoes News 4

Echoes News 4

Jirka D.25.3.2015
Echoes news po čtvrté, dnes především informace z personálního oddělení.

Letošní hudební sklizeň začala celkem brzo a poměrně unisono zní naší redakcí spokojenost nad aktuálními deskami, které nám v recenzích zvedají průměr hodnocení a my pak nevypadáme uliční výbor brblajících důchodců. Enslaved, A Forest of Stars, Melechesh, samozřejmě Steven Wilson, Beardfish, Animé, Heaving Earth, a klidně přidejme i ty Moonspell, i když naše názory na jejich novou věc se určitě budou rozcházet. V hledáčku máme Godspeed You! Black Emperor a nervózní svrbění způsobující Faith no More. Květen je tu coby dup, jen si nemyslete.

 

Je toho dost a bude toho dost. Českem projede americká kolona a národ se pře, jestli stát vlevo nebo vpravo od dálnice, rozdaly se výroční ceny Břitva potvrzující neutuchající víru v tradiční hodnoty a kolegové na Mortemu řeší dilema, jestli být či nebýt Cruadalach. Je toho dost a jeden by se musel rozčtvrtit, aby stíhal vše sledovat, vstřebávat a ještě si o tom měl něco myslet. A tak se tím raději bavme, vždyť humor byl odjakživa nejlepším lékem a je docela škoda, že se na to v poslední době často zapomíná.

 

Ale k věci. I my přisypeme do informační mlýnice svou trochu potravy a jak bylo zmíněno v perexu, půjde o aktuální změny ve složení redakce. Do ní nám v posledních dnech a týdnech přibyli dva noví kolegové, oba na pozici „spolupracovník“, o které jsme se už někdy dřív zmínili, že je taková blíže nespecifikovaná. Prostě sem tam článek. Prvním je Jaroslav Hráček, který s námi pod pseudonymem Deliverance táhl partu už na Innocence (budiž jeho skon pochválen), a který už svou činnost zahájil rozhovorem s Morgue Son a recenzí nového Wilsona. Druhým novým spolupracovníkem je Miroslav Med, který doposud psal všude možně, ale především pro magazín Abyss. Jeho první, žánrově nijak omezované texty na své vydání ještě čekají, ale už na začátku dubna se dočkáte.

 

Tímto oficialitám činím zadost, oba nové členy Echeos týmu vítám, přeju mnoho zdaru a vy je mějte rádi, jako máte rádi nás. Haha. Brány redakce se tímto zavírají, protože nám začíná být poněkud těsno a konkrétně na duben losujeme poslední volný termín na recenzi. Těch bude taky dost, takže se těšte a zachovejte nám přízeň.

 

Užijte dne!

 

Jirka D.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 11.1.16 22:19

Já Vám děkuji za vynikající, nadšenou práci a mnoho inspirace a to zejména také proto, že jste vzbudili naději že jsou lidi, co hudbu jenom nervou do uší, ale také o ní přemýšlí a jsou otevřeni experimentům. Mno a nehledě na rok vydání, tak moje desítka pro minulý rok: 1 - Mindless Self Indulgence - How I Learned to Stop Giving a Shit and Love Mindless Self Indulgence; hudební ekvivalent South Parku, nekorektní, neuvěřitelně vtipná taškařice s neskutečným drajvem. Od prvního alba Tight jedou první ligu sexuální nevyzrálosti hozenou do rytmů. 2 - Rotting Christ - Kata Toi Daimona Eaytoy; blacková procházka kulturní galerií se soundtrackovou strukturou, kde každý úder má svůj koncepční význam 3 - Sólstafir - Ótta; s přehledem nejvyzrálejší post-blackmetalová deska se kterou snesou srovnání snad jen současní Alcest. Nikdo neumí bezvýchodnou melancholii tak jako tihle 4 - Florence and The Machine - Lungs; barokní pop s neuvěřitelnou škálou aranží (kolik lidí jen zaměstnají na jednom albu) s majitelkou v současnosti nejodvážnějšího hlasu ve svém žánru 5 - Le Tigre - Le Tigre; k debutovému albu mě zejména váže nebezpečné zalíbení v uvřískaném projevu rrriotky Kathleen Hany 6 - WWW - Atomová včela; v českém prostředí bezkonkurenční tah na bránu, který svou znervozňující dravostí znemožňuje poslouchat desku jen napůl 7 - Grave Pleasurers - Dreamcrash; ve své podstatě celkem konzervativní album, které povyšuje nejen Joy Divisionský zvuk, ale hlavně hyperaktivní výbuchy kreativity na kytarovém a bicím poli 8 - Mgla - With Hearts Towards None; už dlouho jsem neslyšel tak surový a současný black, který se namísto přepjaté zlé image orientuje na materializaci blackmetalový melancholie 9 - Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology; holka řiká, že to obdivuje, ale není schopná to poslouchat. Absolutní koncentrace zla a fuck off všemu. Neuvěřitelný výlet do světa tvůrčí svobody. 10 - na závěr dva parádní soundtracky: Fury od Stevena Price a Mad Max od Junkie XL. Oba vykročili se svou prací jinam než je obvyklé a maximálně uspěli.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky