|
|
||||||||||
Kapelu Tři sestry jsem začal vnímat někdy po roce 1990, kdy na mě vybafnula trojice jejich skladeb z kazetové kompilace Rebelie Punk ´n´Oi! (což byl jeden z prvních monitorských počinů). Bylo to tehdy něco naprosto jedinečného! Na kompilačním vinylu Akce Punk jsem dostal další tři sesterské kousky a nedlouho potom došlo k seznámení se slavným debutem. Od té doby jsem se Sestrami v občasném kontaktu, dnes tedy již podstatně méně intenzivním. Ale mám svoje chvilky a nějaký ten ánung o jejich diskografii rozhodně mám. A pár členů bych dohromady asi taky dal. No, není se co divit, porevoluční nálada k mým uším tehdy zavála i punk + oi, takže nějaký ten Plexis, Zónu A, Orlík nebo HNF jsem v archivech měl či mám. A nemám s tím sebemenší problém.
Třísesterské vzpomínky s názvem Tak to bylo, tak to je vycházely kdysi na pokračování v prachem minulosti zapadaném časopise Filip pro náctileté. No a později je kdosi zkompletoval a vydal knižně. A jelikož tohle punkově – pivní vzpomínání slavilo úspěch, po nějakých patnácti letech se mistr Moravec opět chopil pera a sepsal cosi jako pokračování pod názvem Járo, kakao!. No a já se dostal k reedici, která zahrnuje obě veledíla na jednom nosiči – jedna publikace a dvě knihy. Ale s tím nosičem jsem nebyl tak daleko od pravdy, neboť recenzovaná kniha obsahuje Davidem Matáskem na CD načtenou kompletní publikaci včetně hudebních ukázek (a to i přesto, že potisk disku odkazuje pouze k první části knihy). Za málo peněz hodně muziky.
František Moravec alias Lou Fanánek Hagen se s náma nemazlí a hned ze startu to do nás šije ostrou municí. Držme si klobouky hned od začátku, protože peripetie s magnetofonem a pozdější satisfakce po použití nekvalitních kazet je kouzelná. Dospívání, první zoufalé pokusy za bicí soupravou, školní léta, kamarádství s alkoholem a vlakem ujetá noha... To vše Fanánek líčí svým klasickým stylem, který je známý všem čtenářům/posluchačům jeho textů (a klidně v to počítejte i ty prokleté Šmouly). On František byl asi celkem problémové dítě, které by nikdo doma mít nechtěl. Na druhou stranu pijatyky s kamarády z mokré čtvrti jej zocelily a pohádka končí šťastně tak, že na co Fanánek sáhne, to se mu daří (školy, hudba, texty, komerční úspěch...).
Už od začátku jsme zavaleni spoustou jmen a přezdívek, ve kterých jsem se začal časem zlehka ztrácet. Až jsem se i napodruhé ztratil. A proto se Sklepáky prohlašuji, že „Já si dovolím jmenovat jedno jméno z naší české literatury v téhle souvislosti, a to jméno zní prosímvás pěkně: Sekora!“. Takže ztotožnit se mohu jenom s tím, co znám. Tedy Fanánek, Sahula, Magor, Hadr, Vrána a Supice. Víc po mně nechtějte (například bubeník Tří sester má pět přezdívek a jedno oficiální jméno), protože v tom aby se prase vyznalo!
Celá první kniha se valí s jistotou parní lokomotivy, která důkladně popisuje každý metr kolejí, leč ke konci Mistr asi spěchal na pivko a tři alba plus sólovou dráhu vyřeší šmahem na dvou stránkách. To jsem pozvednul významně obočí... Druhý díl knihy není klasickým pokračováním poloviny první. Nejedná se o biografii jednoho člena či skupiny jako celku. Fanánek nám nadhazuje slavné či méně slavné texty Tří sester a obratně k nim přilepuje historky kolem jejich vzniku či události jim spřízněné. Takže namátkou Ztráta imunity, Jára ze Sokola, Budapešť, Aida, Montér – údržbář a dojde i na hagenbadenovského Průšu. Nelze říct, že druhá polovina je lepší než první, nebo naopak. Obojí tvoří spolupracující celek, byť se od sebe liší. Co je ale spojuje, je smysl pro humor. A s velkou pravděpodobností nekašírovaná láska k alkoholu. S nadsázkou mohu říct, že knihu dočtete a v žaludku máte pocit tří dvanáctek.
Ohledně stran designu: ten je na jedničku s hvězdičkou. Pevná vazba, černobílé fotografie, červená barva navíc, to vše graficky nerušivé, nepřeplácané a čisté. Mohl bych tradičně zabrblat jak mi chybí kompletní diskografie a obaly vydaných alb, ale ruku na srdce – o to v této knize (knihách) vůbec nejde. Tři sestry byly, jsou a budou především o zábavě a na dospělácké mentorování je vždycky čas... Navíc se nejedná o suchopárný výčet dat, ale děj se kolem fungování kapely spíše ovíjí jako had a skupina samotná se zdá být spíše důsledkem životních trampot členů Tří sester. Komu tedy není samotná kapela lhostejná, kdo chce nahlédnout pod pokličku tuzemské scény a přitom se od plic zasmát - zde je tip!
Napsal: Lou Fanánek Hagen
Žánr: biografie
Vydavatelství: Daranus s.r.o. + Krakonošovo s.r.o. + Creative Booster s.r.o., 2020
Počet stran: 322
Bez oslav: Oficiální příběh Paradise Lost
MASTERPIECES heavy music artwork - anno 2019
RONNIE JAMES DIO Životopis heavymetalové ikony
Echa v barvách CZ scény 01
Nedělní poslech 115
Redaktorské ozvěny - červenec 2016
Rozhovor o nás, s námi
Nedělní poslech 67
Nedělní poslech 25
Celtic Punk 6/12 - Dropkick Murphys
Ozvěny roku 2019 - top 10
Ozvěnový trojlístek Creative Eclipse
V polovině listopadu vyšla druhá deska domácí thrashmetalové kapely 1000bombs, která debutovala deskou Peace Is Dead v roce 2014. Novinka se jmenuje S...
27.11.2023V neděli v Praze zemřel jeden ze stálých členů Killing Joke, kytarista Kevin Walker zvaný Geordie.
27.11.2023Během října vyšlo nové EP domácí deathmetalové kapely Supreme Conception, které obsahuje sice jedinou, ale zato 12-minutovou skladbu The Post-Humanist...
27.11.2023Debutní album Zbojnický tanec bratislavské thrashové kapely Catastrofy vychází v gramodeskové reedici na labelu Papagájův hlasatel. Poslouchat můžete ...
25.11.2023Domácí vydavatelství Dead Maggoty Productions pouští do světa tři nová vydání, čtěte níže:
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.