|
|
||||||||||
Finský ambientní projekt Tuomase Mäkeläho je už pár let u ledu a jakkoli to může znít v rozporu se snahou níže položených řádků, je mu tam nejspíš dobře. Možná proto, aby se za čas ještě jednou nadechnul a určitě proto, že led, zima a sníh jsou termíny, které si Jääportit bere za vlastní a zhudebňuje je. Pojďme se tedy na pár minut projít sněhem, téměř sami, jen pustá chladná krása a my. Dnes spolu s úplnými začátky a prvním velkým albem Jääportit.
Nedá se říci, že by Tuomas byl v roce 1997 u něčeho zásadního, co by v příštích letech zahýbalo ambientní scénou, ale vdechl život něčemu, co si našlo svou tvář. A v posledních aktivních letech (poslední dvě alba) poměrně svéráznou a neotřelou. Sám jsem s tímto projektem přišel do styku někdy na přelomu tisíciletí, kdy jsem při probírání kámošových kazet narazil na jednu s divným názvem - "Kauan Koskematon". Tahle mi byla zapůjčena a stala se na pár týdnů mou věrnou kamarádkou pro dlouhé pozdní večery a ještě delší noční usínání. V primitivní, ovšem atmosféricky velmi přitažlivé klávesové hudbě jsem si ihned našel zalíbení a o to byla má radost větší, když jsem se v dalších měsících a letech s Jääportit pravidelně setkával. Žádná z nahrávek mi není cizí, hned několik mi říká pane a i když tomu původně nic moc nenasvědčovalo, stali se Jääportit jednou z mých srdcovek. Berte prosím tohle povídání jako dvoudílný souhrn pocitů a informací věnovaných projektu, kterému je domovem zimní království ledu, ale také jako snahu se podělit o vlastní dojmy a náklonost k podobné muzice.
Jääportit vznikl v roce 1997 jako jako klávesový doprovod studených dní severního Finska a abych Tuomasovu prvotní práci nějak přiblížil, měl bych na jazyku jen jedno jediné jméno - Mortiis. Ten totiž Tuomasovi v prvních krůčcích evidentně napovídal a přísně dbal na to, jak novic našlapuje, jak kvalitní má obuv a hlavně jak nakažlivé je jeho nadšení. Jednoduše by se dalo říci, že na severu Finska vznikl Mortiisovi jeho promrzlejší blízký příbuzný. Ostatně první demo "Halki Lumisen Metsän" je toho jasným důkazem, je totiž počáteční tvorbou Skřeta doslova prolezlé. Píše se rok 1998 a vzniklé skladby jsou zachyceny na prvním nízkonákladovém vydání. Padesát "handmade" kopií CD-R není mnoho, a tak nahrávku vlastní jen pár zanícených. Nohy putujících Jääportit se zde brouzdají zasněženým lesem, který šněrují křížem krážem a poměrně naivně jej přenášejí do své muziky. Naivně, ale opravdově. Vliv je jasný a patrný prakticky hned, ale i tak je demo poslouchatelnou záležitostí. Takovou milou keyboardovou bojůvkou. První. A na takovou se nezapomíná.
O rok později (a opět v zimě) dal Tuomas vzniknout kazetě "Kauan Koskematon", kde svůj sound výrazněji neposunul, ale přidal na opravdovosti atmosféry a dramatičnosti. O náklad 500 kousků se postarala firmička Noitavasara a o obal Aslak Tolonen (dříve Nest, dnes Syven). Je na něm vše, co je nutné k pochopení. Poutník o holi, zasněžené stráně, blízký les a měsíc v úplňku. Jak jsem se zmínil na začátku, tahle nahrávka si mne získala a vztah k ní se od předchozích i následujících dílek Jääportit výrazně liší. Beru ji jako opravdu první vážnou práci a jako takovou ji také hodlám představit. Svůj atmosférický ambient se snaží Tuomas prohloubit o důslednější prvky a hlubší melodie. Sníh pod těžkými kroky skutečně křupe a cesta dlouhou, nedotčenou krajinou umí být svým způsobem uhrančivá. Zima zalézá pod nehty, vousy jsou omrzlé a tělo nese krajem jen síla objevit další kout země. Jde se pomalu, co chvíli se zastavuje a rozdýchává. Ale co by člověk neudělal pro pořádnou procházku zasněženou krajinou.
...Tuomas je po celou dobu fungování Jääportit věrný rodnému jazyku, takže pro našince mají taková pojmenování punc nevšednosti. Vedle řadových nahrávek se Tuomas několika songy podílel také na pár kompilacích. Dnes na ně ovšem pouze pamatuji a podrobněji se o nich zmíním ve druhém článku, který bude z větší části věnován albům "Avarrus" a "Voimasuo"...
Po dvou demech uzrál čas na první opravdovou desku. Spolu s ní se noříme pod led, do krajiny ker, mohutných ledovců a temné melancholie. Ale trvalo to. Dlouhých pět let. Je rok 2004 a podepisuje se smlouva s Firebox Records, kteří byli v oněch letech známi především jako silný doom metalový label (namátkou Swallow The Sun, Saturnus, Mar de Grises). Album "Uumenissa" vzniklo v období mezi roky 1999 a 2004 a delší čas se projevil v dalších změnách. Hudba je sice stále ambient bez postranních úmyslů, kolem je kosa až je to nehezké a kry na moři se téměř neodlamují, ale pokroky začínají býti významnější. Byť to vypadá, že mráz je nechce pustit. "Uumenissa" je odrazem severské scenérie, kde je výhled na nekončící bílé monstra tak ubíjející, že je nutné si najít cestu skrz ně. Pochopit je a zkusit žít uvnitř nich. Za obalem této desky stojí dívka Mindy a její malba. Krásně dotváří celou atmosféru. Opravdové experimenty jsou Jääportit ještě na hony (nebo spíš na ledy?) vzdáleny, zvuk se jen rozšířil, zmohutněl a skladby postrádají onu začátečnickou naivnost a nerozvážnost. Tahle první deska není tou zlomovou v diskografii Jääportit, ale poselství nese jasné. Tuomas nedříme, ale zavřený ve studiu pečlivě sbírá nové zvuky a převléká je do nového zimního kabátku. A pokud jsem zprvu zmiňoval velký Mortiisův vliv, tady už se můžeme směle bavit o mrazivém Jarrem a zadoomaném Vangelisovi. Trochu představivosti, prosím, tahle spojení mohou být skutečně platná.
Je zřejmé, že cesty Jääportit se časem zkříží. Právě debutové album tohle naznačuje a alba následující hezky rozvíjí. Není to konec jedné etapy, jako spíš pozvolné nabírání nových zkušeností a rozhledu celkově. Sněhem zasypaný les je dávno prochozen, zprvu nedotčená krajina se mění v říši ker a je nadmíru lákavé je s pomocí všech dostupných sil překročit a dostat se ještě dál. Kdo ví, co se za zdánlivě nepropustnou masou ledu skrývá...
Sarapis / 12.10.15 11:35odpovědět
Paráda, zchladilo.
Jääportit // Vzdalující se pohledy z bílé tmy
Redaktorské ozvěny - červenec 2019
Nedělní poslech 79
Nedělní poslech 31
Black Metal - předehra ke kultu
Redaktorské ozvěny - květen 2022
Bhut live - XI/2015
Zapomenutá dema? 19. díl: Český folk
Nedělní poslech 96
Redaktorské ozvěny - srpen 2020
Gramodesky dlouhé a ještě delší
Tuzemská kolekce 7
2. prosince proběhne v Potrvá křest nového EP pražské kapely Neuro Bats, které se jmenuje Noble Roses in the Midst of Weeds a poslechnout si ho můžete...
28.11.2023V polovině listopadu vyšla druhá deska domácí thrashmetalové kapely 1000bombs, která debutovala deskou Peace Is Dead v roce 2014. Novinka se jmenuje S...
27.11.2023V neděli v Praze zemřel jeden ze stálých členů Killing Joke, kytarista Kevin Walker zvaný Geordie.
27.11.2023Během října vyšlo nové EP domácí deathmetalové kapely Supreme Conception, které obsahuje sice jedinou, ale zato 12-minutovou skladbu The Post-Humanist...
27.11.2023Debutní album Zbojnický tanec bratislavské thrashové kapely Catastrofy vychází v gramodeskové reedici na labelu Papagájův hlasatel. Poslouchat můžete ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.