Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
LIK // profil

LIK // profil

Bhut20.3.2013
Po světě kráčí interpreti, jejichž existenci mnozí z nás ani neregistrují a přesto stojí minimálně za zmínku. Takovou zmínkou může být následující krátký článek pojednávající o diskografii kapely, jejíž jméno vás možná zatím míjelo.

Švédská kapela LIK vznikla roku 2000 a funguje dodnes. Na kontě má níže uvedené čtyři vynikající počiny a právě proto o nich bude dnes řeč. Nejprve však trošku faktů. LIK je zkratkou slov Lekamen Illusionen Kallet. Od samého začátku kapelu tvoří dvojice umělců skrývajících se pod přezdívkami Stoif a JM. Stoif je znám spíše pod pseudonymem Graav, se kterým vystupoval v kapele Armagedda. Dnes jej můžeme slyšet ještě v Lönndom. Vlastně se jedná o hlavní mozek a veskrze stěžejní postavu skupiny LIK. Na výpomoc u sebe má bubeníka J. Marklunda, kterého můžeme dále zaslechnout v Sorgeldom, Whirling a dalších. Kapela má specifický rukopis, který se překládá jako black metal/rock. Nuže, nač váhat – směle do jednotlivých děl.

 

Må Ljuset Aldrig Nå Oss Mer //2003, World Terror Committee

 

Album na nic nečeká a okamžitě spouští mechanismus do pohybu. Na posluchače vyhrkne velice syrový zvuk s řezavým výrazem. Na tempu nepřidává, na hrubosti také ne. Zpěv je čistý a v některých skladbách jako by se ani nejednalo o metal, natož o black metal. Muzika se dá přirovnat spíše ke zvláštní mutaci post-punku. LIK se však stále drží původního plánu hrát ořezaný black metal. Kytary jsou toho důkazem. Mají velice specifický hlas a jejich riffy se nesou ve zdánlivé jednoduchosti, která k tomuto žánru prostě patří. Jistě víte, co mám na mysli a pokud ne – neváhejte a poslechněte si toto album. Je to deska, která má co říci. Je upřímná, melodická a značně nápaditá. Bez jedinečnosti by zapadla ve změti ostatních, což by byla věčná škoda. Stala se tak ukazatelem pozdějšího směřování LIK.
Ukázka: Evig Natt

 

Besvärtade Strofer //2005, Agonia Records

 

Druhý počin pokračuje v temném duchu. Svůj osobitý rukopis si kapela chrání a používá jej s lehkostí sobě vlastní. Dává tak vzniknout povedenému materiálu, kterým toto album rozhodně je. Blackové prvky jsou střídány chmurnými pasážemi. Tempo opět není divoké, ale střední. Vyzdvihnout musím úžasnou práci kytar, neb to je pomyslné eso v rukávě. Nápadů mají LIK na rozdávání, jejich odrazem jsou pestré kompozice. Ty se sice mohou zpočátku jevit jednoduše, ale při dalším poslechu se tento pocit zlomí. Ještě si dovolím drobné přirovnání. Některé party totiž znějí jakoby z oka vypadly debutové práci Wolfheart od Moonspell.

Ukázka: Syner

 

 

Lekamen Illusionen Kallet //2007, Agonia Records

 

Do počtu písní i do doby trvání nejkratší album celé diskografie. Vzhledem k tomu, že kapela ví, jak na to, a že se jejich výraz ukázal úspěšný, pokračuje v nastoleném střihu dál. Vývoj ovšem v případě tohoto alba lehce přešlapuje. Respektive ve srovnání s předchozím dílem jej nepřevyšuje. Naopak, LIK se drobátko vrátili k první desce. Zejména co se zvuku nahrávky týče. Albu přesto nelze příliš věcí vytýkat. Není to zapotřebí. Snad jen pomyslná stagnace. Na druhou stranu není od věci kapelu začít objevovat právě z tohoto bodu.
Ukázka: I Tidens Ände Är Det Tron Som Består

 

 

 

 

The Second Wind //2011, Nordvis Produktion

 

Dosud poslední práce je tím nejrozmanitějším a řekněme nejatmosféričtějším výsledkem celého snažení LIK. Hudba více směřuje k ponurému rocku, ačkoliv stále využívá black metalové šablony. To se odráží nejvíce, ostatně jak jinak, v kytarách. V jistých skladbách ožívá snad i rock’n’rollový duch. Jindy zas posluchače obepíná těžká ponurá tma post-punku. Výraz je oproti starším nahrávkám daleko čistější a uhlazenější, jak zvukově, tak po stránce skladatelské a řemeslné. Větší rozestup mezi deskami zjevně prospěl. Můžeme se tak těšit z takřka bezchybné a svěží dávky znamenité kuchyně těchto Švédů.
Ukázka: Ed Ånger



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky