Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 104

Nedělní poslech 104

Sarapis7.4.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kompilaci Trapped Under Ice.

Undergroundové vody jsou fascinující nejen tím, že nikdy nejsou stojaté, ale i tím, že v nich můžete narazit na ledasco a že se v jejich podzemním království může leckdy i zastavit čas, aniž by to znamenalo selhání složitého systému kanalizačních soustav. Boj o každou peřej osobitosti je denním chlebem, ale vedle mnoha slepých uliček a znečištěných ramen zurčí i čilé a ryzí pramínky a potůčky, kde se to desítky let hemží drobotinou, z jejíž hejn se čas od času odpoutá velké zvíře a vydá se na světlo. Kanada je obrovská země a její podzemní vody jsou složité a klikaté. Specifickou oblast metalové současnosti se snaží mapovat kompilace Trapped Under Ice, která nám podává zprávu o tom, co takoví mladí Kanaďané dělají, když po práci navléknou křivák a vyrazí ven.

 

Heavy metal je přežitý, což s trochou fantazie znamená, že přežil a žije dál. Někteří budou tvrdit, že nikdy nezemře, ale to by bylo na únavnou debatu a tolik piva nemám. Na výběru Trapped Under Ice je ke slyšení vzorek kapel, které respektují vývoj žánru zhruba do roku 1989 (pak vyšel Painkiller a to už je moderna) a podle toho se i chovají. Mydlí historické riffy, vzývají dávné dravce a jdou vám rovnou po krku. V souladu s novou vlnou tradičního heavy metalu ctí živelnost a autenticitu (nebo to přinejmenším zdatně předstírají), až se to v kontextu doby zdá jako to jediné rozumné, co se v zajetí výpočetní sterility dá dělat.

 

 

Skladby a kapely na této kompilaci mají různorodou úroveň i zaměření, některé oživují ducha prvních krůčků black metalu (Blackrat, Barrow Wight), některé navozují vyloženě mystickou atmosféru (Cauchemar zpívají francouzsky, v tom to asi bude), některé prostě jedou střední proud, ale s noblesou (o Traveler u nás ještě uslyšíte). Trapped Under Ice je jako průvodce, který ukáže, kudy se dá jít a pak už je to na vás. Tak zkuste poslechnout a vyrazte na průzkum. Jen dávejte pozor - pod ledem číhá smrt, kór v Kanadě.

 

 

Název kompilace: Trapped Under Ice

Styl: heavy/speed metal
Vydáno: 1/2019
Země: Kanada
Vydavatel: Temple of Mystery Records
Odkazy: bandcamp / eshop

 

Seznam skladeb:

1. Traveler - Betrayer

2. Metalian - Streets of Fire
3. Cauchemar - Comme un poignard
4. Occult Burial - Fight for Survival
5. Starlight Ritual - Demons
6. Freeways - Heavy Rescue
7. Barrow Wight - Morgûl Blade
8. Spell - Silent Towers
9. Blackrat - From the Tideless Sea
10. Emblem - Fast Rocker



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky