Článek: Nedělní poslech 109

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 109

Sarapis30.6.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu First Fragment a její debutové album "Dasein".

Logo vydavatelství Unique Leader sice postrádá jakýkoli náznak mužného frňáku, skautům firmy ale nelze upřít dobrý čich na talenty. Zavedený label je čím dál víc zárukou vysoké kvality. V případě šňupnutí First Fragment však možná stačilo jen sledovat aktivity ústřední postavy kapely - Philippeho Tougase - kytaristy a megalomana, který toho má na svých lopatkách naloženo tolik, že by možná i krajan Devin Townsend pozvedl obočí.

Philippe už odmala s jiskrou v oku hltal historky svého otce a povedených strýčků, kterak v quebeckých klubech nakládali místní mládeži heavy metalové dávky s kapelou D.D.T. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat - Philippe během svých prvních dvaceti sedmi let života prošel desítkami kapel, včetně regionálně kultovní D.D.T., kde i nyní čas od času vypomůže taťkovi, podobně jako obyčejní kluci natírají ploty nebo pomáhají se zahradou.

Jednou z hlavních aktivit nadějného kytarového střelce je kapela First Fragment. Její album Dasein je z roku 2016 a je to první a zatím dosud jediná “celovečerní” nahrávka. Zpozornět by měli především příznivci technického a progresivního death metalu, kteří vyhledávají rychlost, členitost a odvahu. Takže věci typu Obscura, Quo Vadis, Augury a podobně. Philipp je mimo jiné členem super grupy Eternity’s End, kde hledá limity po boku Hannese Grossmanna nebo Mike LePonda. Všechno je to velká sprintující rodina. First Fragment jsou kapánek více ortodox, většinu času jedou na doraz, rychle a tvrdě (hostující bubeník Troy Fullerton hraje skvěle), ale stejně jim nic nebrání v tom, aby chvilku brnkali na španělku, chytlavým flamencem vyzvali k tanci holky z doslechu nebo zakončili song plivancem. Vlastně nejdivnější na tom všem je, že to tam patří.

Kdesi jsem zachytil názor, že komu chybí Necrophagist, měl by hrábnout po tomto albu. Do jisté míry s tím souhlasím, styčných bodů a asociací lze najít dost, i když je to od vydání Epitaph už pěkných patnáct let. Jenže Muhammed měl tenkrát v nose, když obě nahrávky Necrophagist jen o kousek přesáhly půl hodiny. Bylo to tak akorát. Dasein atakuje hodinu a je to znát. Občas mi totiž toho závodění a kytarových propletenců přijde už moc. Ale takhle se to dnes dělá, že...

<a href="http://uniqueleaderrecords.bandcamp.com/album/dasein">Dasein by First Fragment</a>

Kapela: First Fragment

Album: Dasein
Styl: technický progresivní death metal
Vydáno: 05/2016
Země: Kanada
Vydavatel: Unique Leader Records
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Gabriel Brault-Pilon - kytary

Philippe Tougas Guitars - kytary, zpěv
David Alexandre Brault-Pilon - zpěv
Vincent Savary - baskytara

+ hosté:
Christian Münzner - kytary (song 5)
Mathieu Marcotte - kytary (song 7)
Collin McGee - kytary (song 8)
Malcolm Pugh - kytary (song 11)
Troy Fullerton - bicí

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.