Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 112

Nedělní poslech 112

Victimer1.9.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Délirant a jeho debutové album.

V týdnu tu byl vyčerpávající report z Brutal Assaultu, včera šílená kněžka Onielar a její družina, a ani v neděli z toho kurzu neuhneme. Naopak. Dáme prostor řádně zhoubnému a mystickému black metalu. Ostatně, je nás v redakci pár zlých a věčně rozlobených mladých mužů, kteří nemají nic lepšího na práci, než se po kolena brodit v okultismu a uctívat různé varianty jeho zhudebnění. Já si dnes vzal na paškál španělský one man projekt Délirant, který na konci loňského roku debutoval u labelu Mystískaos a kterému se nedostalo příliš pozornosti. Napravme to tedy.

 

Mystískaos. Tahle podzemní firmička je mi vůbec sympatická. Málo nahrávek, vysoká kvalita, hrubé zacházení a maximální neuctivost k posluchači. Vemte si parádní hypno black Andavald, nebo surové zaoceánské černokněze Skáphe. Těm navíc v těchto dnech vyšla velice zajímavá kooperace s Wormlust, což je další kapela z této stáje. A ani ona nepatří mezi ty, kterým bych svěřil dítě, či jiného blízkého příbuzného. Ta hudba by jej jednoduše zabila. Okruh kapel Mystískaos je úzký, přátelská výpomoc evidentně aktivována a člověk se může spolehnout, že jej čeká pořádná porce obskurního bordelu skvělé technické úrovně.

 

Ani dnes jsme nešlápli vedle. Snaha zjistit něco málo informací o jediném členu Délirant zůstává jen snahou a stačit nám musí jeho podíl v dalším nevábném spolku Negativa. Ale sere pes, na to teď nehleďme. Nemocný jazyk Délirant artikuluje poměrně jasně. Je sprostý a zvrácený, je dostatečně zhoubný i mrzký, vychází odkudsi z hlubin a dle současných potřeb kloubí atmosféričnost s disharmonií, která však zároveň není z nejsložitějších a dá se docela dobře vstřebat (vyvolení vědí). Dá se říci, že projekt není na štíru ani s jednou z položek.

 

Vykládá na stůl karty zbrocené krví a magickým zotročením v cyklicky protáčeném nekonečnu filosofie dnešního black metalu, kterou vzorně následuje. Tak to zatím berme. Přitom ve své tvorbě soustřeďuje něco, k čemu se dá velmi snadno vracet a co vhání do mysli chaos a tolik lákavý skon všeho živého. Je v tom kus odcizení, samozřejmě. A je v tom všudypřítomná chrámově podivínská mrvolnost. A jde o to správné namíchání správně odpuzujících ingrediencí.

 

Debut Délirant jen potvrzuje má slova výše. Mystískaos zkrátka ví kam šáhnout pro dobrou kapelu v rámci svých potřeb. Je to poslání. A já prosím všechny kapely v těchto nekalostech namočené, aby neustávaly v těchto styl povznášejích praktikách. Délirant pak přeji další kvalitní nahrávku, která by ambice té stále současné ještě o něco více rozdmýchala. Konec nedělního hlášení.

 

 

 

Kapela: Délirant
Album: Délirant
Styl: black metal
Vydáno: 12/2018
Země: Španělsko
Vydavatel: Mystískaos
Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:
D.B – vokál, všechny nástroje



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Dagon / 9.12.15 14:34

Knihu som síce čítal už pred nejakým časom, ale na rozdiel od autora recenzie vo mne zanechala značne rozporuplné pocity. Myslím že knihe uškodil fakt, že evidentne nie všetci členovia boli ochotní podeliť sa o svoje pamäte a tak je vznik kapely v podaní pôvodného speváka Ala Atkinsa preberaný až do najmenších podrobností (čo so vítal s veľkou radosťou) a podobne na tom bolo obdobie okolo albumu "Turbo". Ale iné epochy boli na môj vkus občas brané až príliš stručne. No na druhú stranu chápem, že v opačnom prípade by kniha musela mať minimálne dvojnásobný počet strán.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky