Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 113

Nedělní poslech 113

Jirka D.22.9.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Big Scenic Nowhere a jejich album Dying on the Mountain.

Když vám někdo do mailu pošle cosi o nové kapele Big Scenic Nowhere, nic moc to s vámi neudělá. Když si ale přečtete, že za ní stojí dvojice Bob Balch (Fu Manchu) a Gary Arce (Yawning Man) a že hrají jak jinak než stoner / psychedelic rock, začnete vnímat o něco pozorněji. A když se pak dopátráte toho, že jako hosté se na desce objevují Nick Oliveri, Per Wiberg, lidi z The Well, Thomas Jäger z Monolord a další zajímavé osobnosti scény, zvědavost naroste zásadním způsobem. Ostatně ofiko řeči hovoří takto:

 

From the brain trust of revered desert rock veterans Gary Arce (Yawning Man) and Bob Balch (Fu Manchu) comes psychedelic stoner rock outfit Big Scenic Nowhere. As friends and pioneering legends in the desert rock scene of the early 90’s, Arce and Balch have performed in the same circles for decades, and now have teamed up with a few friends for a project that gives new life to the experimental and collaborative spirit of the early “generator parties” that launched the scene nearly 30 years ago.

 

Big Scenic Nowhere bandDying on the Mountain coby výsledek jejich (a nejen jejich) spolupráce je uváděno jako EP, přičemž obsahuje dvě skladby a dosahuje více jak pětadvaceti minut. Ta první je dvacetiminutová, ta druhá potom vypadá jako takový bonus, ale je v tom nevinně. První věc plyne se samozřejmostí poklidného večera s dobrým pitím, kdy nesledujete čas a prostě jste. Má skvělé vokály (vícehlasy), výborně vystavěné kytary a mnohem víc než o stoner rock jde o psychedelii, která vás odfoukne kamsi do meziprostoru podobě jako věci od My Sleeping Karma. Druhá skladba je jinde. Je mnohem zpěvnější (řekl bych Thomas Jäger), mnohem víc se blíží definici jednoduché rockové skladby a klidně by mohla vyjít zkraje devadesátek a všechno by bylo na svém místě.

 

Celek pak představuje poslech bez postranních myšlenek na pokrok a progres, které by v tomto případě cílily mimo. Nic takového nebylo zamýšleno, nekoná se a desku tak ocení především ti, kterým je blízká zmíněná scéna, její kapely a její veteráni. Současně i poklidnější forma žánru, protože ani rychlejší věci a energie třeba zmíněných Fu Manchu se na této nahrávce neobjevují. Obě skladby na Dying on the Mountain přísahají na věrnost, ale její naplnění si diktují po svém a nenechávají se ničím nijak ovlivňovat. Průšvih nakonec - do dnešního dne nebyla zveřejněna žádná pořádná ukázka, takže nedělní poslech s pořadovým číslem 113 bude bez poslechu. Na bandcampu vydavatele se album snad objeví (vychází 27. září, mimochodem vinylová deska byla vylisována u nás v Loděnici), takže sledujte a vyčkejte. Dík.

 

// Update 27. září

Tak ukázka je na světě, poslouchat můžete tady:

 

 


 

Kapela: Big Scenic Nowhere

Album: Dying on the Mountain

Styl: stoner rock

Vydáno: 09/2019

Země: USA

Vydavatel: Blues Funeral Recordings

Odkazy: bandcamp vydavatele / facebook

 

sestava:

Dying on the Mountain (Parts 1 and 2) / Altered Ages

Bob Balch - kytara

Gary Arce - kytara

Nick Oliveri - baskytara

Bill Stinson - bicí

Per Wiberg - klávesy

Tony Reed - zpěv, klávesy

Ian Graham - zpěv

Lisa Alley - zpěv

Jim Monroe - perkuse

 

Towards the Sun

Bob Balch - kytara

Gary Arce - kytara

Mario Lalli - baskytara

Bill Stinson - bicí

Tony Reed - zpěv, klávesy

Thomas Jäger - zpěv



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky