|
|
||||||||||

Jestli občas s takovou chutí píšeme o tom, jak se ta která kapela trefila vydáním svého nového alba do ročního období a počasí za oknem (stačí si všimnout, kolik doom metalu vychází na podzim a zkraje zimy), tak v případě německých The Doghunters nelze jinak než napsat pravý opak. Vydat tuhle muziku v prosinci je tak trochu provokace. Jejich desku si umím víc než kdy jindy představit v létě, někdy v pozdním odpoledni nebo zvečera, kdy to člověku po celodenním vedru začíná zase trochu myslet a celkem instinktivně se sune k místu, kde má nachlazené lahváče.
Co tahle kapela hraje? Tak především rock, který snese přívlastky jako lehce psychedelický, tak trochu funky, hodně s nádechem retro, takže pokud vám sedli svého času takoví The Strokes, tohle by se vám mohlo líbit. The Doghunters nejsou tak dobří, nejsou úplná kopírka, ale to retro v jejich zvuku slyšet je. Stejně jako je vidět na obálce, kde vyobrazená nahotina evokuje téměř sto let staré nálady a narozdíl od dnešní vyhublé módy láká na příslib pohodlného sexu. Hmmm.
Hudebně kapela staví na celkem jednoduché rockové šabloně, kterou v mých uších táhne nahallovaný zpěvák, historizující klávesy a pedály na kytarách. Občas vše seskládané do svižné kompozice, s jednoduchou, ale naprosto účinnou rytmikou, občas lehce přehnané nad rámec slušného vychování (závěr Make It Happen), většinou ale ve středním až pomalejším tempu, v poklidu a s rozvahou. Brzdou zcela snadného poslechu může být to, že kapela se snaží vyvarovat těm nejtriviálnějším postupům, nesází na jednoduché, rytmicky šlapavé a energické skladby a dost často si spíš hraje pro sebe a tvoří bez ohledu na první dojem. Výhodou je, že se snaží využít potenciál všech nástrojů, experimentuje se zvuky, s efekty a pokud budete trochu trpěliví, album se umí odměnit.
Bez ohledu na z toho plynoucí komplikace a očividnou snahu kapely neznít jako trapná kytarovka na studentský majáles, je Splitter Phaser Naked pořád především poslechovou deskou. Nelze za ní, pod ní, v ní ani nikde jinde hledat cokoliv většího, nějaké přesahy a nové obzory. Nejsou tam. Poslech na pohodu, to dokážu slíbit. A jsou chvíle, kdy to prostě stačí.
Kapela: The Doghunters
Album: Splitter Phaser Naked
Styl: psychedelic rock / funky / retro rock
Vydáno: 12/2019
Země: Německo
Vydavatel: Tonzonen Records
Odkazy: bandcamp / facebook / homepage
Sestava:
Schäng Anakonda
Peter Silie
Marquito Ferrero
Miami Vince
Theo Van Heuss
+ hosté
Nahrávka byla webu Echoes poskytnuta hudební agenturou Creative Eclipse PR.

Nedělní poslech 142

Nedělní poslech 141

Nedělní poslech 139

Celtic Punk 6/12 - Dropkick Murphys

IAN GILLAN: Můj život s Deep Purple

Kaple 10

Echoes prázdniny

Tuzemská kolekce 3

Titáni jednoho alba Část 2. - black

Kaple 24

Pivní putování - září 2019

Kaple 20
Brněnská cyber-punková kapela Plague Called Humanity po dlouhých šesti letech přichází s novou muzikou, a to singlem Obey. V podobě videoklipu můžete ...
28.11.2025Domácí elektro-metalová kapela Mean Messiah zveřejnila nový singl Death Is On My Side, ke kterému pod režijním vedením Pavla Monroe Kohouta vznikl i v...
27.11.2025Americké death metalové trio Malefic Throne streamuje svůj debut The Conquering Darkness, který vychází 28. listopadu u Agonia Records. Poslechnout si...
25.11.2025Legendární Pestilence přivítali nového basáka. Stal jsem jim Dario Rudić (Inceptor, Firmament), který nahradil Roela Källera.
24.11.2025Kopřivnická atmo-sludge/post-metalová kapela Archetyp v těchto dnech vydává svou novou desku Bardo, na které najdete šestici koncepčně propojených skl...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.