|
|
||||||||||
Snad se vám díl prvý zalíbil natolik, že budete dvířka kaplí otvírat nadále s nadšením a touhou. Pro tentokrát tu máme další (ne)svatou trojici, do jejíhož kontrastu stavím pěkné místo v lesích rodné Šumavy.
Marras
Endtime Sermon
Pro fanoušky: Kraake, Arkona, Asagraum
Finští Marras už za sebou své pilotní dílo mají. Stalo se tak roku 2019, kdy vypustili album Where Light Comes Die. Letos byla ukována však mnohem intenzivnější nálož svižných riffů, které lépe fungují v rychlých pasážích, kde se moc nehraje na nějakou záhadnou atmošku. Ovšem ani takovému počínání banda neuhýbá a prokládá své skladby klávesovými party. Ačkoliv lze namítat, že tento nástroj v blacku přece nemá dostatečné oprávnění, je nutné ukázat prstem na ty, kterým klávesy více než sluší a fakt nemyslím kolébku Daniho špindíry a věčné souputníky dimáče. Zde jsou klávesy využity jako důstojný podkres a jen tu a tam vystrčí růžky z jinak solidně rozjetého buldozeru s ostrým vokálem, který nahrávku perfektně zdobí. Věřte mi, že právě to tempo se vám pod kůži zavrtá. Tenhle mašíngan totiž báječně šlape.
Codex Nero
The Great Harvest Of Death
Pro fanoušky: Sekhmet, Mgla, Krater
Další polská krev, která nezapře své souřadnice. Ta Mgla tam občas hodně zasmrdí, ale pořád jde o dostatečně vlastní rukopis, než aby se opisovalo jak u Uada. Nic ve zlém. Codex Nero debutují a jsou tajuplní jako hrady, či kaple v lesích ohledně své totožnosti. To nám ostatně může být do jisté míry i lhostejné, když si uvědomíme, že za kapelu zcela jasně hovoří skvělá muzika. Ta se neštítí prakticky žádné polohy, takže tu najednou pěkně uhání a jinde si pohrává s tajemnostmi. Za zmínku stojí určitě působivá malba na obalu, kterou stvořil Lhysta (pěvec z Khristenn Corpse), který už nějakou tu obálku má za sebou, ale soudím, že tato je jeho nejpovedenější. Pěkně se na ní podívejte a zkuste si vytipovat, jaká muzika může z pod takového obalu asi vylézt. Očekávání vás možná ani nepřekvapí. Velmi slušné zlo tohleto.
Botgörelsen
Att Kuva Det Upproriska Köttet
Pro fanoušky: Zmarchrob, Peste Noire, LIK
Původně jsem tu měl vypracovaný prostor pro kapelu Myronath a jejich letošní příděl blackovému světu. Ale pak mi došlo, že Botgörelsen se sem hodí mnohem víc a že mě nakonec ti Myronath moc nebavěj i přes ta ňadra na obale. Přesto zůstáváme ve Švédsku, jen výraz kapely je mnohem sveřepější a syrovější. Pro Botgörelsen se jedná o první velkou desku a ta má tendence uchvátit přítomného, co jí síly stačí. Řezavý zvuk kytar v krásném rozvlněném charakteru blackových riffů je jasným signálem, kterým se banda odlišuje. Švitoření ptáčků v jedné skladbě působí odlehčeně a vlastně zasazuje dojmy z poslechu do lesů a jiné flory. Rozmáchlejší skladby, jejichž názvy (stejně jako titul alba a vlastně i jméno kapely) si prakticky nepamatuji, inklinují k fascinaci pomalejším tempem, které však dostává rituálních rozměrů. Ne že by se tu tlouklo od první chvíle v šamanském rytmu, ale ta délka skladeb mi prostě takový charakter podsouvá. Samozřejmě jde o patřičně odvážný black metal, který se nebojí tu správnou energii uvolnit a ponechat ji nějaký čas řádit a běsnit. Já si myslím, že tahle deska je velice osvěžující a určitě si najde správné zalíbení i u vás.
Stožecká kaple
Někdy v roce 1791 si volarský kovář Jakub Klauser v lesní studánce konečně omyl obličej a ejhle zlepšil (nebo lépe řečeno vrátil) se mu zrak. Celý žhavý z tohoto učiněného zázraku jal se v lesním porostu stavět kapli, hned vedle fantaskního pramene. Netrvalo dlouho, co se takové místo stalo oblíbenou kratochvílí křesťanské obce, a dokonce i z nedalekého Německa sem putovala nejedna nožka. Vrchol nastal v roce 1920, kdy v té době již stavebně upravená a patřičně rozšířená kaple polykala na 5600 hlav věřících, kteří zde rozjímali při příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna). Ovšem jak šel čas a režim s pohraničím zacházel všelijak, došlo k postupnému pustošení kaple, až v osmdesátých letech hrozil prakticky její zánik. I proto se v dané době Bavoři rozhodli ve své blízké obci Philippsreut postavit věrnou repliku Stožecké kaple, aby její jedinečný vzhled nebyl zcela zapomenut. Možná se nějaký příslušník STB napil z již zmíněného pramene a rovněž prozřel, neboť v roce 1988 dochází k rekonstrukci budovy a dokonce (v roce 1990) k jejímu vysvěcení, tehdejším kardinálem Miloslavem Vlkem. Dnes je toto místo celkem oblíbené a za zmínku jistě stojí i blízký výhled ze Stožecké skály (974 m n. m.), kde je umístěn veliký kovový kříž. Asi už tušíte, že se nacházíme na Šumavě poblíž obce Volary, kde můžete vyzkoušet místní pivovar Gabretus na náměstí.
Fotografie jsem pořídil 24. července 2021.
Kaple 31
Kaple 30
Kaple 29
Redaktorské ozvěny - prosinec 2015
Nedělní poslech 67
Redaktorské ozvěny - červen 2020
Nedělní poslech 14
NihilCut 1
Marilyn Manson II
Nedělní poslech 36
Tuzemská kolekce 7
Zapomenutá dema? 10. díl: AMM + BMF
Domácí thrashmetalová formace Shaark přichází s cover verzí slayerovské klasiky War Ensemble - slyšte ZDE.
21.3.2025Nové album Shadow Play ukrajinské blackmetalovky Drudkh je aktuálně celé k poslechu, a to na youtube.
20.3.2025Polští black/deathoví Embrional streamují své nové album Inherited Tendencies for Self-Destruction, které vychází 21. března u Agonia Records. Album s...
20.3.2025Na MetalGate vyjde oficiální biografie deathmetalové legendy Obituary, kterou má na svědomí David Gehlke. Podrobné informace dohledáte ZDE, na youtube...
19.3.2025Italští black/death metaloví Hierophant podepsali smlouvu s Agonia Records, aby nahráli následovníka tři roky starého alba Death Siege. Na nových skla...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.