|
|
||||||||||

Jestli občas s takovou chutí píšeme o tom, jak se ta která kapela trefila vydáním svého nového alba do ročního období a počasí za oknem (stačí si všimnout, kolik doom metalu vychází na podzim a zkraje zimy), tak v případě německých The Doghunters nelze jinak než napsat pravý opak. Vydat tuhle muziku v prosinci je tak trochu provokace. Jejich desku si umím víc než kdy jindy představit v létě, někdy v pozdním odpoledni nebo zvečera, kdy to člověku po celodenním vedru začíná zase trochu myslet a celkem instinktivně se sune k místu, kde má nachlazené lahváče.
Co tahle kapela hraje? Tak především rock, který snese přívlastky jako lehce psychedelický, tak trochu funky, hodně s nádechem retro, takže pokud vám sedli svého času takoví The Strokes, tohle by se vám mohlo líbit. The Doghunters nejsou tak dobří, nejsou úplná kopírka, ale to retro v jejich zvuku slyšet je. Stejně jako je vidět na obálce, kde vyobrazená nahotina evokuje téměř sto let staré nálady a narozdíl od dnešní vyhublé módy láká na příslib pohodlného sexu. Hmmm.
Hudebně kapela staví na celkem jednoduché rockové šabloně, kterou v mých uších táhne nahallovaný zpěvák, historizující klávesy a pedály na kytarách. Občas vše seskládané do svižné kompozice, s jednoduchou, ale naprosto účinnou rytmikou, občas lehce přehnané nad rámec slušného vychování (závěr Make It Happen), většinou ale ve středním až pomalejším tempu, v poklidu a s rozvahou. Brzdou zcela snadného poslechu může být to, že kapela se snaží vyvarovat těm nejtriviálnějším postupům, nesází na jednoduché, rytmicky šlapavé a energické skladby a dost často si spíš hraje pro sebe a tvoří bez ohledu na první dojem. Výhodou je, že se snaží využít potenciál všech nástrojů, experimentuje se zvuky, s efekty a pokud budete trochu trpěliví, album se umí odměnit.
Bez ohledu na z toho plynoucí komplikace a očividnou snahu kapely neznít jako trapná kytarovka na studentský majáles, je Splitter Phaser Naked pořád především poslechovou deskou. Nelze za ní, pod ní, v ní ani nikde jinde hledat cokoliv většího, nějaké přesahy a nové obzory. Nejsou tam. Poslech na pohodu, to dokážu slíbit. A jsou chvíle, kdy to prostě stačí.
Kapela: The Doghunters
Album: Splitter Phaser Naked
Styl: psychedelic rock / funky / retro rock
Vydáno: 12/2019
Země: Německo
Vydavatel: Tonzonen Records
Odkazy: bandcamp / facebook / homepage
Sestava:
Schäng Anakonda
Peter Silie
Marquito Ferrero
Miami Vince
Theo Van Heuss
+ hosté
Nahrávka byla webu Echoes poskytnuta hudební agenturou Creative Eclipse PR.

Nedělní poslech 142

Nedělní poslech 141

Nedělní poslech 139

Zapomenutá dema? 36. díl: Ukrajina

Kaple 33

Redaktorské ozvěny - červenec 2015

Echoes News 4

Redaktorské ozvěny - listopad 2025

Redaktorské ozvěny - červenec 2024

Jak jsem se stal akademikem

Břitva 2024

Celtic punk 3/12 - The Dreadnoughts
Tribute band I Am Morbid je o jednoho autentického veterána chudší. Pete Sandoval sbalil kufry a v projektu dál nepokračuje.
6.10.2026Z továrních komínů nahrávacích studií se hulí o stošest. Také Bjørn Riis má připravenou novou desku, i když jen kratšího formátu.
5.10.2026Odpočet do vydání třinácté řadovky se nám Thy Catafalque a jejich mecenáš z Francie rozhodli zpříjemnit druhým singlem.
4.10.2026Americká šílená dvojice Spirit Possession streamuje nové album Cathedral Speech v plném rozsahu.
4.10.2026…a než nás definitivně zasáhnou, což má nastat 13. listopadu, tak nám dávají čichnout k prvnímu songu.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.