Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Zapomenutá dema? 36. díl: Ukrajina

Zapomenutá dema? 36. díl: Ukrajina

Bhut17.5.2014
Zapomenutá dema slaví tři roky existence, a tak je dnešní díl speciálně nafouknutý. Netajím se, že inspirace pro nastolené téma sahá k aktuálnímu dění v příslušné zemi - Ukrajině.

Podle pořadového čísla tohoto článku je asi zřejmé o jak významný díl dnes půjde. Už je tomu skutečně tak, tři roky se brodíme mezi nahrávkami, které posloužily jako prvotní sonda na hudební pole kapel, které dnes notoricky známe, či jsme je už zapomněli. Úkolem tohoto seriálu je připomínat smysl a sílu těchto prastarých nahrávek. Jelikož je dnešek vesměs oslavného významu pojmu tento díl trochu více zeširoka a hlouběji k danému tématu. Jak už jste si přečetli v podtitulu článku, půjde o hudbu ze státu Ukrajina, který v současných hodinách prožívá dost hořké chvilky. 

 

Když se metalovému posluchači řekne Ukrajina, ze všeho nejvíce se mu asi vybaví všelijaké pohansko / folk / black metalové sebranky, jímž bude nepochybně vévodit smečka Nokturnal Mortum. O té si povíme něco víc až za chvilku, protože nyní se pozastavíme nad dalšími jmény, které mají co dočinění s kvalitní muzikou, jež obdivujeme i u nás. Pochopitelně nebudu jmenovat všechny, protože to ani nemá smysl a jednak je ani všechny neznám. Zmíním tedy ty, které mi něco říkají.

 

 

Začnu hned od té v uvozovkách nejmenší kapely, kterou je Forgotten Spirit.  Ti mají na kontě jen a pouze jedno demo The Masters Of Slavonic Forests, které se náramně hodí jako prezentační materiál pro tamější pohanskou scénu. Bohužel kapela existovala všehovšudy čtyři roky, a tak je tato nahrávka z roku 1997 jedinou zanechanou stopou. Pokud daný žánr máte rádi – nenechte si ujít. Další malou kapelou jsou Temnozori (pozor, neplést s Temnozor z Ruska), ti totiž stačili vymyslet jen dva demáče a pak si změnili název na dnes vcelku známé jméno – Temnich. Ale vraťme se k původnímu směru. První demo není nikterak výrazně zajímavé, snad jen pro opravdu hloubavé jedince, kteří by si jej chtěli vyzkoušet. Druhým materiálem je demo – živák. Obsahuje jen tři skladby, mezi které počítáme i intro a jeden cover. Tím coverem je skladba Kings Of The Carnival Creation od Dimmu Borgir z vyvedeného alba Puritanical Euphoric Misanthropia. Je vůbec zvláštní, že je schopen si někdo něco takového vydat, ale budiž.

 

Ryze pohanskou průměrnou, ne příliš aktivní bandou jsou Yav‘, kteří mají na kontě vcelku obstojný debut Ekhom Voli vydaný pod křídly vydavatele Casus Belli Musica. Další ukrajinské bandy, které pod touto hlavičkou vydávají, jsou Chur a Viter. Možná to neřešíte, možná ano, ale patrně máte v povědomí, že existují i křesťanské kapely. V metalové muzice se ujal název white metal coby protipól black metalu, někdy také un-black metal a nebo christian metal. Do těchto škatulat se úspěšně vleze skupina Holy Blood. Slyšel jsem jen desku The Patriot a přiznám se, že to nezní nejhůř. Takže pokud vám nejsou proti srsti texty – směle do toho.

 

Koho však lze s jistotou považovat za elitu pohanského blacku, to jsou rozhodně kapely Kroda a Dub Buk. Kroda se kladně zapsala už svou debutovou deskou Cry To Me, River…  a v podstatě lze říci, že i každá další dlouhohrající nahrávka je vyloženě pecka. Neméně šikovně si na tom stojí i Dub Buk, kteří se letos pochlubili další (čtvrtou) řadovkou Tsvyakh (hřebík). Když už jsme se výše otřeli o tématiku, kterou se kapely zabývají, tak jistě nikomu neunikne ani žánr NSBM... Zcela určitě sem pasuje banda Sokyra Peruna, jejichž hudba je sice fajn, ale už to prostě smrdí. Samozřejmě – věc názoru… Nyní tedy slibovaní Nokturnal Mortum, kteří taktéž čelí osočování z NSBM. 

 

Nokturnal Mortum – Black Clouds Over Slavonic Lands

 

V pořadí druhé demo kapely vzniká v roce 1995. Je obdařeno jednoduchým obalem s logem kapely a názvem nahrávky, která jinak obsahuje čtveřici skladeb, čímž se dostává na čtvrthodinu hracího času. Toto demo jsem vybral zcela záměrně, jelikož se zde vylíhnul zárodek největšího hitu kapely Perun’s Celestial Silver, kterou dobře známe jako Nebeské stříbro Perunovo, jež ostatně hrají našinci Žrec. Zde píseň vystupuje pod prvotním jménem: Celestial Silver. Podobně na tom jsou i další dvě skladby Carpathia (později Carpathian Mysteriis) a My Nation (Ancient Nation). Z celkového pohledu na materiál lze říci, že je to demo se vším, co k němu patří: kolísavý zvuk, krátká stopáž, černobílý obal. Více snad v takové chvíli netřeba. Směsice písní, mezi kterými si v plenkách lebedí budoucí hity. Demáč, který by jistě neměl ujít žádnému fandovi dané kapely a ani žánru jako takovému. Zde tkví kořen Nokturnal Mortum.
Ukázka: celé demo

 

 

Od pagan / folk / black metalu už je to k black metalu jako takovému jen kousíček. Jako most mezi žánry lze asi nejlépe použít kapelu Kladovest o jejichž albu Atmosphere jsme v minulosti zmiňovali zde. Nebo takové Drudkh, o kterých byla řeč už tady. A když už jsem zmínil Drudkh, už je jen krůček ke kapele Blood Of Kingu, kterou tvoří někteří shodní členové. Pokud jste ještě o toto jméno nezakopli, tak rozhodně nešlápnete vedle, když se po téhle smečce poohlédnete. Mají na hrbu dvě desky, z nichž ta poslední je mému uchu nejlibější. Jde o počin Sun In The House Of The Scorpion, který vyšel pod labelem Candlelight Records. Upřímně řečeno nevím, co se s kapelou děje teď, ale vcelku netrpělivě vyhlížím další počin, jelikož zmiňovaná deska sahá do roku 2010.

 

Pro náruživé objevovače nového black metalu jen vyjmenuji pár kapel, které si čas od času pustím, aniž bych utrpěl újmu, neb jednám z vlastní vůle a čisté chuti: Uterus (především poslední dvě alba, jsou vcelku oslovující, přičemž poslední nahrávka Christian Slut láká už svým vydařeným obalem s Liz Vicious), Kaosophia (příjemné bordelaření, které loni debutovalo), Ungern (taková zapadlá kapela, která originality moc nesesbírala, ale k zahození rovněž není), Darktrance (slyšel jsem jen debut, kdy jisté momenty vcelku silně působí a chuť k objevování nových zákoutí se brzy dostaví), Khors (jak bych mohl opomenout dnes už vesměs veličinu...), Lucifugum (sekec-mazec-blekec). Rád bych také zmínil kapely, které se věnují trochu komplikovanějšímu black metalu.

 

Pro misantropy se jistě bude hodit avantgarda skupiny Aeon9, jejichž debut 3.3.2.1. dosahuje slušivé úrovně. Milovaná družka black metalu – ambient, má výkonného zástupce i zde. Jedná se o projekt Moloch, jehož jediný mozek a člen Sergiy za sebou zanechává armádu splitek, ale i výrazný počet klasických alb (letos vyšlo dílo Verwüstung). Krom něj nesmíme opomenout výtečnou ambientní záležitost Mistigo Varggoth Darkestra, kterou má na svědomí Knjaz Varggoth – leader Nokturnal Mortum. Do vln melancholie a doomařského marastu se topí kapely Raventale, Aberrancy nebo No Spiritual Surrender, z nichž je nejzajímavější a i nejaktivnější prvně jmenovaná. Veselit se s melodickými orgiemi můžete u bandy Balfor, která spadá do průměru jí podobných spolků, ale kdo ví, třeba někoho osloví. Novodobým průserem jsou potom Semargl. Dříve obstojná blacková sypačka, která měla tendence oslovit, dnes nudná a fádní pop plastelína, ostatně recenze vyšla zde. Záměrně jsem obešel kapelu Hate Forest, protože na tu si posvítíme samostatně.

 

Hate Forest – Scythia

 

Skupina vznikla roku 1995 a o čtyři roky déle vydává svůj prvotní záchvěv – demo Scythia se sedmero skladbami. Pokud někdo hovoří o black metalu jako o včelínech a vagonech skla, tak Hate Forest mají na takový výraz patent. Demo otevírají nutné zvuky nočního lesa včetně vytí blízkého vlka, který takto rozezní další ze svých bratrů. Možná klišé, ale nutné přiznat, že stylové a povedené. Pak už jen následuje roj včel a klepačka bicích. Demo má stavbu klasické desky, čemuž odpovídá i stopáž silnější půl hodiny. I přes svůj osobitý zahulený zvuk vyplouvá pestrá škála black metalových rifů a sveřepých nápadů. Můžeme o nahrávce hovořit jako o jedné z těch lepších, které se na scéně vyskytují. Osobně se k ní velice rád vracím, jelikož ukazuje black metal ve stylu jak byl chápán ještě na samotném konci dvacátého století. Je to nahrávka přirozeně hnusná a zkažená, přičemž klade důraz na zatěžkanost atmosféry. Jinými slovy: jeden ze zapadlých drahokamů raw black metalu.
Ukázka: opět celé demo

 

 

Zbývají nám bandy ne-black metalové, o kterých nemám zas takový přehled. Ale zmíním ještě dvě jména, která stojí minimálně za rozšíření obzorů. Tak předně mám na mysli kapelu …Of Celestial, která se shlédla ve využívání symfonie ve vrchovatém měřítku. Není to marné, ale není to můj krígl. Druhou kapelou je zvláštní projekt Old Silver Key, ve kterém figurují velká esa domácí ukrajinské scény (lidé z Blood Of Kingu a Drudkh) + nevinný francouzský hlásek Neigeho, kterého snad netřeba představovat. Vzniklá nahrávka se má bít na kolbišti shoegaze rocku a jestli se to opravdu povedlo, to už před časem recenzoval kolega Jirka. Tolik tedy z ne-blacku. Ale ještě máme před sebou dvě dema k rozebrání, tak se vrhněme hned na to první z nich.

 

Epicrise – Amigo‘s Contraception

 

Teď se přehoupneme do kolejí zcela jiného kraválu a to do grindcoreu. Epicrise je snad jediná kapela z Ukrajiny, která tenhle žánr hraje. Zajímavostí je, že banda vznikla v roce 1995 a svůj (mimochodem výborný) debut Twins Contraception vydala až roku 2008. On je vlastně citelný i propad mezi prvním a druhým demáčem, kdy to první Anal Catasrophe vyšlo v roce 1995 a to druhé – dnes probírané - až roku 2007. Pokud se podivujete nad podobností názvů dnešního dema a debutu téhle kapely, tak vězte, že podobnost je cílená. Zejména jde o to, že všechny skladby z demáče se najdou i na řadovce. A co vás čeká? Masakr, vtip a vložené vsuvky s šíleným charakterem. Samozřejmě nezapomíná se ani na sampling z porna. Je to gore / grind masokombinátního kalibru, takže prostě přijede, likviduje, dělá si z toho legraci a pak zase poklidně zmizí. Dílo jako zrozené pro tanečky a zpříjemnění nedělního odpoledne. Jej, tohle vážně můžu!

Ukázka: Танок Пінгвіна 

 

 

Teď už zbývá doplnit jen tradiční čtvrtou nahrávku, kterou je podivný výstřelek v podobě projektu:

 

Smoke Grass From Jewish Ass – First Trip

 

Z trochu jiného soudku je formace s šíleným názvem Smoke Grass From Jewish Ass. Tahle parta podle všeho dnes již neexistuje a snad šlo pouze o drobný projekt s touto jedinou nahrávkou – demem First Trip. Hudebně jde o přívětivý stoner rock, ale aby celá situace nebyla úplně jednoduchá, tak je do muziky vkusně vkomponováno množství noise prvků. Kytara skřípe, vokály bzučí, či jinak kvílí a kraváluje elektrická aparatura. Když se zorientujete mezi tou hordou hluku, tak vás čeká velice příjemná a vpravdě veselá nahrávka. Je nutné brát takovouhle muziku s nadhledem a řídit se zároveň heslem kapely: no racism, no nazi, no antifa, no radicals. Těch pětadvacet minut za to celkem stojí. Berte to jako takové odlehčení na závěr.
Ukázka: Texas Highway

 

 

Závěrem se už jen rozloučím jednou skladbou, která se krásně hodí k dnešnímu dílu. Je to píseň Ukraine z vynikající desky The Voice Of Steel od Nokturnal Mortum. 



  DISKUZE K ČLÁNKU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky