|
|
||||||||||

Řecko není jen oblíbenou destinací dovolenkářů, zemí krachující ekonomiky, o které se nemluví, a antikristů Rotting Christ, o kterých se zase mluví zbytečně moc. Z Řecka pochází i kapely fungující ve skrytu, z nichž jsme se před nějakým časem snažili vytáhnout například výborné instrumentalisty Naxatras. Dnešní spolek na to jde možná trochu podobně - instrumentální rock - a možná taky úplně jinak.

Tuber pocházejí z jihu Řecka, i když časem přemístili a za domovinu zvolili město Serres na severu. Právě jižní slunce se dle jejich slov podepsalo na tom, s jakou hudbou začali a proč zněla tak, jak zněla. Vlastně už název alba - Desert Overcrowded - asociuje pouštní slunce, přehřátý vzduch bez chladivého vánku, Kyuss a starý auto s vrstvou prachu na kapotě. A taky možná jistou lehkost, která navzdory dusnému dni přichází s večerem, kdy všechno vylézá z děr a teprve začíná žít.
Deska Desert Overcrowded vyšla téměř před třemi roky a šlo o druhé velké album, mezi něž se vecpal ještě jeden krátkometrážní eponymní kousek. Je to deska o šesti skladbách a s ambiciózním, desetiminutovým otvírákem, který pro definici toho, co tahle kapela hraje, bohatě postačuje. Tedy prosvětlený, instrumentální desert rock s čistším zvukem, než by si někteří představovali, a bez snah roztahovat se do post rockových ploch. Smyslem totiž není rozhoupat posluchačovy emoce a každé tři minuty ho střídavě uspávat a přivádět k extázi, ale spíše zklidňovat.
Z toho tak nějak nepřímo plyne, že Tuber nejsou žádná progrese a avantgarda a kdo po něčem takovém touží, musí o dům dál. Tuber hrají spíš na jistotu, na pohodu a pro poslech, u kterého se nemusí moc přemýšlet. Možná vás napadnou nějaké inspirace, možná to, že ne všechny skladby hrají tak dobře jako ta první, a možná vás prostě nenapadne nic a budete jen poslouchat. Parný den končí, soumrak přináší chládek, partu přátel, basu piv a zaslouženou úlevu. Někde tam lze najít smysl téhle kapely.
Kapela: Tuber
Album: Desert Overcrowded
Styl: desert / instrumental rock
Vydáno: 12/2013
Země: Řecko
Vydavatel: vlastní náklad
Sestava kapely:
Nikos Gerostathos
Paris Fragkos
Yannis Gerostathos
Yannis Artzoglou
Sarapis / 5.10.16 10:15odpovědět
Opravdu pohodová siesta. Sice ty songy trochu splývají, ale poslechově je to příjemné a (paradoxně) osvěžující. I když název kapely vyvolává spíš zakašlání, na jejich show bych do nějakého menšího klubu určitě zašel. Má to sílu, která naživo jistojistě kulminuje.

Nedělní poslech 142

Nedělní poslech 141

Nedělní poslech 139

Trent Reznor II

Redaktorské ozvěny - leden 2013

Redaktorské ozvěny - prosinec 2015

Auto*mat

Redaktorské ozvěny - listopad 2023

Dlouhá trnitá cesta z pekla

Zapomenutá dema? 5. díl: Root

Kouř - muzikál totalitního věku

Redaktorské ozvěny - únor 2024
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.