Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 120

Nedělní poslech 120

Garmfrost26.1.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme americké Tryptamyne a jejich eponymní EP.

Dobrou chuť, pokud právě obědváte a vy ostatní se pohodlně posaďte. Poslední lednovou neděli  jsme si pro vás připravili malou chuťovku v podobě kratičkého eponymního EP mladého úderného tria z Los Angeles Tryptamyne. Všechny členy pojí fungování v bezvýznamných smečkách jako Marburg nebo Doctor Professor, které stejně jako Tryptamyne holdují technickému death/grindu. Kluci evidentně nejsou spokojeni se stavem dřívějších kapel, a proto rozjeli další projekt, tentokrát rozdováděnější a odvážnější než zmíněné bandy.

 

Bratři Doddové s kamarádem Pruzenskym svoji hudbu na oficiálním facebookovém profilu popisují jako technický avantgardní apoplektický (ať už je to, co chce - hehe) jazz grind blackened crossover obliterační metal s nádechem citronu a extra marinovanou omáčkou. Vše podané s bílým vínem. A přesně tak mi kratičké eponymní EP s délkou sotva třináct minut připadne. Všechny čtyři šílenosti jsou však natolik chytlavé, že si je pouštím pořád dokola. Jsem starý cvok, co obdivuje žánrové jistoty, ale i jejich nabourávání. Tryptamyne jistoty boří a přestavují. Mixují extrémní krátké řezby se stylem bossa nova podané progresivními prstolamy. Kluci své nástroje bravurně ovládají. Obdivuhodně roubují na krkolomně mohutné stavby intimní atmosféru a chytlavé melodie. I pěvecky jsou pestří. Do prasečího ryku napasují melodické vokály se samozřejmostí starých pardálů.

 

Budu doufat, že Tryptamyne není dalším výkřikem do tmy a že se dočkáme další nahrávky, která bude stejně bláznivá a výtečná jako tohle kratičké EP. Nedělní povídání zakončím prázdným konstatováním, že pokud budou existovat podobné nahrávky mladé krve, nemám o vývoj extrémní zábavy strach.

 

 

Kapela: Tryptamyne
Album: Tryptamyne
Styl: avantgarde/technical death/grind
Vydáno: 2019
Země: USA
Vydavatel: Vargheist Records

Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:

Mike Pruzensky – baskytara, kytary, doprovodný zpěv

Timmy Dodd – bicí

Brad Dodd – zpěv, perkuse



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 7.12.25 10:41

Já jsem zase neurval trochu času na sepsání své části, takže aspoň stručně. Poslouchal jsem zpětně letošní novinku Stevena Wilsona, bude recenze. Taky jsem poslouchal letošní Lvmen, a taky bude recenze. V jistém smyslu nenapravitelný jsem v tom, že si vždycky pustím novou desku Soulfly, což jsem udělal i teď, a to už není ani bída, to je čiré zoufalství. Poměně dost času jsem strávil s dvěma alby Hail Spirit Noir, konkrétně Eden In Reverse (2020) a Fossil Gardens (2024). Obě supr. Neustále se vracím k aktuálním Deftones a pořád nedokážu jít do hloubky. Nevím proč. Poměrně nemálo poslechů jsem věnoval nové desce domácí party Lais Kilski, recenze taky bude. Zatokrev jsem zkoušel docela marně a nad poslední deskou Between The Buried And Me zatím trochu váhám. Snad vše.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky