Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 128

Nedělní poslech 128

Victimer17.5.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Drown a jeho album Subaqueous.

Tělo, duše i naše vnitřní přesvědčení jsou utopeny pod vodou a ukryty před okolním světem. Nechme si svůj podmořský prostor jako ideální místo pro ztrátu vlastních iluzí. Dejme si poslech Drown. Dejme si funerální doom metal jednočlenného projektu, jenž postavil své základy na troskách projektu předchozího. Vyškrtnutý předchůdce si nechal říkat Slow. Za oběma pak hledejme osobu nejpovolanější, autora a původem Ukrajince Markova Soroku. Člověka, který našel svůj osud pod vodou a utopil své já v nekonečných hlubinách.


Fascinace podvodní říší pohltila oba projekty, přičemž ten první měl až příliš fádní název, a tak došlo k přejmenování. Když se řekne Drown, je hned jasné, že jsme kilometry pod hladinou a kolem nás plavou mrtvá těla. Pod logem Drown bylo znovuvydáno album Unsleep a své místo si našla také skladba Mother Cetacean.


A její místo je na nedávno vydané novince Subaqueous. Na albu, jemuž je vlastní spojení funerálního doomu, melodií a hromady emocí, které k nám míří skrz spodní proudy. Pro ilustraci dvou dlouhých opusů, které tohle album tvoří, je třeba hluboký nádech a následný ponor. Při ztrátě vědomí jde hlavou spousta vjemů a útržkovitých skic paměti. Atmosféru doprovází smyčce, kolem bublající voda a vše má najednou úplně jiný rozměr. Přitom však Drown zůstává věrný původní zatěžkané dominanci kytar a metalovému pohřebnictví. Vše má své místo.


Plochy přes dvacet minut na jednu skladbu mohou být snadno smrtelné, ale tady to neplatí. Mimořádně si užívám zejména druhou věc Father Subaqueous. Možná proto, že je ze všech nejnovější, ale hlavně proto, že je jedinečná. Drown v ní nemalují kruhy na vodě, ale pod vodou a tvoří poutavý doomový příběh, se kterým se sběhlý v žánru musí identifikovat. Zraňuje, vysílá signály podlamující pocit naděje a nehodlá s tím jen tak šetřit. Velmi sugestivní záležitost. Kdepak je label, který to vydá?


Tahle nahrávka umně kombinuje syrové doomové DNA zažrané v kostech s prostorovým viděním světa utopených duší. Subaqueous je nádherně vybarvená hlubinná vášeň, jenž doom metalu dává povedené dílo, které by mohlo promíchat pořadím  priorit letos vydaných alb na podobné téma. Pokud vás pohltí, již není cesty zpět. Hladina se uzavře a s ní i váš osud.

 

 


Kapela: Drown
Album: Subaqueous
Styl: funeral doom metal
Vydáno: 2/2020
Země: USA
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:
Markov Soroka - zpěv, nástroje, režie



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Sarapis / 5.6.20 23:21odpovědět

Hodně povedený funeral. V těchto hlubinách se ztrácím jako holka modrooká.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky