Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 134

Nedělní poslech 134

Victimer6.9.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Golgata a její album Skam.

Loni zatoulaný balíček z ruského labelu Satanath Records nakonec dorazil a protože jeho obsah skrývá zajímavé debutující soubory, rád bych je zpětně připomenul alespoň formou Nedělních poslechů. Jejich aktuálnost sice nabrala jistý skluz, ale pořád jsou to nahrávky, o kterých se moc neví a nepíše. Jedním z takových souborů je severské duo Golgata, které před rokem plivlo na svět svou první desku Skam.

 

Skam jsem si vybral pro jeho melodičnost a schopnost nechat tvrdé blackmetalové jadérko ochutnat víc volnosti a zahrozit víc do dálky. Album provází plechový zvuk a notně vytažená basa, která bagruje severskou náturu a nenechá ji vyletět až někam za obzor. Takže žádné folkování, vysedávání u ohýnků a nasávání medoviny. Pošli tam pivko a koukej nasekat dřevo! Golgata hrají primitivní black s pohanským spiritem, vědomi si vlastních kořenů a tradic. Zůstávají spojeni s podzemím a jeho těsným sevřením, a i když se snaží svému soundu dodat na atmosféričnosti, jejich místo je pořád v hlubinách skal.


Takže ano, black metalu Golgata nechybí rázovitá dřevnost, ale ani epické momenty, ze kterých jde cítit hrdost, což podtrhuje klasické zakomponování čistého vokálu na znamení hrdinných popěvků. Není to ale priorita, jako spíš doprovodný prvek. Čistý pagan metal tak kapela nenabízí, na to je příliš věrna uhelným kobkám a zubatému ostří sekyrek. Oni sami Golgata nijak nespekulují a nevymýšlí, jsou zkrátka věrni svému původu a po svém jej prezentují, víc vědět netřeba. A je asi jedno, kam si je každý zařadí.


Skam je slušný debut, který možná nepřináší nic světoborného, je to prostě varianta, jak se zahledět na sever od nás a být v těsném spojení s přírodou, tamním duchem tradic a přitom stále v drsném undergroundu. Takto Golgata beru a takto je představuji.

 

 



Autor: Golgata
Album: Skam
Styl: black metal
Vydáno: 6/2019
Země: Švédsko
Vydavatel: Satanath Records
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:
Spokesman 2 - zpěv, kytara, baskytara
Spokesman 1 - kytara



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 4.3.20 3:26

Rozumíme si velice, je to vaše věc a já si o tom můžu myslet cokoliv, což nemusí nutně znamenat, že si myslím opak, jak předpokládáš. Tu výtku TT-ho ohledně zvuku a masteru pro LP jsem směřoval k faktickým otázkám. Dvě, tři stručný odpovědi a bylo by bývalo hotovo. Triumvirát TT svého času doporučoval, ale bylo by fakt divný, kdyby si ujel i na Ascetic. Všechno je jak má, myslím. K tomu vnímání zvuku. Napsal jsi "nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu ... pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky" — přesně přes tohle "pocitový" relativizování (DR) vnímání zvuku dojde k tomu, že je někdo schopnej pustit ven nahrávky, co zní přesně jak by neměly...ehm. Ještě, že lidi jako Jirka publikují fakta a nepíšou čistě jen o pocitech. K Devourment - slušně odvedenej špatnej standard. Mj. dvě skladby na Budhovi mají stejný DR jako Devourment. Vy fakt nejste žádní Floydi. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky