Článek: Nedělní poslech 27

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 27

Garmfrost29.1.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Rosk a její album Miasma.

Dnešní neděli se vydáme do Polska za kapelou Rosk. Je faktem, že od našich severních sousedů se žene jeden klenot za druhým a nemělo by být překvápkem, že i začínající kapela může připravit dokonale vyspělý materiál hned na debutu. O Rosk buď nemá zájem žádné vydavatelství, nebo si pánové rádi dělají práci po svém. Proto si i své první dlouhohrající dítě Miasma, následující po Demo EP, vydali svými vlastními silami.

Jak už to poslední dobou chodí, ani Rosk nejsou výjimkou a svoji totožnost víceméně tají. Nepoužívají jména ani přezdívky, jen počáteční písmena. Víme, že jsou Varšavy a že hrají atmosférickou podobu post-blacku. Označení metal raději vynechám, protože často kloužou po rockově éterických vlnách. Rovněž bych rád vypíchl zašpiněný zvuk, ve kterém není nutno hledat s lupou. Ostatně není divu, když se Miasma natáčela v Nebula Studio, patřící dalšímu zajímavému úkazu polského post-rocku Tides From Nebula a za mix i master je zodpovědný Piotr Gruenpeter, nebo chcete-li Haldor Grunberg známý svými prácemi pro Blaze of Perdition, Entropia nebo Thaw, ve kterých mimo jiné dělá randál (heh). O osobnostech tvořící Rosk se tedy zřejmě více nedozvíme, ale mluví za ně jejich muzika a to je přece nejdůležitější. Za jejich dílo promlouvá i nádherně atmosférický cover od umělce říkající si Sagby. Na jeho práce určitě mrkněte, stojí to za to. Miasma posouvá k ještě většímu emocionálnímu prožitku než hudba samotná.

Rosk

Na desce se vypráví o hrůzách černé smrti. Během padesáti minut ve čtyřech kompozicích objevíte kouzlo melancholicky zasněného vzpomínání i hřmotného běsnění. Dočkáte se jak akustických vln, tak razantního black metalu. Čistých zpěvů i screamu. Nejsilněji kapela působí, když se vše spojí v jeden díl. V ten moment mám pocit, že se mi z naléhavosti prožitku zastavil dech. Rosk se rádi inspirují. Vzorů uslyšíte opravdu přehršel, ale sílu podmanivých skladeb opsat nelze. Všemu vládne uvěřitelná bolest s vášní. Je fajn, že členové Rosk (?) mají nástroje v malíčku a nesvazují se hranicí možností. Miasma je teprve začátek, a jestli kapela startuje ve velkém stylu, jsem zvědavý, s čím přijde, až se léty vykrystalizují…

Kapela: Rosk

Album: Miasma

Styl: post-metal, ambient, black

Vydáno: 01/2017

Země: Polsko

Vydavatel: vlastní náklad

Odkazy: bandcamp // facebook // metal archives

Současná sestava kapely:

K - zpěvy

M - kytary

G – zpěvy, elektronika

M – baskytara, elektronika

M – bicí

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 20.2.18 8:26

Jako pořád to jsou ceny Anděl. Předávání hudebních cen má vždycky tu specifiku, že s nimi není ve výsledku spokojený vůbec nikdo. Jinak v současné době hudební distribuce a přístupu je Anděl taky už jen takový nešťastný topící se, který plácá do vody a snaží se udržet co nejdéle nad hladinou, ačkoli ví, že už to má prostě spočítaný. Pozitivista ve mně řekne, že můžeme být rádi, že vůbec nějaké žánrové ceny jsou, když pak člověk vidí, jak hlavní kategorie neustále ovládají marasmy jako Chinaski, Kryštof či Petr Kolář (kdo vůbec vybírá hlavní kategorie? Mainstream osvědčení hudební kritici? Kdo to jsou?). Jinak ono spojení oněch žánrů dohromady do jedné kategorie dává smysl s tím, jak čile různé hudební tvary fúzují prostřednictvím všemožných projektů, které se nebojí překračovat hranice a propojovat zdánlivě nepropojitelné. Navíc rušení speciální kategorie pro ska & reggae bylo nabíledni, protože to nejsou hudební žánry, nýbrž diagnózy.