Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 29

Nedělní poslech 29

Victimer12.2.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sanatana a její kompilační album "Brahmavidya".

Sledovat novinky se vyplácí a vyplatilo se to i v případě vývoje nového alba ukrajinských mágů Nokturnal Mortum. Komu po přečtení tohoto jména vře v žilách krev a hodlá poukázat na kontroverzní pověst kapely, může článek v klidu přeskočit. Pokud mu ale nedá zvědavost, může ve čtení pokračovat, protože se budeme věnovat úplně jiným věcem. Jurgis, současný to člen NM, se během ledna vydal na dlouhou pouť a je to myšleno jak vzdáleností z Charkova do Indie, tak dlouhověkostí hinduismu. Jeho kapela Sanatana se ve svých textech, hudbě i image věnuje védismu, tedy prazákladu hinduismu, a na toto téma čerstvě nahrála kvantum nové muziky.

 


Kvantem rozumějme dvě za sebou vydaná alba Brahma a Vidya, která si lze pořídit i v jednom balení, tedy kompilačně pod názvem Brahmavidya. Obě alba se navzájem liší svou hudební náplní, ale hlásaním staré pravdy jsou jako bratr a sestra. Brahma je albem metalovým, vládne na něm síla melodií, všudypřítomné ethno prvky, které zde nejsou tak dominantní, a čisté zpěvy. Žádný brutal, ale příjemná exkurze na východ, která spíš osvěží, než naplive do tváře. Vidya je pak albem, které na metal zcela rezignovalo a věnuje se víc samotné meditaci, protože se na něm hraje akusticky a dává větší důraz na zmíněné vedické učení, které lze v tomto případě uchopit a vnímat o poznání hlouběji.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sanatana1.jpg                               http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sanatana2.jpg


Jurgisovo členství v Nokturnal Mortum by mohlo vést ke vzájemnému srovnávání. Lehčí tvář Sanatana tomu většinově zamezí, i když něco málo k porovnání se asi najde. Počítat můžeme jak kladný vztah k folklóru, tak svojský cit pro melodie. Jinak ovšem cesty obou souborů vedou jinam. Symbolika rodného kraje v podobě břízových remízků se hodí jen k NM a když už máme cítit odkaz domoviny skrz hudbu Sanatana, dostane se nám uspokojení pouze zpěvem, který je v metalové části kompilace veden v rodné řeči, a typicky slovanskou melodikou. Pokud jde o kousek hrdé Ukrajiny, tak ten si sebou vezmeme stejně jen z části Brahma, jinak v této zemi prakticky nemáme co pohledávat a mystičtější Vidya nás z ní pomalu ale jistě vypoklonkuje.


Poslech kompilace lze rozdělit na dva díly a stejně tak nechat znít jako celek. Kdo má víc času se přemístit do dalekých hor, jistě zvolí variantu číslo dvě. Sanatana nabízí dvě možnosti, jak naložit s vnímáním a zapojením orientálních motivů do jejich hudby. Kdo má rád podobné výlety stranou domoviny a přitom nepohrdne kapkou ukrajinského kování, ten by mohl využít i této spirituálně laděné výzvy.

 


Kapela: Sanatana

Album: Brahmavidya
Styl: ethno metal / ethno folk
Vydáno: 01/2017
Země: Ukrajina
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook

Současná sestava kapely:
Roman Kucherenko - baskytara
Jurgis - zpěv, kytara, perkuse
Maha Shakti - zpěv, klávesy, lyrika
Viktor Vrajendra - zpěv



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 6.3.23 8:48

No nemysli si, že jsem kvůli tomu měl klidné spaní, že jsem ozvěny opět nestihl. Mám dokonce vedle počítače ještě účtenku s vypsanou hudbou, kterou jsem tlačil přes únor. Takže pro velký zájem Yarah Bravo - Love Is the Movement (až do songu Double Trouble jsem nechápal, jak se mi to dostalo do sluchátek, ale zmíněný track točim několikrát denně), Muse - Will of the People (tomuhle nesmyslu jsem se věnoval v recenzi), Sisters of Mercy - Vision Thing (holka - nejzarytější fanynka SOM v Mléčné dráze - mě varovala, že až budu mít potřebu začít s touhle kapelou, ať nestartuju s posledním albem. No kdo jsem, abych někoho poslouchal, když můžu poslouchat něco. Incomiiing!), R.E.M. - Automatic For the People (potřeboval jsem terapeuticky zmapovat všechny ty rádiovky z mýho dětství, nakonec jsem zjistil, že jsou skoro všechny na jedný desce, která je ale na mě fakt moc ucajdaná), John Garcia - John Garcia and the Band of Gold (takhle bych si ty kytarovky představoval. Nic tu není navíc. Lillianu jsem dráždil repeatem celý měsíc jak maniak).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky