Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 2

Nedělní poslech 2

Jirka D.31.7.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Nibiru a její aktuální EP "Teloch".

Itálie a psychedelie podladěných kytar, to jsou samozřejmě a především Ufomammut, k nimž psát cokoliv bližšího snad pro čtenáře Echoes není třeba. Nibiru jsou služebně mladší a namísto směřování k stonerovému zvuku po vzoru úspěšných kolegů volí méně přitažlivou cestu dronu, cestu okultní atmosféry a ... a samozřejmě podladěných kytar. Máte rádi Dark Buddha Rising? Zkuste Nibiru!

 

Nibiru band

 

Nibiru hrají čtyři roky a po letošním odchodu kytaristy a vokalisty Siatrise fungují aktuálně jako trio, které při prvním pohledu na současnou promo fotku vypadá, jako by bylo složené z lidí ze zcela odlišných kapel a žánrů. Krátká historie ale nutně neznamená krátkou diskografii, která už loni obsahovala tři dlouhohrající desky, semknuté konceptem trilogie a představující postupně se proměňující zvuk kapely. Ten se poměrně přirozeně pohybuje mezi mantinely atmosférických ploch s téměř až rituálním přesahem, až po nekompromisní zvukovou deprivaci sludge metalového rázu. Ohledy na posluchače až na posledním místě.

 

Naše koncerty jsou rituály, ale jsou taky velice fyzický zážitek. Energie proudí od nás k posluchačům a pak se k nám vrací. Je to taková výměna energií.

 

Těsně před vydáním třetího alba Padmalotus (květen 2015), které mělo doposud nejvíc kytarový zvuk, ale taky nejméně povedený obal, se Nibiru předvedli na vpravdě kultovním festivalu Roadburn v Holandsku, a to už zavazuje. Možná jakoby si toho kapela byla vědoma a možná i díky nasazení posledních tří let přišla letos (zatím) pouze se dvěma skladbami, které v březnu vyšly coby EP Teloch. Na něm Nibiru zúročují vše, což se v předchozích letech naučili, a celkem obezřetně servírují jak psychedelickou dálavu Carma Geta, tak kytarovější a místy slušně rychlou titulní věc Teloch. Celkových dvaadvacet minut stačí tak akorát, přičemž první song je třeba přijímat v kontextu výše napsaného a současně být fanoušek Sunn O))). Pak to jde snadno a představa výborného úvodu jejich komorně pojatého koncertu je hodně přitažlivá. Druhá skladba je pro Nibiru typičtější a v rámci možností posluchačsky přístupnější. Pokud tedy máte rádi, když to s vámi někdo nemyslí tak úplně dobře.

 

 


 

Kapela: Nibiru

Album: EP Teloch

Styl: psychedelic sludge / drone

Vydáno: 3/2016

Země: Itálie

Vydavatel: Argonauta Records (Itálie)

Odkazy: bandcamp, facebook

 

Současná sestava kapely:

RI - baskytara, synths

Ardath - kytary, vokály

L. C. Chertan - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky