Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 32

Nedělní poslech 32

Garmfrost12.3.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme temný spolek Au-Dessus a jejich znovuvydaný eponymní debut.

K poobědové seanci se poslech sebedestrukční post-blackové mašinérie s atmosférickými manýrami věru příliš nehodí. Nechte to na podvečerní procházku. Nejlépe až po tmě. Au-Dessus pochází z Litvy a rádi své postoje halí do košatých kompozic s velkou dávkou černoty. Sami svoji hudbu popisují jako ničitele společenských postojů, plnou snahy způsobit posluchači stav nepohodlí. Kapela ráda koncertuje a zavítala i do našich krajin. Přesněji řečeno do Prahy na podzim loňského roku ve společnosti kapel Sunnata a Tosiro, kde docela zaválela. Členy kapely můžete znát z technicky deathovových Paralytic, po kterých určitě bez váhání šáhněte.

 

audessus

 

Au-Dessus trýzní scénu zhruba tři roky a mají na kontě eponymní EP z února 2015, které jim vydal label Withing Hour Productions. Nyní je streamují na svém bandcampu zremasterované od frontmana Mantase. Nový zvuk nahrávce každopádně prospěl, je mohutnější a prostorovější.

 

 

Pořadí i číslované názvy písní jsou zachovány, jen jsou proloženy ambientními kousky s názvy jako I. II., II. II., III. II., IV. II. Muziku Au-Dessus není jednoduché k něčemu přirovnat. Což je vzhledem ke startovní čáře velice sympatický jev. Ano, bylo by snadné přihodit pár veličin k popisu. Kapela se ráda rochní v disonančních akordech, ale jakékoliv přirovnání by bylo matoucím a nepřesným. Au-Dessus loví i v melodicky rozmáchlých vírech, ve kterých tečou slzy. Své písně gradují, ale také křiví. Občas se zadumaně mračí, když strojově chladně odtikávají vteřiny, někdy zase uhání v tremolech a nakonec se nebojí rozkřičet se o své bolesti… No, je toho na jednoho mladého pošťáka až až, ale uniforma mu sedne, to zase jo… V květnu jim vyjde druhý počin, nazvaný End of Chapter. Jsem zvědavej, kam je ty dva roky zavedly...


Kapela: Au-Dessus

Album: Au-Dessus
Styl: post-black metal
Vydáno: 02/2017
Země: Litva
Vydavatel: Withing Hour Productions
Odkazy: bandcamp // facebook

Současná sestava kapely:

Mantas – zpěvy, baskytara

Simonas - kytara

Jokūbas - kytara

Šarūnas - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 2.4.19 9:00

Tak jsem to včera projel a... Překvapila mě porce death metalu u Jirky, kde mě hodně potěšili Entombed. Apollyon Son zní fakt divně, ale tuhle sondu musím zkusit. Malignant Eternal taky tak. Aoratos je pecka jako kráva, včera jsem tu desku musel znova celou projet. Černý kov si hodlám koupit. Alastis neznám a prozkouším je. Obal The Sins Of Thy Beloved je čajíček :) Z tohoto období mě vždycky dostalo Vempire od skřivánků Cradle Of Filth, jinak Impia Symphonia od Besatt vládne :D Zed Yago zní dobře, hodně mi to připomnělo Warlock. Rammstein mě vždycky bavili a Manson taky, tam vládne možná nostalgie a nejedna vzpomínka, ale mám je rád. Swans jsem nepochopil, možná bych potřeboval návod. Tam to mám moc těžké. System of a Down a Linkin Park je soundtrack k pubertě. Zmíněná alba znám absolutně z paměti, pozpátku i vzhůru nohama. Zrovna Toxicity jsem toho času nahrával své blonďaté lásce hned za Fallen od Evanescence, aby měla lepší rozhled :D No a Kauan jsou skvělý, hlavně díky tématu, o kterém jsem hodně bádal.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky