|
|
||||||||||
// Jirka D.
Top alba
Neil Young & Crazy Horse - Barn (LP) // ochutnávka
Zásah přímo doprostřed přišel až na konci roku společně s novou deskou Crazy Horse a jejich kapitána Neila Younga. Na tom albu je toho dobrého tolik, že začít to tady vypisovat, unavili bychom se všichni navzájem a ke kolegům už byste se nedostali. Takže bude stačit, když napíšu, že tahle deska je pro mě ryzí muzikantství tak, jak ho mám rád. A to včetně fantastického zvuku.
Anneke van Giersbergen - The Darkest Skies Are The Brightest (LP) // naše recenze vč. ochutnávky
Deska číslo dvě a návrat až na začátek roku, přesněji řečeno do února. Anneke van Giersbergen vydala desku plnou radosti, skvělých skladeb a optimismu, což v době, kdy vyšla, bylo strašně moc potřeba. Ostatně ani po roce to není lepší. Navíc v prosinci, osm měsíců po objednání, došla objednaná gramodeska. Haleluja.
Nick Cave & Warren Ellis - Carnage (LP) // naše recenze vč. ochutnávky
Nejdřív to tak nevypadalo a prvotní oťukávání s tímto albem dopadalo tak nějak všelijak. Pak přišla nucená pauza, odpočinek, jiné výzvy a pak návrat na scénu, na gramec a tam to všechno dosedlo na své místo. Výborná věc.
Melvins - Working with God (LP) // naše recenze vč. ochutnávky
Mám rád jejich podivínství. Mám rád jejich nadhled. Mám rád, když i v pokročilém věku umí lidi blbnout. Občas. Tentokrát mi Melvins sedli do noty.
Steven Wilson - The Future Bites (CD) // naše recenze vč. ochutnávky
Není vždycky snadné přijmout svobodu, s jakou tvoří váš oblíbený umělec. Pokud tedy nějakou svobodu vyznává, což je komfort, který si může (nebo chce) dovolit jen málokdo. V případě Stevena Wilsona je to vždycky on, a nikoliv posluchač, kdo je o krok napřed a to je stav, který mě nutí být ve střehu a čekat i věci, se kterými to nemusí být tak snadné, jak by to na začátku vypadalo. A to se mi líbí, to oceňuju.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Dordeduh - Har (mp3) // naše recenze vč. ochutnávky
Iron Maiden - Senjutsu (CD) // naše recenze vč. ochutnávky
Michal Prokop & Framus Five - Mohlo by to bejt nebe… // ochutnávka
Taje skal - Taje skal (LP) // naše recenze vč. ochutnávky
Thy Catafalque - Vadak (CD) // naše recenze vč. ochutnávky
// Victimer
Top alba
Nick Cave & Warren Ellis - Carnage // naše recenze vč. ochutnávky
Nick Cave není v mém žebříčku na prvním místě poprvé, to už nebude náhoda, ale souznění. I bez své doprovodné kapely, jen s nejbližším kumpánem dali dohromady další desku, ze které prýští to nejdůležitější - upřímnost a emoce bez velkých gest. Umění v pravém smyslu slova.
Emptiness - Vide // naše recenze vč. ochutnávky
Tušil jsem, že to chce čas. Emptiness vydali na poměry post metalové hudby milník a jeho dopad bude doceněn až později. Vzhledem k jeho hodnocení v recenzi je nakonec Vide takto vysoko proto, že ve mně dozrálo.
Unto Others - Strength // naše recenze vč. ochutnávky
Jako Idle Hands ukázali, že jsou naděje gotického metalu současnosti a jako Unto Others to potvrdili. Opět mimořádně výživná, chytlavá a energetická látka na mnoho měsíců dopředu.
Necrocock - Bipolární noci // naše recenze vč. ochutnávky
Tom Necrocock poprvé vydal album bez konceptu a mě tahle volnost dovedla k názoru, že na Bipolárních nocích předvádí zcela nahodile to nejlepší ze svého svérázného rukopisu. Další velká závislost roku.
Dordeduh - Har // naše recenze vč. ochutnávky
Počkat si dlouhých devět let se bohatě vyplatilo. Dordeduh pročísli karpatskou temnotu a udělali z ní místo vyššího vědění a hudební rovnováhy. Kořeny jsou pořád kořeny, ale koruny stromů rostou směrem ke světlu.
Do svého výčtu za rok 2021 jsem nakonec vybral 20 alb, s tím, že první pětka je můj TOP a další alba jsou už bez pořadí. Bylo to těžké rozhodování, protože to z mého pohledu nebyl nijak výjimečný rok. I když nahrávek, které si mi sešly doma, bylo požehnaně. Byl ale dobrý. Jen pro vysvětlenou - u Kły jsem se rozhodl zařadit obě alba, byť to druhé vyšlo teprve nedávno. Je to velká závislost posledních dnů a stejně beru Chen i Cienie víc jako dvojalbum, jen vydané separátně. Dostalo se i na tři české nahrávky, které vnímám jako velmi osobité. Inferno stejně už dávno překročili hranice republiky a jejich sound mám za jeden z nejoriginálnějších vůbec. Tom Necrocock je umělecký samorost a styl podobný jemu není slyšet nikde. U Taje skal si zase cením upřímné dřevnosti a esence black metalu. Některé očekávané desky velkých kapel mi tu naopak chybí, ale prostě mi jejich novinky zas tak moc neříkaly.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Kły - Chen & Cienie // naše recenze vč. ochutnávky
Inferno - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) // naše recenze vč. ochutnávky
Cannibal Corpse - Violence Unimagined // naše recenze vč. ochutnávky
Skepticism - Companion // naše recenze vč. ochutnávky
The Ruins Of Beverast - The Thule Grimoires // naše recenze vč. ochutnávky
Kwade Droes - Met onoprechte deelneming // naše recenze vč. ochutnávky
Helheim - Woduridar // naše recenze vč. ochutnávky
Biosphere - Angel´s Flight // naše recenze vč. ochutnávky
Acausal Intrusion - Nulitas // naše recenze vč. ochutnávky
Taje skal - Taje skal // naše recenze vč. ochutnávky
Møl - Diorama // naše recenze vč. ochutnávky
Decoherence - System I // naše recenze vč. ochutnávky
Fluisteraars - Gegrepen Door De Geest Der Zielsontluiking // naše recenze vč. ochutnávky
Nadragea - Adat // naše recenze vč. ochutnávky
Antediluvian - The Divine Punishment // naše recenze vč. ochutnávky
// Bhut
Top alba
The Ruins Of Beverast - The Thule Grimoires (mp3) // naše recenze vč. ochutnávky
Inferno - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) (LP, CD) // naše recenze vč. ochutnávky
Deceiver Legion - Varjoissa (CD) // naše recenze vč. ochutnávky
Sněť - Mokvání v okovech (LP) // naše recenze vč. ochutnávky
Plague Organ - Orphan (mp3) // ochutnávka
Abysmal Grief - Funeral Cult Of Personality // ochutnávka
Alkuharmonian Kantaja - Shadowy Periphals (mp3) // ochutnávka
Lucifer - Lucifer IV (LP) // ochutnávka
Perturbator - Lustful Sacraments (mp3) // ochutnávka
Stíny Plamenů - Jediný poskvrněný přítok (CD) // naše recenze vč. ochutnávky
Abych byl upřímný, tak rok 2021 jsem nezvládl tak, jak bych si přál. Je to prosté, ukousl jsem možná velký krajíc z aktivit, které bych rád stíhal, rozvíjel a tvořil. Výsledek není ani z poloviny takový, který si přeju. I proto je můj výčet alb poněkud strohý. Prostě nelze mít vše a můžu tady klidně začít povídat o tom, co všechno mi čas krade, ale kašlu na to. Prostě výše najdete mojí top desítku toho, co jsem v roce 2021 slyšel a moc mě to oslovilo.
// Garmfrost
Top alba
Moonspell - Hermitage // naše recenze vč. ochutnávky
Duchovní pocitovka Hermitage mnou proniká stále víc. Už při prvním setkání jsem věděl, že Moonspell tentokrát zabodovali a že se k albu budu opakovaně vracet. Nakonec se tak stává takřka denně. Miluju jeho niternou náladu, hluboké melodie a specifický zvuk, pro nějž dokážete nahrávku ihned rozeznat. Rozhodně jsem netušil, že označím novou řadovku portugalských vlčáků jako album roku. Nemůžu jinak. Jsem v zajetí, jsem otrokem, jsem zamilován a jsem nadšen…
Fyrnask - VII: Kenoma // naše recenze vč. ochutnávky
O nic méně, než Hermitage ve mě rezonuje i poslední nahrávka německého projektu/kapely Fyrnask VII: Kenoma. Vše na desce je pohlcující, poetickou magií nabité. Do vesmíru vyslané intenzivní myšlenky se vrací jako bouře. Mohutné blackové vlny jsou hnány epickým umem. V jedné slabice se odehrává co jinde v celém životě…
Empyrium - Über den Sternen // naše recenze vč. ochutnávky
Empyrium se v mých očích podařilo nahrát své nejsilnější album. Über den Sternen není pouhou nostalgií a lákadlem pro starší posluchače pro návrat do krajin vlastního mládí, kdy jim bylo krásně a při té příležitosti navštívit lesní království plné víl, elfů a malých bohů. Empyrium přetavili své umění, všechno, co doposud dokázali vzít a posunout do dalšího tisíciletí a přitom neztratit nic z vlastní podstaty. Tohle jsou Empyrium dnešních dní. Nemusí nikomu nic dokazovat, nikam se vracet. Jsou tady stále a zřejmě ještě nějaký čas i nadále budou…
Inferno - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) (LP, CD) // naše recenze vč. ochutnávky
Už dopředu mi bylo jasné, že na tomhle místě bude zvěčněno nové dílo nezemských entit Inferno. Jejich Paradeigma pokračuje v nastolené cestě neuchopitelnosti, hledání nových světů, jejich obsáhnutí aniž by se zdržovali nějakými hranicemi. Už na první pohled začíná být zřejmé, co má moje TOP 5 společného…
Necrocock - Bipolární noci // naše recenze vč. ochutnávky
Také Bipolární noci mají tendence stát se trvalkou v mé umělecké zahradě. Přes jemný a sem tam obyčejný dojem jsou skladby páně Necrococka vícerozměrné a vše pohlcující. Tom krásně patří mezi výše zmíněné interprety, kteří bez skrupulí hledají nové vesmíry, aniž by ztratili byť jen kousek vlastní podstaty. Necrocock je touhle schopností známý dlouhá léta a ne jinak tomu je i nyní. Nechme se očarovávat podmanivostí jeho melodií a nevěřícně se kochat zvukomalebnou magií slovních spojení Bipolárních nocí…
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Yoth Iria - As the Flame Withers // naše recenze vč. ochutnávky
Vlastně skoro rok dostala debutová krása As the Flame Withers šanci dokázat, že nová kapela Jima Mutilatora Yoth Iria má co nabídnout. Silné melodie, parádní hráčská hravost, bezvadný songwritting a grandiózní vokál staví řecké veterány mezi to nejlepší, co uplynulý rok přinesl.
Otargos - Fleshborer Soulflayer // ochutnávka
Fracouzští drancíři Otargos se vrátili na sklonku roku s jednou ze svých nejsilnějších nahrávek. Fleshborer Soulflayer je skvělou ukázkou, jak má znít moderní black s prvky industriálního chladu. Nové skladby balancují na hraně mezi zuřivostí, misantropickým odstupem a vřelými melodiemi. Nejčastější tvář alba je však ta zuřivá. Skladby sypou jako severský vichr, vokály jsou jedovaté, nehezké a zvuk kytar je ocelový až běda. Láska na první pohled!
Taje skal - Taje skal // naše recenze vč. ochutnávky
I Taje Skal mají sílu vláčet moji představivost různými úskalími. Skály, hory, hvozdy… Black metal, pohanství a syrová mrazivost… Svar s Jaroslavem se tentokrát rozhodli objevovat přírodní magii, zvolnit tempo a přidat na variabilnosti. A já ne a ne se pustit a jít dál…
Lvcifyre - The Broken Seal // naše recenze vč. ochutnávky
Nechci se zde opakovat, co jsem napsal ve své recenzi teprve nedávno. Zmíním pouze fakt, že do třetice všeho (ne)dobrého platí i v případě black/deathových pekelníků Lvcifyre. The Broken Seal je extra ničící nářez, je však také nálodotvornou nahrávkou objevující rovněž nové světy, aniž by ztratila vlastní tvář…
Odal - Welten Mutter // ochutnávka
Odal se na své poslední řadovce Welten Mutter ukázali jako ti, co jsou věrni undergroundu a přitom rozvíjí své teritorium o nová území. Pohanský black plný pochmurného vědění obohacují o heavy vyhrávky a sóla. Neustále důraznější zvuk zůstává patřičně špinavý, aby přivřel dveře vnímání mainstreamově zaměřeným vyznavačům pohanské kultury. Odal jsou blackově ryzí a to je na nich nejkouzelnější.
Iron Maiden - Senjutsu // naše recenze vč. ochutnávky
Klidně jsem mohl Senjutsu umístit na první místo stejně jako na poslední. Iron Maiden stojí mimo své poddané. Jakákoliv měřítka jejich muziky platí pouze na ně. I v rámci mejdnovské diskografie si poslední řadovka nestojí vůbec špatně. A vůbec není ospalou, unavenou, jak kolem sebe často slyším. Naopak mi nové skladby zní čerstvě a neskonale nakažlivě. Už tolik měsíců jsou na světě a já se od nich nedokážu odtrhnout. Jsem očarovaný temnou a epicky rozměrnou atmosférou díla ikony, která kraluje více než čtyři desítky let a pořád umí přinést tolik radosti.
Funeral Mist - Deiform // ochutnávka
Funeral Mist jsou zpět. Takže je vše v pořádku. Pekelná stavidla jsou otevřena. Mortuusova parta neumí napsat nic menšího, než výjimečnou muziku.
Spousty muziky mi v uplynulém roce udělalo velkou radost. Ať už se jednalo o nahrávky legend extrémní zábavy Carcass, Cannibal Corpse, Hypocrisy nebo Unleashed, či Helloween. Skvělá je také Bleed the Future od Archspire. Líbí se mi i nová tvář Rivers of Nihil na The Work. Neskutečnou šlehu vydali progresivní In Mourning, jejichž The Bleeding Veil patří mezi to nejzajímavější, nejen roku 2021 ale i v rámci jejich diskografie. Helheim se s WoduridaR rovněž pochlapili. Nerad bych zapomněl na novou Vicotnikovu kapelu Dold Vorde Ens Navn a jejich Mørkere. Po dlouhých letech si opět užívám novou desku Cradle of Filth. Jejich Existence Is Futile je plná dobré muziky, kde není místo pro vatu a nudné okamžiky. Vše je vyvážené a po dlouhé době nadšeně vášnivé. Také melodikům Omnium Gatherum se podařilo vydat jedno ze svých nejlepších alb. Origin je plné chytré zábavy, melodií i ostrých chvil. Začínám si uvědomovat, že svá poslední slova odkládám a seznam letmého zmínění začíná narůstat do obludných rozměrů. Nebyl to ničím výjimečný rok, ale přes všechno špatné, veškeré zákazy a příkazy nebo rozhádanou společnost byl fajn po osobní rovině a také proto, že přinesl spoustu dobré muziky, knih i filmů. Jen koncertů by konečně mohlo být víc. Bez nich se nedá dýchat…
// Ruadek
Tento rok jsem si “osahal” stovky desek, okolo devadesáti jsem si ponechal. Úrodný rok, ten minulý byl ale o něco plodnější. Je to ale napříč všemi žánry dost plodné, ačkoli drtivá většina mých objevů sahá do let devadesátých.
Tento rok každopádně plodil velkou úrodu na všech žánrových polích, od elektroniky přes pop až po metal. Co z toho považuji za věci, u kterých je dobré se zastavit a zaposlouchat se, nabízím zde.
Top alba
Archspire - Bleed the Future // naše recenze vč. ochutnávky
Empyrium - Über den Sternen // naše recenze vč. ochutnávky
Floex - Papetura Game Soundtrack // naše recenze vč. ochutnávky
Halsey - If I Can’t Have Love, I Want Power // ochutnávka
The Weather Station - Ignorance // ochutnávka
Thy Catafalque - Vadak // naše recenze vč. ochutnávky
Unto Others - Strength // naše recenze vč. ochutnávky
Všechny tyhle věci jsou něčím specifické a posadily mě doslova na zadek. Archspire svou neúnavnou vynalézavostí, když dokázali srovnat lajnu s předchozí deskou (k neuvěření, škoda jen toho zvuku). Emyprium svou krásou, jak zmínil Jirka D. - připomene to časy, kdy jsme hltali každou desku od Prophecy. Prostě doom-metal s příměsí folku v té nejkrásnější podobě. Thy Catafalque, co na to říct - je k neuvěření, s jakou kadencí to na nás Tamás valí a jak ta laťka kvality neleze dolů. Pokolikáté jeho kapela aspiruje opět na desku roku? :-) Unto Others přejmenovaní, s agresivnějším materiálem, který je tím nejchytlavějším z heavy scény (spolu se Silver Talon), co jsem tento rok slyšel. The Weather Station jsem neznal, tím více mě zasáhli, jedna z rockových desek nejen tohoto roku (i jejich další věci stojí za to). Zbývá Floex a jeho soundtrack, který si prostě pouštím často a neustále se kochám tou hravostí, s jakou je to celé zkomponováno. A nakonec srdcovka Halsey, ke které chystám recenzi. Spolupráce Reznora a její nespoutanosti a provokací, to je na popové scéně neustále malé zjevení.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Ethereal Shroud - Trisagion // ochutnávka
Aquilus - Bellum I // ochutnávka
Der Weg einer Freiheit - Noktvrn // ochutnávka
Spiritbox - Eternal Blue // ochutnávka
Sur Austru - Obârșie // naše recenze vč. ochutnávky
1914 - Where Fear and Weapons Meet // ochutnávka
Anoice - The Hidden Forest // ochutnávka
Clark - Playground In A Lake // ochutnávka
Dordeduh - Har // naše recenze vč. ochutnávky
Gojira - Fortitude // naše recenze vč. ochutnávky
Kanga - You And I Will Never Die // ochutnávka
Kauan - Ice Fleet // naše recenze vč. ochutnávky
Nine Inch Nails - Woodstock 1994 // ochutnávka
Silver Talon - Decadence and Decay // ochutnávka
Steven Wilson - The Future Bites // naše recenze vč. ochutnávky
This Morn' Omina - The Roots of Saraswati // ochutnávka
Tribulation - Where the Gloom Becomes Sound // ochutnávka
While She Sleeps - Sleeps Society // ochutnávka
Yoth Iria - As the Flame Withers // naše recenze vč. ochutnávky
Leprous - Aphelion // naše recenze vč. ochutnávky
Kateřina Göttlichová - Zimnice // ochutnávka
Ten výčet je neúprosný a to jsem si jist, že patřím mezi jedince s krátkým výčtem věcí. Opět lituji, že nedávám moc šanci deskám z prosince, možná i listopadu, protože slyšet všechno prostě nejde. Ale mám zde většinu toho, co stihlo vyjít a já to stihl (třeba velká událost jsou Aquilus).
Přes všechny výtky zařazuji Gojiru, protože na tak velkou kapelu jejich vývoj šlape a já v tom stále slyším moc (jen je třeba se snažit a nepotopit je po prvním poslechu). A jen do mě, dávám k tomu ještě Leprous, u kterých to mám stejně. Obě kapely, které pracují pod velkým tlakem fans a dle mého vydávají to nejlepší, co mohou. A hrát jako na začátku už prostě nejde.
Nine Inch Nails se živákem z Woodstocku? Byl v remasteru vydán až tento rok, za což děkuji, protože tohle vystoupení je legendární. Životní forma u lidí, co to dělali jinak. Mladej Reznor byl nadčasovej, i přes to , jakej “punk” to byl.
Ke zbytku už jen krátce. Zaujalo mě hodně exterémnějšího black metalu, kde se fakt urodilo (1914 se svým konceptem kralují). Zároveň se klaním p. Wilsonovi za odvahu a vizionářství, jakou cestou se lze vydat, když máte status rockové ikony. Hodně dobrého metalcore-u bylo opět i tento rok, vévodí While She Sleeps, kteří mě svou energickou a hitovou deskou opět (pokolikáté už?!) dostali do lepší nálady. Vedle nich ale i skvělí Spiritbox, jejich univerzální deska plná kontrastů mi bere dech. Takhle má znít moderní metalová kapela, co to má slušně zmáknuté (i noví Sleep Token se tváří podobně).
Máme za sebou zběsilý rok plný vln covidu, který naprosto zásadně změnil moderní dobu. Ve všech aspektech. Včetně muziky a jejího vnímání, včetně návštěvy koncertů. Mnoho z nás přišlo zbytečně o kamarády, jen díky rozdílným názorům na vakcinaci. A další roky plné rozdílných postojů máme před sebou. Za sebe mohu slíbit, že se vynasnažím zpříjemňovat všem jejich čas dobrým počtením ohledně dobré muziky, protože tenhle relax všichni potřebujeme. Člověku se mění priority, vidí svět jinak. Na ničem jiném, než na zdraví nezáleží a já všem přeji právě toho zdraví co možná nejvíce! Fajn rok 2022 všem.
// Sarapis
Top alba
The Ruins Of Beverast - The Thule Grimoires // naše recenze vč. ochutnávky
Pevné spojení uhrančivých harmonií a temných nálad vede k hlubokým meditacím a dotykům s absolutní samotou.
Moonspell - Hermitage // naše recenze vč. ochutnávky
Portugalští matadoři vlétli do mého zorného pole nečekaně famózní deskou, která boduje melodiemi, náladou, zvukem, zkrátka vším.
Thy Catafalque - Vadak // naše recenze vč. ochutnávky
Rozjetý maďarský expres nepolevuje v nasazení ani v kvalitě. Další mistrovský kus v unikátní diskografii.
Der Weg einer Freiheit - Noktvrn // ochutnávka
Uhranutí v závěru roku, deska se silným nábojem, nádhernými melodiemi a schopností unést mě daleko a vrátit potrhaného.
Pharaoh - The Powers that Be // ochutnávka
US-power metal ve vší ryzosti a opět nabitý skvělými nápady a mimořádnými výkony.
Suffering Hour - The Cyclic Reckoning // ochutnávka
Děsivá šleha, která kromě tísně buduje i čarovné dis/harmonie a ve snách mě učí bát se ještě víc.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Steven Wilson - The Future Bites // naše recenze vč. ochutnávky
Odklon od progu završen, ale studený dotyk syntezátorové minulosti vede k neméně zajímavým novým kreacím.
Yoth Iria - As the Flame Withers // naše recenze vč. ochutnávky
Řecká melodika, v níž lze slyšet odlesky slavných souputníků z téže země. Album funguje znamenitě, jedna z nejchytlavějších nahrávek roku.
Iron Maiden - Senjutsu // naše recenze vč. ochutnávky
Nálož nové hudby veteránů Iron Maiden je nadrozměrná, ale magický vibe skladbám nechybí. Maidens nikam nespěchají, na nic netlačí (snad jen ten čaaas), bez křeče hrají to svoje a jsou nad věcí.
The Silver - Ward of Roses // ochutnávka
Střet extrémních žánrů s progresem, ale ne v moderním a technicky dokonalém pojetí, spíše v zastřeném a rouhavém stylu. A s vokalistou, jehož bronchitický chrapot hory přenáší.
Fluisteraars - Gegrepen Door De Geest Der Zielsontluiking // naše recenze vč. ochutnávky
Líbí se mi spojení zuřivosti se schopností upadnout do transu, válet se v listí a nasávat vůni tlející zeminy za zvuků bubnů.
// Sorgh
Top alba
Thy Catafalque - Vadak // naše recenze vč. ochutnávky
Tahle kapela prostě nemá slabé místo a Vadak je těžce našlapané album. Pořád musím žasnout na tvrdostí, která z něj sálá i když by třeba už nemusela. Spojení maďarských lidovek s tvrdým metalem je neskutečně masakrózní.
Moonspell - Hermitage // naše recenze vč. ochutnávky
Tady vstala mrtvola z hrobu a sedla zpět na trůn. Tímhle albem se Moonspell vrátili do mého budoáru a stali se stálou akvizicí.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Rivers Of Nihil - The Work // naše recenze vč. ochutnávky
Dordeduh - Har // naše recenze vč. ochutnávky
Wesenwille - II. A Material God // ochutnávka
Deeds Of Flesh - Nucleus // naše recenze vč. ochutnávky
// Lomikar
Top alba
Furia – W śnialni // ochutnávka
Ze všech aktuálních ošahávaček limitů blackmetalového žánru mi ta od Furie připadá nejdrzejší a zároveň nejšikovnější. W śnialni je deska s parametry noční můry. Má nekoherentní děj, nečekané přecházení z ticha do hluku, odcházející a zase se vracející rytmické prvky a zejména ten pocit čehosi na pozadí, co se brání uchopení. Skvělý důkaz, jak stále dokáže black metal děsit a znervózňovat.
Neptunian Maximalism - Solar Drone Ceremony // ochutnávka
Téměř hodinový jednotrackový rituál v živém záznamu, který perfektně využívá celé své stopáže na to, aby trpělivě budoval a budoval masivní zvukovou kouli, ve který řádí devět muzikantů na bůhví kolik nástrojů. A když už vás nenapadne, kam by to ještě mohlo vyrůst, tak se přidají ty fakin' bonga bubínky!
Inferno - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) // naše recenze vč. ochutnávky
Trochu se nabízelo říkat si, zdali se Inferno na tom módním disharmonickém zvuku drobet neveze. Obzvlášť když si vzpomeneme na jejich dřívější období, kdy byli blackmetalovou kapelou víceméně klasického střihu. Nicméně s každým dalším poslechem Paradeigmy se ukazuje, že tyto pochybnosti jsou nepodložené. K takto dobře ošetřenému hudebnímu tvaru, ať již z hlediska skladby, zvuku a jeho mixu je třeba nejen uvažovat o něm, ale zejména v něm. Pro současnou dobu štědrou na přetažené stopáže je navíc příjemné vidět, že deska může umět i včas skončit.
Kły - Chen // naše recenze vč. ukázky
A zase ti bolci. Klům se prvotřídně podařilo nejen hudebně, ale i náladou propojit blackmetalovou a post-rockovou melancholii. Přitom jsou napojeni na nám povědomé prostředí a pocity, takže jim rozumím, i když jim nerozumím. Rozumíte?
Rok, který působil jak pět let, čím dál hmatatelnější společenské a kulturní vyčerpání, mnoho dosavadních průvodců každodenností zaniká, mnoho se pak nevratně změnilo, zkrátka nebylo toho na člověka poslední dobou málo a těch útočišť, kde se dá ještě nabrat mentální síla je stále méně. Jedno z nich je ale pro mě bez diskuze strahovský klub 007. Jejich neustálý pochod za tím, aby se alespoň něco v Praze na živé scéně dělo, optimismus, iniciativy a koncertní aktivity během roku, který snad existoval primárně jen proto, aby všechno tohle zahubil, je obdivuhodný. Ať už se tam člověk zastavil na burzu, koncert, pivko, pizzu nebo jen tak poklábosit, vždycky jakoby propadnul do jakési bubliny, kde všechno tak nějak funguje navzdory. Největším pozitivem roku je tedy stále přetrvávající a aktivní existence tohohle podniku a těch, co jsou s ním spojení.
Předchozí roční bilance na Echoes
corrvuss / 17.1.22 7:39odpovědět
dakujem celej posádke Echoes za pravidelné exkurzie do podivuhodných zvukomalebných krajín za zrkadlom.
Bodin / 16.1.22 16:30odpovědět
Nikdo nezmínil Dold Vorde Ens Navn a jejich výtečné album Mørkere.
Kruppe / 16.1.22 12:43odpovědět
1.DER WEG EINER FREIHEIT- Noktvrn 2.AD NAUSEAM- Imperative... 3.NICK CAVE AND WARREN ELLIS- Carnage 4.PANOPTICON- And again into the light 5.VOICES- Breaking the trauma bond 6.SWALLOW THE SUN- Moonflowers 7.DORDEDUH- Har 8.DVNE-Etemen Aenka 9.KLY-Chen 10.NULL-Hiraeth
Ozvěny roku 2023
Ozvěny roku 1987
Ozvěny roku 2022
Kouř - muzikál totalitního věku
Echoes News 5
JUDAS PRIEST / Obránci víry
Zapomenutá dema? 35. díl: Morbivod II
Břitva 2023
Thee Maldoror Kollective // profil
Ozvěnový čtyřlístek Creative Eclipse PR 4
Aliens Echoes Vol.2
Redaktorské ozvěny - prosinec 2019
Dvojice kanadských kapel Miserere Luminis a Givre se představí 13.11. v pražské Modré Vopici a 14.11. v brněnském Unleaded Coffee.
2.11.2024Blind Ruler Cursed Land je projekt Willhelma Grasslicha a spojuje v sobě ethno ambient, neofolk, martial industrial a world music, což nám 23. listopa...
31.10.2024Metalová kapela Welicoruss hledá novou krev na pozici kytaristy a basáka. Pokud to pro vás zní zajímavě, pište na TENTO mail.
31.10.2024Domácí metalové duo Ánni zveřejnilo svůj nový singl, který je tematicky věnovaný islandské přírodě. Sklada se jmenuje Echoes (děkujeme) a v podobě vid...
27.10.2024Sváteční pondělí 28.10. bude mít v Brně příjemnou doom metalovou koncovku. Na Melodce se představí trio žánrovek Woe Unto Me, Guyod a Futile Mourning.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.