Článek: Nedělní poslech 44

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 44

Garmfrost25.6.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Hades Rising a její eponymní debut.

Dnes se zatouláme na sever Evropy a přitom zůstaneme v teplých krajích. Řeč je o původně řecké skupině Hades Rising, která se přestěhovala do Tromsø v Norsku. Vzhledem k tomu, že se jedná o další z davu, co tají veškeré informace, nevíme, zda se jedná o one man projekt, nebo komplet sestavu, kdo hraje na co atd. Tento tajemný trend přestal být tajemný už před delším časem, ale nechť!

hadesrising

Svůj styl si samotný Hades Rising řadí k melodické odnoži black a death metalu. Osobně tam blacku příliš mnoho necítím, neslyším. Možná pouze coby koření kdesi v podprahové rovině. Hlavní slovo má atmosféra, melodie a mísení deathové těžkosti s doomovou vzletností. Podotýkám, že se spolu s kapelou (sic) vracíme do devadesátých let k prvním krokům budoucím ikonám žánru. Hades Rising je ovšem poučen a vyhýbá se tehdejšímu hledání a také prvotní vášni pro koketování se vším možným i nemožným.

Eponymní debut si kapela vydává sama a dle mého názoru nepůsobí jako první album začínajícího interpreta. Líbí se mi vyrovnanost mezi variabilní rytmikou, těžkým kytarovým soundem a vkusnými klávesovým doprovodem. Stejně tak s potěšením kvituji, že se ve zpěvech neobjeví ženský hlas ani žádný náznak čistých vokálů. Pouze a hlavně growl, který je příjemně ohebný a nebojí se tahat melodické linky. Taktéž si můžeme všimnout silných melodií, zůstávajících v melancholické rovině a nerazící se do laciné hitovosti.

Tento článek neměl být recenzí, ale tipem na dobrou muziku nejen na neděli plnou zajímavě postavených kompozic. Hades Rising je na startovní čáře a je jen na kapele samotné, zda se svým potenciálem popasuje a vyrazí výš z podzemních pater nebo to bylo jen takové to plácnutí do hladiny divoké řeky…

Kapela: Hades Rising

Album: Hades Rising

Styl: atmosférický death/doom/black

Vydáno: 06/2017

Země: Norsko

Vydavatel: sami sobě

Odkaz: bandcamp / facebook

Sestava kapely:

kdoví

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 2.6.18 9:18

Na Grave Upheaval nemusí mít člověk zálibu v death metalu (já obecně ten žánr nemusím) a přesto ho to album přirazí ke zdi a dostane ho tam, kam chce. Ty záhrobní výdechy, ten pocit, že se neustále něco děje v pozadí, ten přehlučněnej dětskej pláč snad ve třetim songu (fuj!), ta deska je fakt děsivá. Jestli u mě vyvrcholil minulý rok vývoj black metalu novým albem od Throane, tak tenhle rok to jsou pro death metal Grave Upheaval. Potěšila nostalgická zmínka o Musique od Theatre of Tragedy, která byla mojí první kazetou z období, kdy jsem nastoupil na střední a skrze tamní metalisty jsem začal být zasvěcován do toho, že existuje i jiná hudba než System of a Down, Rammstein a Offspring. Ačkoli Raymond, který se neustále cpal k mikrofonu, byl skutečně nesnesitelný, tak hudebně to byla dost bohatá deska, hádám ale že s ní tehdy museli nasrat dost svých fanoušků. Každopádně na památku je dle tohohle alba stále pojmenována moje složka s hudbou.

opište kontrolní kód

Lord Owl / 21.11.18 6:25odpovědět

Vypadá to že v roce 2018 vydali nějaké EP "As Frost Takes Over". Kapela se činí. Myslím si, že si zaslouží pod křídla nějakého kultovního labelu (dříve třeba Avantgarde music ...).

Lord Owl / 30.5.18 21:20odpovědět

Tak tohle mě po dlouhé době dostává. Ale nemůžu se k oficiálnímu CD v nějakém merch. dostat. Redakce echoes, pošlete mi to CD ??

Echoes / 31.5.18 6:37odpovědět

Ahoj, otázka je, zda tohle vůbec na nějakém fyzickém nosiči vyšlo. Podle všeho je to čistě digital release na bandcampu a možná ještě někde jinde, ale třeba CD dohledat vůbec nejde.