Článek: Nedělní poslech 56

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 56

Sarapis22.10.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Primordial Rigor Mortis a jeho stejnojmenné EP.

Zvláštní spojení vědy, fantazie a metalové agrese skrývá krátkometrážní nahrávka projektu Primordial Rigor Mortis ze Švédska. Nejen oprašováním dinosauřích kostí živ je paleontolog. Toto povolání jistě skýtá i mnohé stinné stránky, jako například náročné papírování nebo všude číhající rutinu, takže není divu, že i vědci potřebují občas vypustit páru. Paleontolog Mats E. Eriksson vypouští páru pomocí decibelů.

Hlavní myšlenkovou náplní projektu je pocta starým fosíliím. Ne, nemám na mysli hanlivé označení dříve narozených rodinných příslušníků, tady jde skutečně o seriózní výzkum, který je zvláštním hnutím mysli svého tvůrce najednou součástí metalové scény. Už jen ten nápad spojit vědeckou (s prominutím) suchařinu s láskou k metalu stojí za pozornost, v cestě za splněním snu však Mats zašel ještě dál. Do osidel svého konceptu nalákal známá jména a kredit nahrávky je najednou někde úplně jinde.

Možná radši nevědět, na kolik ho tato kratochvíle vyšla (i když paleontolog na tom asi bude trochu líp než třeba... hmm... filozof), ale určitě je hezké, že harcovníci jako Karl Sanders nebo Snowy Shaw kývli na spolupráci chlapíkovi v bílém plášti s pytlíkem sádry v ruce. Možná, že tím rozhodujícím faktorem byla přesvědčivost materiálu z pera Tomase Anderssona, který jinak brousí nože v Seance. Neméně zajímavá je též vizuální práce od Joea Petagna, tedy muže, který se proslavil např. obaly pro Motörhead. Joe se svého úkolu zhostil mistrovsky a 250 potenciálních majitelů vinylu (k dnešnímu datu zbývá 40) s touto obálkou může chrochtat blahem.

Primordial Rigor Mortis je v toku času nejspíš jen bezvýznamná miniatura, ale možnost dát jí nedělní šanci prostě nešlo nevyužít.

&amp;lt;a href="http://primordialrigormortis.bandcamp.com/album/primordial-rigor-mortis" data-mce-href="http://primordialrigormortis.bandcamp.com/album/primordial-rigor-mortis"&amp;gt;Primordial Rigor Mortis by Primordial Rigor Mortis&amp;lt;/a&amp;gt;

Kapela: Primordial Rigor Mortis
Album: Primordial Rigor Mortis (EP)
Styl: power/thrash/death metal
Vydáno: 9/2017
Země: Švédsko
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp

Sestava:

Mats E. Eriksson - autorství konceptu a textů
Tomas Andersson - všechny nástroje a autorství hudby

hosté:

Fredrik Andersson - klávesy
Snowy Shaw - zpěv
Johan Larsson - zpěv
Charles Rytkönen - zpěv
Mattias Ia Eklundh - kytara
Karl Sanders - kytara

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.