Článek: Nedělní poslech 57

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 57

Sorgh5.11.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Madrugada a její debut Industrial Silence.

// Madrugada, tajemná kráska ukončená smrtí

Něco ke kávě? Nebo vínu a plesnivému sýru? Mám tu jedno skryté eso.

band Madrugada byla alternativní rocková kapela z Norska, která se zformovala někdy v roce 1993. Kluci se tehdy se jmenovali ØX a název Madrugada začali používat až okolo roku 1997. Pod novým jménem natočili sedm alb a nebýt smrti kytaristy Borase, mohlo se jet dál. Takto se stejnojmenné album Madrugada z roku 2008 stalo tím posledním.

Já se nicméně zrovna bavím jejich debutem Industrial Silence (1999). Příjemný a civilní rock, jaký hráli, je tím pravým požehnáním pro dny, kdy tě nic netíží, hlavu máš lehkou a chceš si k pocitu všedního štěstí pustit něco nenáročného. Nenáročné ale nerovná se brak. On je kumšt složit píseň, kterou skoro každý pochopí a zároveň aby měla vnitřní hodnotu. K takovým skladbám se dá opakovaně vracet pro jejich přístupnost a najít v nich milého společníka bez fyzické podoby.

Na albu je vše v rozumném poměru. Určitě tím nejzásadnějším jsou stinné melodie, kterým z jádra prýští lehká melancholie zároveň s pocitem, že se nestalo nic tragického. Je to jako s počasím, které nenabízí každý den jasnou oblohu. A je to normální, někdo si to přímo užívá.

V příjemném, středním tempu plyne třináct skladeb hýčkaných přirozeným zvukem nástrojů a podmanivým hlasem zpěváka Siverta Høyema. Daleko to nemá ke country (skladba Electric), bluess, foukací harmonika spolu s akustickou kytarou podává lidovost v brokátovém obalu. Někdo v tom ucítí americké R.E.M. a nebude daleko od pravdy.

Kapela: Madrugada

Album: Industrial Silence

Styl: alternativní rock

Země: Norsko

Vydavatel: Virgin

Info: Wikipedia

sestava:
Robert S. Burås - kytara, harmonika

Sivert Høyem - zpěv
Frode Jacobsen - baskytara
Jon Lauvland Pettersen - bicí, perkuse

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 2.12.17 13:35

já právě mám hudební eklektičnost Echoes rád a to, že zde najdu názory jak Rammstein, tak třeba na Gnaw Their Tongues mě uklidňuje, že nejsem na elitářskym rybníčku sebejmenovaných arbitrů udergroundu, kde všechno, co vyjde na 300 vinylech a kazetách je automaticky huj, zatímco všechno ostatní fuj. Přesně kvůli tomuhle zaprdlýmu, nudnýmu hulákání o tom, co by mělo bejt dobrý a co ne, podle toho jak moc je to metal, mě většina metlošů dost nebaví. Já bych se třeba nechal radši mučit než doposlouchat byť jeden song od Björk, ale jsem rád, že spáry zdejších zavítaj i do podobných Mordorů, ať to nemusim dělat já. Vlastně by mě docela zajímalo, co je teda ta správná muzika, který se věnovat, když jsme se dozvěděli jen o té špatné.