Článek: Nedělní poslech 58

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 58

Victimer12.11.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sannhet a její album "So Numb".

Další z Nedělních poslechů si dopřejeme v ryze instrumentálním provedení. Ostatně, šetřit hlasivky je taky někdy třeba. Sannhet je trojka z New Yorku a stejně tak je So Numb trojkou ve výčtu jejich skromné diskografie. Vydání spadlo na bedra renomovaných Profound Lore, hudba zase padá na hlavy citlivějších z nás, kterým je dobře v němém stínu všeobjímající tmy a zároveň v posmutnělých troskách post metalových tónů. Já jsem doposud o jméno Sannhet nezavadil, lížu se tedy rány nevědomosti alespoň formou této krátké prezentace.

Označit kapelu pouze jako post metalovou se mi ovšem příliš nelíbí. Slyším ozvěny starého dobrého post punku, vnímám doteky post rockové atmosféry a celkově zachmuřené aroma toho, co zbylo z v dálce burácejícího metalu. Chybí už snad jenom post office, postgraduál a máme to skoro všechno. Mladým pánům je zkrátka dobře v míchání zmíněného s jasným posláním - poukázat na celkovou atmosféru. Je to náladovka, do které se nehodí zpívat, je to němá zpověď půlnočních iluzí.

Bráno s nadhledem, tihle Sannhet nejsou někým, kdo by rázně rozkopl dveře obýváku způsobem, který by uměl posadit na zadek. Ne ne, v tomto případě to opravdu nehrozí. Hudba Sannhet, to jsou spíš vlny v moři, jednou tiché a jindy zase narážející do skal za městem.

Pokud volíte oddych a nehledáte nic složitého, ani nic výjimečného, můžou to být právě oni, kdo vás na třičtvrtě hoďky uspokojí. Já jsem na tuhle kapelu narazil víceméně náhodou a právě ve chvílích, kdy není třeba nic řešit, si ji občas pouštím. Jako melancholik, vyčpělý gotik a v rozkroku zarudlý snílek. Kdo jste na tom podobně, můžete mne následovat.

Kapela: Sannhet
Album: So Numb
Styl: post metal / post punk
Vydáno: 8/2017
Země: Spojené státy americké
Vydavatel: Profound Lore Records
Odkazy: bandcamp / facebook

Současná sestava kapely:
AJ Annunziata - baskytara
Christopher Todd - bicí, samply
John Refano - baskytara, kytara, smyčky

Thom Wasluck - kytara (host)
Thomas Bartlett - klávesy (host)

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

VashCZ / 4.5.19 10:16

Je mi 26 a před 7 lety jsem si koupil své větší lepší aktivní reproduktory k počítači. Zvuk supr a tak, ale pořád to nebylo ono, tak jsem si v podstatě pořídil před třemi roky repro za 20 tisíc + zesilovač. Pořád to nebylo ono, proběhla výměna zesilovače za 2000W aby nenastával cpipping. No nic nepomohlo. Onen fenomén loudness war jsem slyšel už tehdá před deseti lety na hloupém mikrosystému, jen jsem nevěděl, že to je tohle ono. Zkrátka hudbu už 3 roky poslouchám tak desetinu času co dříve a když jdu někam na koncert, tak jsem stejně tak zklamaný. Občas na méně známy kapely přijde jejich "zvukař" ke zvukařům, který to v životě nedělal a pak se to dá poslouchat, ježto na to vůbec nešahá :-D. Jedinou hudbou 100% nepokaženou je živá orchestrální hudba. Nebo opery. Kdo by to byl řekl, že něco takovýho budu poslouchat.... Ale když mi dnes stačí ze skladby sample několik sekund a vím, že je to sračka, tak se nedá nic dělat :-D. Ježto poslouchám český alternativní hardrock/metal či jak se nadává tomu, co hráli známé/í Kurtizány a The Switch, nevidím moc žádnou změnu u českých kapel. Když je relativně v pohodě dynamika nástrojů, tak má zase stejné volume hlasitá i tichá část skladby. Co se týče vinylu, tak i tam se to dá pokazit, ne že ne.