Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 62

Nedělní poslech 62

Jirka D.10.12.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme Augusta Rosenbauma a jeho album "Vista".

Za Augustem Rosenbaumem zamíříme do dánského hlavního města Kodaně a současně opustíme svět kytar a rockové či metalové muziky obecně. V dnešním Nedělním poslechu si vystačíme s jedním nástrojem v mnoha jeho podobách a možnostech - tedy pianem, a to pianem v moderním podání a současném uchopení tohoto nástroje. Pokud bych měl nějak nalákat k dalšímu čtení, zkusím přiblížit dnešní Nedělní poslech jako inspiraci pro ty, kterým učarovala tvorba třeba Nilse Frahma.

 

August Rosenbaum

 

Augustu Rosenbaumovi je třicet a má toho za sebou poměrně dost. V hudbě nejen nahrávky vydávané coby sólové, ale třeba i ve formě spolupráce s umělci a tělesy jako Quadron, Rhye či Mø. K tomu status jednoho z nejuznávanějších dánských pianistů, nominaci desky Heights (2013) v Nordic Music Prize a National Danish Critics‘ Awards a současně i udělenou cenu v Danish Music Awards. Nechci tím moc šermovat a vytvářet klamné iluze o tom, že tyhle ceny znamenají něco velkého, protože třeba udělený Slavík v našich zeměpisných šířkách znamená ... víte co. Chci tím říct jen to, že s Augustem Rosenbaumem je potřeba počítat a že afinita mezi cenami a schopnostmi přeci jen občas může nastat.

 

Pokud jsem v úvodu psal něco čistě o klávesových nástrojích a vytvořil dojem čistě klavírní, komorní hudby, trochu jsem kecal a musím uvést na pravou míru to, že album Vista je hodně cinematické, hodně aranžérsky bohaté a i přes poklidný průběh nepůsobí ani v nejmenším monotónně či prostě jen nudně. Paleta možností je u těchto nástrojů prakticky nekonečná a Rosenbaum ji využívá skutečně s fantasií, které - a to pro pořádek dodejme - dopomáhal na Grammy nominovaný producent Robin Hannibal. Výsledek pak překvapuje nejen barevností a bohatostí, ale hlavně i tím, že všechno působí soudržně a celistvě, bez zbytečného vytváření nabubřelé bubliny velkého umění.

 

Album Vista by tak mohlo představovat poměrně zajímavou zkušenost po posluchače současné náročnější hudby nebo prostě pro ty, kteří rádi experimentují a neradi se omezují čímkoliv tradičním. Ostatně přesně v tomto duchu ke své hudbě přistupuje i Rosenbaum a osobně bych byl hodně na vahách, pokud měl tuto nahrávku jednoznačně zařadit z pohledu žánrového dělení. Najdete v ní prvky moderního jazzu, elektroniky, klasické hudby a především hudby filmové, což může působit jako nicneříkající úniková cesta, ale stejně tak i jako cesta logická a přirozená. Ať už k tomu ale přistoupíme z jakéhokoliv směru, jedno zůstává jisté - Vista se poslouchá výborně a za váš čas by stát mohla.

 

 


 

Umělec: August Rosenbaum

Album: Vista

Styl: contemporary piano / cinematic music

Vydáno: 11/2017

Země: Dánsko

Vydavatel: Tambourhinoceros

Odkazy: homepage / bandcamp / facebook

 

Sestava:

August Rosenbaum - piano

Philip Owusu - hostující zpěv (5)

 

Nahrávka byla redakci poskytnuta agenturou Creative Eclipse PR.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 2.12.17 13:35

já právě mám hudební eklektičnost Echoes rád a to, že zde najdu názory jak Rammstein, tak třeba na Gnaw Their Tongues mě uklidňuje, že nejsem na elitářskym rybníčku sebejmenovaných arbitrů udergroundu, kde všechno, co vyjde na 300 vinylech a kazetách je automaticky huj, zatímco všechno ostatní fuj. Přesně kvůli tomuhle zaprdlýmu, nudnýmu hulákání o tom, co by mělo bejt dobrý a co ne, podle toho jak moc je to metal, mě většina metlošů dost nebaví. Já bych se třeba nechal radši mučit než doposlouchat byť jeden song od Björk, ale jsem rád, že spáry zdejších zavítaj i do podobných Mordorů, ať to nemusim dělat já. Vlastně by mě docela zajímalo, co je teda ta správná muzika, který se věnovat, když jsme se dozvěděli jen o té špatné.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky