Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 63

Nedělní poslech 63

Victimer17.12.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Mistralth a její debutové album "My Grief".

Mistralth patří do kategorie kapel, které doopravdy existují snad sto let, ale dokopat se k regulérní nahrávce je pro ně nadlidský úkol. Založení datované do roku 1998, pak nějaké to promo, ještě jedno a ... nic. Až letos. Tříčlenná formace se znovu postavila na nohy, spojila se s ruským labelem GS Productions a nahrála své debutové album My Grief.


Sedm skladeb na základech doom metalu, ale také s prvky deathu, gotiky a atmosférického koření. Z trojice bude nejspíš nejvíce povědomý Daniel Neagoe, který v současnosti mydlí blány u Shape of Despair nebo Clouds a na štíru není ani se zpěvem, což dokazuje jak zde v Mistralth, tak v dalších projektech.

 
To čekání se nakonec vyplatilo. My Grief je poctivý materiál, který sice zdatně opisuje zaběhlá pravidla jmenovaných žánrů, ale má na ně svojský pohled, jenž nepodléhá parazitování ani pohodlí ve vatě. Hodně poslechová záležitost, které nechybí chytlavé melodie a zajímavá řešení v jinak skromných a doomově autentických podmínkách. I střídání čistého a krkavčího vokálu je ku prospěchu věci, hned je v tom zdánlivém mrtvolnu o něco živěji.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/mistralth%20band.jpg


My Grief je ve své podstatě doom metalová deska, doplněná o pár dobře volených drobení, kdy zejména gotické vsuvky (ať už vokální nebo hudební) si lze velmi dobře vychutnat. Je melancholická, stejně jako dřevní, mystická a druhé housle nehraje ani co do dramatizace projevu a správného načasování. Inu, zkušenosti tu jsou a ty se také do celkové podoby debutu nesmazatelně otiskly. Zmínil jsem termín poctivost a za ním je třeba si stát.


My Grief je spolehlivou volbou pro ty, kteří si v soukromí rádi zapláčou, ale nemusí se u toho zrovna strhat utrpením. Kvalitní a vyvážená melancholie stříklá podzimem a tmou příměstských uliček. Určitě doporučuji vyzkoušet!

 


Kapela: Mistralth
Album: My Grief
Styl: gothic / doom metal
Vydáno: 7/2017
Země: Finsko
Vydavatel: GS Productions
Odkazy: bandcamp / facebook


Současná sestava kapely:
R.K. - zpěv, texty
Daniel N. - bicí, zpěv
Juha S. - hudba, texty



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 30.3.21 12:14

Minulý rok v létě jsem byl na obnovené premiéře filmu, kde byla pak beseda s bratry Cabanovými (jeden představitel Arnošta a druhý choreograf snímku), kde říkali, že důvod, proč film zapadl byl kvůli tomu, že vyšel těsně po revoluci, kdy se najednou sem valily doposud zakázané filmy ze západu a jeho vydání se prostě trefilo do krátké doby, kdy o české snímky nebyl zájem. Kritiky to prý mělo jinak dobré. Sám Vorel byl prý celou Revoluci takovej naštvanej, protože se bál, že po pádu režimu film už nebude aktuální, ale teda představa, že by to vyšlo před převratem mi přijde hodně naivní. Ten znovuobjevený zájem o film připisujou tvůrci někdy k době začátku YouTube, kde se objevil klip k Fajn, fajnový a stal se hroznym hitem, aniž by spousta lidí věděla, odkud to vlastně je a dostali se k tomu tak dodatečně. U mě to myslím takto někdy kolem roku 2006 přesně bylo. Sám Caban říkal, že úplně zapomněl, že v tom filmu hrál než šel někdy kolem roku 2008 vyzvednout dceru z lyžáku a chtěli se s ním vyfotit její spolužačky a on vůbec nevěděl proč. Jinak vzorem pro jeho postavu, jak jsem zjistil teprve nedávno, byl Arnošt Pátek.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky