Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 69

Nedělní poslech 69

Sarapis11.2.2018
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Bloodmoon a její desku Supervoid Trinity.

Druhou únorovou nedělí po čase zase trochu zpomalíme, zamažeme si holínky od bláta a prověříme naši trpělivost epickými rozjezdy, pomalými tempy a štědrými stopážemi, během nichž by se klidně dalo i něco uvařit. Kapela, jejíž název patrně není výsledkem filozofické disputace jejích členů, se na poli doom metalu pohybuje od roku 2010 a letošní čerstvá nahrávka Supervoid Trinity je jejím druhým studiovým počinem po pět let starém debutu Voidbound (mezitím stihli též splitko s podobnými sludge/doom blázny Trapped Within Burning Machinery). Bloodmoon mají prázdnotu (čili void) asi opravdu rádi, což korunují nejen tuctovým názvem, ale také vlastními silami vymyšlenou škatulkou grey metal. Tím ale veškeré pochybnosti o hoších z Kalifornie končí a zůstávají už jen jistoty a pozitiva.

 

 

Bloodmoon si sice nelízli pro začátek ty nejlepší karty, ale spolupráci s umělkyní Shelby Ulibarri si musí sami pochvalovat. Mě vlastně zaujali nejdřív právě obalem nového alba a teprve poté dostala šanci i hudební náplň, která s démonickým vizuálním doprovodem vcelku věrně koresponduje. Vyhrožoval jsem táhlými rozjezdy a pomalými tempy - a je to skutečně vypovídající charakteristika (tedy alespoň pro ty, kteří se takovým prvkům chtějí vyhnout) -, nicméně v Nedělním poslechu je Supervoid Trinity především kvůli tomu, co nabízí navíc. Tím jsou hlavně prvky postupné stavby a gradace skladeb, rozjímavé time-outy před nadcházejícími nápory (jak to umí třeba Ahab nebo samozřejmě Neurosis) a vokální barvitost. Ve světle těchto obohacení je třičtvrtěhodinová doomová procházka vlastně ještě milosrdná a lehce stravitelná. Taktéž zvukový kabát je slušivý, procesy nahrávání a mixu proběhly pod dohledem Grega Wilkinsona, který v tamějších kruzích doomu a příbuzných podzemních špín platí za uznávanou osobu za mixpultem.

 

Supervoid Trinity je zpomalenou oslavou prázdnoty ve třech rozměrných kapitolách. Chcete-li pozvednout číši společně s Bloodmoon, máte mimořádnou příležitost. Album je skrze bandcamp k dispozici ke stažení za dobrovolnou cenu jen do dneška.

 

 

Kapela: Bloodmoon
Album: Supervoid Trinity
Styl: doom metal (grey metal)
Vydáno: 01/2018
Země: Spojené státy americké
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:
Patrick Mulholland - baskytara
Jason Goldie - bicí, zpěv
Peter Tomis - kytary, zpěv



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 6.3.23 8:48

No nemysli si, že jsem kvůli tomu měl klidné spaní, že jsem ozvěny opět nestihl. Mám dokonce vedle počítače ještě účtenku s vypsanou hudbou, kterou jsem tlačil přes únor. Takže pro velký zájem Yarah Bravo - Love Is the Movement (až do songu Double Trouble jsem nechápal, jak se mi to dostalo do sluchátek, ale zmíněný track točim několikrát denně), Muse - Will of the People (tomuhle nesmyslu jsem se věnoval v recenzi), Sisters of Mercy - Vision Thing (holka - nejzarytější fanynka SOM v Mléčné dráze - mě varovala, že až budu mít potřebu začít s touhle kapelou, ať nestartuju s posledním albem. No kdo jsem, abych někoho poslouchal, když můžu poslouchat něco. Incomiiing!), R.E.M. - Automatic For the People (potřeboval jsem terapeuticky zmapovat všechny ty rádiovky z mýho dětství, nakonec jsem zjistil, že jsou skoro všechny na jedný desce, která je ale na mě fakt moc ucajdaná), John Garcia - John Garcia and the Band of Gold (takhle bych si ty kytarovky představoval. Nic tu není navíc. Lillianu jsem dráždil repeatem celý měsíc jak maniak).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky