Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 6

Nedělní poslech 6

Garmfrost28.8.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Imperceptum a EP Entering the Domains of Complete Nonexistence

Atmosférické černoty není nikdy dost. Když jsem přemýšlel nad nahrávkou, kterou bych rád představil v našem novém seriálu, uvědomil jsem si, že o německém one man projektu Imperceptum se toho moc nepíše, neví se o něm a je to velká škoda. Důvodem bude možná novost pojmu Imperceptum. Přece jen existuje pouhé dva roky a až letos vydává své první nahrávky. Na začátku roku vyšlo Collapse of Existence a teď v létě EP Entering the Domains of Complete Nonexistence. Zpozornět by měli (nejen) milovníci Darkspace, protože k jejich vesmírnému šílenství má Imperceptum nejblíže.

 

Samozřejmě to takto jednoduše říct nejde, protože byť jsou obě nahrávky hrány v pár tónech s minimem změn, je podstata kupodivu ohromující, mnohé spodní vrstvy odhalující, do spousty proměn se vtělující a ještě více emocí vzbuzující. S lehkostí překračujeme hranice mezi krutou zběsilostí blacku v mnoha jeho formách, funeral doomu a hlavně všudypřítomného ambientu. Rád bych prozradil nějaká fakta týkající se kapely samotné, ale vím jen, že vše si nahrál a zachroptěl týpek, říkající si Void. Obě nahrávky si natáčí sám a poskytuje je ke stažení - za cenu, kterou si sami určíte - na svém bandcampu. Podzemí jak má vypadat. Přitom z obou nahrávek čiší ryzost, vášeň a (sice s mantinely) hráčská variabilita.

 

EP samotné se od debutu moc neliší, ale jakýs takýs vývoj znát je. Ve dvou kompozicích obsažené v necelé půl hodině. Což není v rámci ambientu nijak dlouhá stopáž. Velice sympatické se mi jeví, že Entering the Domains of Complete Nonexistence nenízasaženo monotónností. Ani přehnanou temnotou. Spíše si připravte skafandry, vyhlédněte si kosmickou loď, protože budete létat černou dírou do cizích galaxií. Občas se dostanete do vesmírné bouře i občas vás popadne nostalgický stesk po domovině.

 

 

Doufám, že si Imperceptum všimne nějaký šikovný label a pomůže Voidovi v šíření jeho vizí. Anebo také ne… Tato hudba zaujme stejně jen pár pološílených duší, které rády zkoumají podzemní svět a Imperceptum jim to skvěle umožní. Tudíž není důvod hledat cestu na světlo...


Kapela: Imperceptum

Album: Entering the Domains of Complete Nonexistence EP

Styl: atmospheric black/funeral/doom metal

Vydáno: 7/2016

Země: Německo

Vydavatel: vlastními silami

Odkazy: bandcamp, facebook

 

Současná sestava kapely:

Void – všechno



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jarl / 28.8.16 8:56odpovědět

Neznám, ale tuším, že to bude pro mě pravé ořechové, protože si rád prolítnu vnitřní galaxie :)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky