Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 72

Nedělní poslech 72

Garmfrost4.3.2018
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Mimorium a její album Incipit Chaos.

Pokaždé, když jsem přesvědčen, že mě už nic nového nemá nárok překvapit, přijde nějaký mně neznámý spolek a vyvede mě z omylu. Mimorium je mládě na scéně. Existuje doslova pár okamžiků a už ze startu nabízí nahrávku, za kterou by se nemusela stydět nejedna daleko vyzrálejší kapela. Ne, nezbláznil jsem se, ani netvrdím, že se mění dění světové scény.

 

mimorium

 

Mladící z Pieksämäki přistupují ke svému černému dílu po staru, jak my dříve narození máme rádi hehe. Do úderného blacku vetknuli chytlavé rockové pasáže a hymnické refrény tím dostaly pořádné koule. Ačkoliv o sobě příliš neprozrazují, fotografie mladých usměvavých tváří vedle těch s warpainty ukazují interprety s možným nadhledem, díky čemuž může jejich muzika znít příjemně uvolněně. Přes počáteční rozpaky jsem Incipit Chaos propadl. Muzika na albu je vyhlazovací, ze zběsilého tempa neuhýbající, ale obsahuje dráždivé nadšení a radost ze hry samotné, až vás donutí protřepat hlavu a zařvat si z plna hrdla. Jasně, že slyším nedostatky. Zejména plechově znějící bicí doslova uráží hudbymilovné uši. Ale k čertu s tím, pokud je vše tolik zábavné. Miluju jejich melodie, zadírající se pod kůži a nespoutaný řev dominující celku.

 

 

Je mi jasné, že za půl roku si na Mimorium ani nevzpomenu a že mé nadšení z Incipit Chaos je více laděné nostalgicky než do užívání si netradičních postupů a neuchopitelných aranží. Incipit Chaos je v podstatě obyčejné blackové dílo se všemi neduhy debutu a začínajícími zkušenostmi. Ale pro nakažlivě vášnivou dravost začátečníků si musím Mimorium pouštět stále dokola. Vy to zkuste alespoň dnes po nedělním obídku. Neprohloupíte.

 


 

Kapela: Mimorium

Album: Incipit Chaos

Styl: black metal

Vydáno: 1/2018

Země: Finsko

Vydavatel: vlastní vydání

Odkazy: bandcamp / facebook / youtube

 

Sestava:

Cavus - baskytara

Vilthor – bicí

Kurimus - kytary

Lord Mimorium - kytary

Vox Malum - řev



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lulok / 20.2.18 16:04

Autor ma pravdu, jedna skatulka je nesmysl, clanek je toho sam dukazem. Zatimco autor je ocividne biasovan jednim 'alternativnim' smerem, ja naopak dlouho nevydrzel poslouchat kanalovy zvuk (rozumej reverbu az do pekla) Inferna (asi atmosfera) a po poslechnuti si par songu mixu Kabatu vs. Elektrick Mann vs. Rammstein jsem si malem naplakal do klavesnice, co ze to vubec vzniklo za pocin, kdy nekdo spatne zkopiroval link nominovanych kapel. Samotna kategorie ma timpadem pro hudebne narocnejsiho divaka nulovou hodnotu, protoze do salatu hazi jak zeleninu, tak zelezne piliny i se zbytky upilovaneho prstu. Alternativni hudba je nesmirne obsirny vesmir sam pro sebe a podle me spise ta kategorie vznikla za ucelem toho, aby to snaze pochopil i prosty volic Zemana a neocekavalo se od nej, aby mrskal zpameti skatulkama ikdyby ho probudili o pulnoci s revem ,,uprchlik ti krade praci a nechce pracovat.'' Na jednu stranu je sice fajn, ze se nekdo snazi vsimat si i hudby mimo neumirajicich stars ze Slagr TV, na druhou stranu o to spousta 'alternativnich' kapel ani nestoji (ikdyz hadam ze nektere se muzou tetelit blahem, ze to dotahli az semka a ted uz se konecne bude ten cash sypat jak z neziskovek). Kazdopadne dle meho skromneho nazoru tato cena nema zadnou vypovidajici hodnotu a ani mit nemuze, tudiz pro mne je to pouze dalsi 'zabavny porad' na urovni Slavika (no mozna Andelu preci jen timhle krivdim, Slavik reflektuje nevkus a bahno dnesni doby a ovci masy, zatimco Andel je preci jen vic posh). Aliexpress... eh... teda hasta la vista.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Dagon / 5.3.18 11:39odpovědět

Veru tak, súhlasím s Garmfrostom. Tiež som si vypočul, pochválil a CD je už na ceste ku mne.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky