Článek: Nedělní poslech 76

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 76

Sarapis22.4.2018

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Slugdge a její aktuální album "Esoteric Malacology".

Slugdge jsou Britové a metalové anály větrají od roku 2012. Kev Pearson a Matt Moss tvoří nenápadnou dvojici do hlemýžďů zamilovaných bláznů, kteří se neradi fotí a do živého vystupování se dvakrát nehrnou. Přesto mají na svém kontě už čtyři dlouhohrající alba a jejich temné poselství se zejména díky aktuální nahrávce Esoteric Malacology šíří jako plží epidemie.

Jak jsem již předestřel a jak možná bystřejší angličtináři postřehli z názvu kapely, středobodem zájmu lancashirských rezidentů je bezobratlý svět, slizké stopy v trávě a minimální rychlost jakéhokoli pohybu. Kdo se občas na zahrádce potýká třeba s těmi španělskými ludrami, co vlezou všude, všechno sežerou a nedá se jich zbavit, jistě si dovede představit, že s určitou dávkou fantazie a smyslem pro morbidní humor lze svět plžů považovat za docela děsivé místo. Vemte si takovou genocidu pomocí pytlíku soli, to už je docela slušný námět na slimáčí příběh.

Nevím, jak to mají Kev a Matt zařízené na zahrádce, ale hudební kabátek svým hlemýždím fantaziím dávají nadmíru pestrý. Základem je death metal, s kterým si dělají co libo; různě ho překrucují, obměkčují čistými vokály, zahušťují zemitými riffy v rozvážném tempu plžích seniorů nebo zkrášlují volánky progresivního metalu. Řekl bych, že oba autoři mají ve svých domácích sbírkách určitě alba od Gorguts, ale Slugdge jsou výrazně přístupnější a nehrnou na posluchače tolik negace a bolehlavu jako zmiňovaní Kanaďané. Atmosféra je vlivem temných harmonií a různých zvukových doplňků vážná a možná to s lidstvem opravdu nevypadá vůbec dobře, bez ohledu na to, kolik kilogramů soli máme každý doma.

Poslední zprávy hovoří o tom, že rodina Slugdge se rozrostla o basáka Matta Loweho a především Alana Cassidyho, který už několik let nekompromisně válčí za Black Dahlia Murder. Dá se tedy usuzovat, že Slugdge budou v blízké době o další fous více větrat faldy na koncertních štacích. Doporučuji mít oči na stopkách, rozvážně volit každý krok a svůj mobilní příbytek (pokud ho máte) berte všude s sebou. A když už nic, zkuste tuto desku.

<a href="http://slugdge.bandcamp.com/album/esoteric-malacology">Esoteric Malacology by Slugdge</a>

Kapela: Slugdge
Album: Esoteric Malacology
Styl: blackened death/progressive metal
Vydáno: 3/2018
Země: Velká Británie
Vydavatel: Willowtip Records
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Kev Pearson - kytary atd.
Matt Moss - zpěv atd.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)