Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jirka D. //

Anathema - Distant Satellites (2014)  ochutnávka

S novou Anathemou se pomalu oťukáváme, ale první dojmy jsou +/- dobré, i navzdory hlasům vysloveně negativním. Rozhodně netvrdím, že vše z novodobé éry Anathemy bylo / je skvělé, ale vedle mnoha kapel recyklujících sebe sama je Anathema příkladem živoucího tělesa. Se všemi klady i zápory, ale to už k životu patří.

Pixies - Indie Cindy (2014)  ochutnávka

Některé hroby by se otevírat neměly. Éra Pixies a jejich alt rocku je prostě pryč, stejně jako roky, kdy jsme poslouchali jejich desky. Vracet se k nim je fajn, je v tom kus nostalgie a vlastního života, ale navázat na ně v podstatě nejde. Nepodařilo se to ani Pixies.

Septicflesh - Titan (2014)  ochutnávka

Ať si říká kdo chce co chce, v koktejlu metalu a symfoniky (a tím myslím symfoniku, ne zmalovanou klávesačku v síťovaných punčochách) nemají Septicflesh konkurenci. Jejich muzika se vám líbit nemusí, ale respekt by si zasloužit mohla.

Vader - Tibi Et Igni (2014)  ochutnávka

Předchozí album mě upoutalo ani ne tak hudbou samotnou (je to už dávno, kdy Vader rezignovali na nějaký vývoj), ale celkovým sladěním konceptu desky. Novinka je proti tomu pád hubou do kaluže, pokusy o “symfoničnost” dopadají tragicky, úvod kopíruje Dimmu Borgir (Puritanical…), v “Hexenkessel” zazní něco jako duch Haggard křížený s pochoďákem Rotting Christ (Aealo, dub-sag-ta-ke). Jinak řemeslo, pro fanoušky asi pecka, pro mě srandovní pokus o velkou produkci.

Mastodon - Once More ‘Round The Sun (2014)  ochutnávka

I s Mastodon se zatím oťukáváme, ale už teď je jisté, že spolu nějaký čas strávíme. Novinka v mnohém odkazuje na Huntera, tak snad gramodeska nebude taková bída, jakou byla ta předchozí. A ten obal je prostě skvělej, k Arcimboldovi je to už jen krůček...

Victimer //

Anathema - Distant Satellites (2014)  ochutnávka

Prvotní dojmy ničím překvapivé hry na vše melancholické a bolavé jsou pryč. Musím uznat, že novinka mě baví, byť k ní mám neustále výhrady. Skutečné zaujetí se mísí s pocity přešlapování na místě, i když je snaha (hlavně v závěru alba) jít dál evidentní. Ten závěr mi šmakuje tak nějak nejvíc, začátek je příliš plachý a The Lost Song part 3 je prostě skvělá. Příště už povím víc.

Boris - Noise (2014)  ochutnávka

Tihle zvukotechnici z Japonska mně svou novinkou kápli do noty. Všude kam zamířím, jdou se mnou. Příjemná rockovka ruku v ruce s experimenty a zvukovou bohatostí, která desku nebývale rozpíná různými směry. Poslouchejte pilně a neomylně, tohle je paleta nálad.

In Slaughter Natives - Cannula Coma Legio (2014)  ochutnávka

Deset let od poslední desky je dlouhá doba. Ještě nemám pevný názor na vše, co se na novém albu odehrává, je třeba ho v sobě nechat víc zapustit. Ale to by neměl být problém, zatím se bavím docela dobře. A objevování něčeho, z čeho čouhá mimořádná zajímavost, je prostě hezký koníček. Pochodujme tedy dál a ve vší temnotě prosím.

Burzum - From the Depths of Darkness (2011)  ochutnávka

Tak jak se mi samy zavírají uši nezájmem a huba se kroutí škodolibým úšklebkem nad novou tvorbou Varga Vikernese, tak si hlava žádá vzpomínku na staré dobré Burzum. Jednou z příležitostí je poslech znovunahraných skladeb z alb Burzum a Det Som Engang Var. Pro mě osobně je to totiž nejlepší nahrávka autora z období po propuštění ze špitálu :). Proč asi?

In The Woods… - Strange in Stereo (1999)  ochutnávka

Jednou za čas se prohrábnu svou opuštěnou sbírkou kazet, které neměly tu smůlu a neletěly oknem a narazím na skutečnou libůstku. Jednou z takových je poslední regulérní album těchto norských podivínů, kteří během své kariéry stačili tančit jak na melancho-blackovém hřbitůvku, tak na poli avantgardy. Tohle album je na uchopení nejsložitější, Omnio mám pořád raději, ale přesto je to velký zážitek. In The Woods…, doutnáte ve mně, mám vás v sobě napořád.

Sarapis  //

Iced Earth - The Dark Saga  (1996)  ochutnávka

Před měsícem jsem tady žehral nad nevyrovnaností alba “Something Wicked This Way Comes” a podobný výstup bude mít i tento komentář. “Dark Saga” je o dva roky starší album a ukazuje, že problém výkyvů kvality materiálu se netýká jen jednoho alba. Zas tu máme solidní skladby jako titulní “Dark Saga” nebo “Violate”, skvělé “I Died for You” a “The Hunter” a vyloženě průměrné věci jako třeba “The Last Laugh”. Výsledný dojem je pak opět takový polovičatý. Pozitiva převažují jen díky tradičně říznému a plnému zvuku kytar a řádně razantní hře bubeníka Marka Pratora.

Moonlight - Yaishi (2001)  ochutnávka

Moonlight je, oprava - byla, polská kapela, která během své existence bohužel zaznamenala minimální publicitu. Je to zarážející hlavně proto, že vydala několik podařených nahrávek, jejichž středobodem byl úžasný hlas zpěvačky Maji Konarské (můžete ji slyšet také na albu “Acme” od Sirrah). “Yaishi” není úplně vrchol jejich tvorby, ale u Moonlight je to vlastně jedno. Od nich je prudce poslouchatelné skoro všechno. Inteligentní gotický rock se špetkou metalového pnutí, proměnlivou dávkou progrese a zálibou protagonistů v hledání oživujících zvuků a efektů. No a ta polština v krásném ženském hlase, to je třešnička, která jen tak neomrzí. Měl jsem je, oprava - MÁM je, rád.

Tides From Nebula - Eternal Movement  (2013)  ochutnávka

Na recenzi už se šteluju půl roku a zatím nic, tak alespoň pár slov dnes. Tito post rockeři z Polska (Polsko jede!) se spíše drží žánrových mantinelů než aby je přeskakovali, ale dělají to výborně. Typické střídání klidných vod s mořským příbojem má v jejich podání podmanivou sílu a stejně jako předchozí “Earthshine” (2011) si cením toto album vysoko. Přibylo trochu hravosti, ale jinak se hudba změnila jen kosmeticky. V tomto případě mně to vůbec nevadí.

Bodin  //

Killer Be Killed - Killer Be Killed (2014)  ochutnávka

Bývám skeptický k takzvaným hvězdným projektům. Nejinak tomu bylo i u Killer Be Killed se členy z kapel zvučných jmen jako Sepultura, Mastodon či Dillinger Escape Plan. Už po druhém poslechu mě tato deska neskutečné baví. Album, které mě nakopává, je plné energie a chytlavých skladeb se stalo jedním z mých nejoblíbenějších v tomto roce.

Mastodon - Once More ‘Round The Sun (2014)  ochutnávka

Na nové Mastodon jsem se neuvěřitelně těšil. Tito mí oblíbenci nasadili pořádnou laťku minulým albem “The Hunter” a já byl zvědavý, čím překvapí na novince. Zase takové překvapení to ale není. "Once More 'Round the Sun" se velmi dobře poslouchá, skladby jsou obaleny v progresivním hard rockovém oblečku, na poslech až né tak moc chytlavé jako na “The Hunter”, ale opět vám Mastodon nedopřejí oddechu.

Misery Index - The Killing Gods (2014)  ochutnávka

Jestli mě nějaký death metal poslední dobou baví, tak určitě od amerických zběsilců Misery Index. Takhle nějak si představuji poctivě zahrané album. Na “The Killing Gods” neočekávejte žádné hudební změny. Misery Index si totiž šlapou svou hudební cestu několik let po svém. Pokud vás nebaví noví Vader a chcete si spravit chuť, pusťte si toto album.

Anathema - Distant Satellites (2014)  ochutnávka

Nová Anathema je pro mě tvrdý oříšek. Nemůžu říct, jestli mě tohle album baví či naopak. Co mě určitě štve, je velká přeslazenost a emočnost. Očekával jsem alespoň trošku jiný posun. Ten se ale nekoná a “Distant Satellites" nabízí velikou porci nádherných songů plných posmutnělých nálad, možná více než na posledních dvou albech. Veliký prostor dostala na albu Lee Douglas, která zaznamenala obrovský posun. Bude mi trvat ještě nějakou dobu, než toto album plně vstřebám.

Clouds - Doliu (2014)  ochutnávka

Z této kapely, nebo chcete-li projektu mám obrovskou radost. V Clouds se sešla zajímavá parta hudebníků z kapel jako Shape of Despair, Barren Earth, Pantheist či Officum Triste. Album “Doilu” nabízí nádhernou porci atmosférického doom metalu a je mým příjemným společníkem při letních večerech.

Bhut  //

Mayhem - Esoteric Warfare (2014)  ochutnávka  naše recenze

Mayhem pro mne znamená mnohé. Fascinaci, jistotu, útěchu, potěšení, překvapení a další. Znamená pro mne především srdcovku. Je to kapela, která mne vždy oslovila, ať už se vytasila s čímkoliv. Hltám každý tón jejich hudby a nejinak tomu je i v případě letošního alba. A jaký na něj mám názor? Už čekám na doručení objednávky...

Master’s Hammer - Vagus Vetus (2014)  ochutnávka  naše recenze

Z počátku jsem nevěděl, jestli si už Franta a spol dělají z posluchačů prdel, ale stejně jsem si to koupil. Trvalo mi daleko déle se do desky dostat, než jako tomu bylo u Konví nebo Mantras. Vagus je totiž někde mezi nimi a jelikož i obě předchozí nahrávky mám rád, nakonec nebyl problém se dostat i do nitra novinky. Vyloženě mi vadí zvuk bicích, ale i na ten se dá zvyknout. Kompozice a především texty jsou dostatečně velkým vyvažovadlem. Ani tak už nejde o hudbu jako o tu zmiňovanou prdel. A v tom to vězí: uvolnit se a nebrat všechno tak vážně.

Destructive Explosion Of Anal Garland - Tour De Anal (2014)  ochutnávka

Typický příklad toho, co má pravověrná grindová banda předvádět: přijít, rozsekat, odejít. Nezbyde nic, než řádný výplach. A to mě baví.

Kalle - Live From The Room (2014)  ochutnávka  naše recenze

Primitivní hudba, která se zarývá hluboko pod kůži. Tak prosté a tak osvěžující a upřímné. Lze snad lépe vystihnout pocity naléhavosti? Opravdu podmanivá záležitost.

Beirut - Gulag Orkestar (2006)  ochutnávka

Možná byste takovouhle věc u mne ve chlívě ani nečekali. Mezi tím vším černým bordelem, co poslouchám působí tyhle nahrávky jako zjevení. Zejména paní Bhutová je z nich nadšená a ráda si vyslechne ony výjimky. Nejinak tomu je i v případě Beirut, kdy jsem spíše já ten, kdo se podřídí výběru poslechu :) Je to příjemné a uvolňující, to se musí nechat.

Garmfrost  //

The Great Old Ones - Tekeli-Li (2014)  ochutnávka

Existují staré srdcovky, kdy vždy už dopředu víte, že se vám to asi bude líbit. Pak se tu ale objeví čas od času pojem, o kterém jste neměli tucha a ten vám připomene, jak může skvěle fungovat nečekané. Francouzští The Great Old Ones a jejich druhý zásek Teke-Li je  dílo s naprosto úžasnou atmosférou, evokující ony prastaré, čekající pod masívy ledových hor...

Eskhaton - Worship Death (2014)  ochutnávka

Zvrhle okultní zlo od protinožců mi uhranulo  obskurním soundem s nebývale uvěřitelným čertím ocasem a když se pak fest zaposloucháte, tak pod tím bordelem uslyšíte i starou dobrou poctivou školu se všemi těmi zběsilými sóly, thrashovou drzostí, deathovou brutalitou a temně blackovou aurou.

Mayhem - Esoteric Warfare (2014)  ochutnávka  recenze

Mayhem je případem o kterém jsem psal u The Great Old Ones. Očekávatelná kvalita zůstává , skladby se hezky poslouchají. I přes sázku na jistotu, okukování od konkurence je víc než jasné, že Esoteric Warfare je důležitou deskou roku a není rozhodně žádným zklamáním.

Septicflesh - Titan (2014)  ochutnávka

Co se týče Septicflesh, můžu opakovat co jsem napsal u Mayhem.  Taky jsem tušil, že to bude oukej a že už ani nebudu překvapený. Ale přiznávám, že i trochu jsem. Kapela, která na každé desce udivovala jak svou propracovanou kombinací atmosféry, brutality, mystiky, avantgardy a symfonie (ať už klasické nebo často post moderní), se najednou více zaměřila jen na brutalitu a symfonii. Avantgardu  nenaleznete  a s atmosférou i mystikou  bylo naloženo jen jako koření. Tudíž bych čekal, že bude vše špatně, že to už nebude SF. A ono ne. Nová deska je opět vynikající. Christopher coby klasicky vzdělaný skladatel dokazuje, že symfonický metal nemusí být jalové pidlikání s ukňučenou fifi za mikrofonem, ale opravdu těžká muzika s nehezkými melodiemii nehodící se pro každého.

Master’s Hammer - Vagus Vetus (2014)  ochutnávka  naše recenze

Mám velkou radost, že Mástrs Hemr stále existují a nedělají svému jménu hanbu. Vagus Vetus se honosí názvy písní jako z dílny legračně punkové smečky a ne okultní legendy světového věhlasu.  Ovšem už texty dávají na vědomí, že bude vše trochu jinak, ale ironie a sarkasmus je hlavním mottem alba. Bicí automat, který vévodil Mantras je zpět a s ním menší návrat z výšin, na které je vynesly úžsné Konve. Pořád je to  ale pecka.

Sorgh  //

Mayhem - Esoteric Warfare (2014)  ochutnávka  naše recenze

Má to všechny atributy Mayhem, takže spokojenost. Jen tomu chybí malá troška překvapení, jak bylo zmíněno v recenzi.

King Crimson - Discipline (1981)  ochutnávka

Ruadek  //

Big Wreck - Ghosts (2014)  ochutnávka

Rocková pecka z Kanady, která to občas docela valí a poslouchá se to nadmíru dobře. Žádnej extra zázrak, žádné překvapení, nic neslyšeného - ale o to tady vůbec nejde. Dost příjemné album, minulé desky neznám, chystám se napravit.

Widek - Outside The Universe (2014)  ochutnávka

Ano, jakmile jsem to slyšel poprvé, bylo mi hned jasné kde že se to bude nacházet. One man band from Poland. A není v tomto případě ani tak důležité odkud ale že je to relativně talentovaný chlapec s kytarou, co umí produkovat chytlavou hudbu. Tento velmi populární styl produkce / interpretů proráží nejen na BandCamp a u mnoha z nich si dost lámu hlavu s tím, co vlastně tahle hudba má v člověku zanechat - co mi má dát. Jednoduché riffování, klávesová atmosféra, většinou žádný zpěv, bicí občasně automatické. Widek je mým zklamáním, i přes mnoho a mnoho poslechů to nevypadá na víc, než na relativně dobře znějící kulisu. A to je sakra málo.

Killer be Killed (2014)  ochutnávka

All star band - Puciato (The Dillinger Escape Plan), Cavalera (dosaďte si sami), Sanders z Mastodon a bicmen z Mars Volta, kteří měli vždy bicmeny z řady nadlidských hráčů - Elitch. Dohromady vznikne groove mix s dozvuky trash metalu ale i rocku, vzletná paráda s nasranými pasážemi.

Symptom  //

TotorRo - Home Alone (2014)  ochutnávka

Za mě album měsíce, které vyniká kumulovanou pestrostí a žije v každém okamžiku svých nedotažených třiceti minut. A to je také to jediné, co nebylo dotaženo.

Khuda - Molasses Constricts The Clinostat (2014)  ochutnávka

Ve stopách třetího studiového alba jakoby kráčela stagnace. Nemyslím to zle, skladby jsou dobré, ale bude i čtvrté album podle stejné šablony?

Mouth Of The Architect - Time And Withering (2006)  ochutnávka

Tenhle hutný post-metal mě jednoduše nadchnul a na síle mu nic neubírá ani fakt, že místy je inspirace stájovými kolegy (Neurosis, Pelican atd.) více než patrná.

A Silver Mt. Zion - Horses In The Sky (2005)  ochutnávka

Neztrácejte čas čtením komentáře, když můžete rovnou přejít k ukázce. Doufám, že vás nadchne stejně jako mě, protože vznáší-li se nad kapelou přízrak kanadských „Godspeed You! Black Emperor“ je to důvod ke zvýšené pozornosti.

Ona (2013, Spike Jonze)  ochutnávka

Děj snímku se odehrává v blízké budoucnosti a v dnešní přetechnizované době není tak těžké si představit, že právě taková budoucnost je na dosah. Film o životě s virtuálním partnerem vzbuzuje celou škálu pocitů, především však varuje, že všeho moc škodí.

Lyriel //

Ársaidh - Roots (2013)  ochutnávka  naše recenze

Jakákoliv hudba s folkovými prvky mě dokáže uchvátit. Ársaidh jsem si zamilovala ihned poté, co jsem uslyšela titulní skladbu, která mě lapila do svých pavučin. Sepjetí veselých prvků s melancholickými táhlými tóny je dobrou volbou pro navození očistných myšlenek a celá škála nástrojů dokáže v člověku probudit ledajaké pocity. Střední tempa se střídají s rychlejšími, doplněnými o pochmurnou barvu hlasu, který hřmí v hlavě jako ozvěna ještě dlouho poté, co se vám album dotočí v přehrávači...

Blues Pills - Devil Man (2013)  ochutnávka

Pokud patříte mezi klasiky, EPčko téhle party nesmí chybět ve vašem hudebním výběru. Elin mě o své síle hlasu dokázala přesvědčit nejen z nahrávky, ale i na živo a můžu vám potvrdit, že to byl mejdan jak z dob, kdy byli Led Zeppelin na hudebním výsluní.

Insomnium - Above the Weeping World (2006)  ochutnávka

Co se týká Insomnium, neexistuje jediné album, které by mě nějakým způsobem neoslovilo, a proto se ráda vracím ke všem jejich kouskům.