Článek: Nedělní poslech 8

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 8

Ruadek11.9.2016

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu The Black Queen a její album "Fever Daydream".

Jak už jste asi u mě zvyklí, nebude to striktně metalové, ale budeme někde jinde. A o tom na druhou stranu vlastně Nedělní poslechy jsou, slyšet trochu jinou hudbu z jiného žánrového spektra. Dnes představíme synthpopové rarachy The Black Queen, kteří hrají to, co svého času Depeche Mode a jim podobní. Hrají to s nasazením a skoro až s patosem té doby, temně a v podstatě slušně promyšleně. Fever Daydream stvořila trojice Greg Puciato (zpěvák Dillinger Escape Plan), Joshua Eustis (NIN, Puscifer) a Steven Alexander (sezóní technik kapel DEP, Nine Inch Nails, Ke$ha). Jejich tvorba je akorát tak syntetická a zároveň živá, aby fungovala chemie mezi posluchačem a skupinou. Nebudu určitě jediný, kdo v tom slyší vlivy post-industriálu a zároveň hitové ambice mnohých darkwave spolků, k nimž se kapela hlásí.

Desítka skladeb je tak akorát na to, aby nás hoši unesli do svého světa a nechali nás plácat se v něm. Dělají to gothickou grácií, jistou syrovostí, s doměnkou, že to v nás cosi zanechá. Ti přístupnější budou jásat, fanoušci dávného synthpopu zavzpomínají na zlaté časy. On je to v jistém smyslu paradox, jak se věci vrací ke svým počátkům. Že tyto spolky tvoří výborné desky, jež jsou vlastně poklonou tomu, co se v nich odráží. A že tomu dají jakousi hodnotu navíc, trochu těch současnějších postupů. Oni vzdáleně připomínají i Oceán, jehož současný návrat je velká věc i pro mě. Našli bychom i stopy 9"N, Puscifer a dalších (jak by také ne, když se dva ze tří přímo podíleli na tvorbě zmíněných kapel). Takže nakonec nezbývá než doporučit vyznavačům temných věcí, které nutně nemusí být metalové, ani nahrané v podzemní továrně.

Hoši vydali tento rok ještě remixovou placku k tracku Secret Scream, což potěšilo i tím, že nezapomínají ani na tyto věci. Že rádi svou věc ohnou a narovnají jinak, prodlouží nebo vynechají zpěv. Dělali to i samotní DM a člověk je fascinován, jak silná základní kostra skladby je a kolik se toho v ní dá změnit, přesto ji lze okamžitě poznat. Kupte nebo jenom poslechněte, nebudete litovat.

Kapela: The Black Queen

Album: Fever Daydream

Styl: synthpop / darkwave

Vydáno: 1/2016

Země: USA

Vydavatel: Universal

Odkazy: bandcamp, facebook

Současná sestava kapely:

Greg Puciato - zpěv

Joshua Eustis - nástroje

Steven Alexander - nástroje

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 30.3.21 12:14

Minulý rok v létě jsem byl na obnovené premiéře filmu, kde byla pak beseda s bratry Cabanovými (jeden představitel Arnošta a druhý choreograf snímku), kde říkali, že důvod, proč film zapadl byl kvůli tomu, že vyšel těsně po revoluci, kdy se najednou sem valily doposud zakázané filmy ze západu a jeho vydání se prostě trefilo do krátké doby, kdy o české snímky nebyl zájem. Kritiky to prý mělo jinak dobré. Sám Vorel byl prý celou Revoluci takovej naštvanej, protože se bál, že po pádu režimu film už nebude aktuální, ale teda představa, že by to vyšlo před převratem mi přijde hodně naivní. Ten znovuobjevený zájem o film připisujou tvůrci někdy k době začátku YouTube, kde se objevil klip k Fajn, fajnový a stal se hroznym hitem, aniž by spousta lidí věděla, odkud to vlastně je a dostali se k tomu tak dodatečně. U mě to myslím takto někdy kolem roku 2006 přesně bylo. Sám Caban říkal, že úplně zapomněl, že v tom filmu hrál než šel někdy kolem roku 2008 vyzvednout dceru z lyžáku a chtěli se s ním vyfotit její spolužačky a on vůbec nevěděl proč. Jinak vzorem pro jeho postavu, jak jsem zjistil teprve nedávno, byl Arnošt Pátek.